Arthur C. Clarke

Podpořte LD sdílením:

Share

[16.12.1917-19.3.2008]

Životopis

Arthur Charles Clarke se narodil v Mineheadu (hrabství Somerset) ve Velké Británii do rodiny farmáře. Sloužil za druhé světové války u RAF jako radarový instruktor. Po válce vystudoval fyziku a matematiku na King’s College v Londýně. Jeho hluboký zájem o hranice vědy byl patrný hned zpočátku. Dvakrát byl předsedou Britské Interplanetární Společnosti. Clarke je téměř profesionální astronom a duchovní otec komunikačních satelitů (tento svůj vynález si tenkrát bohužel nemohl patentovat, jelikož mu scházely funční modely).

Clarke začíná psát fantastické povídky již v 15 letech coby žák gymnázia. K literatuře ho to však táhnout nepřestalo ani po studiích na vysoké škole, roku 1949 se stal zástupcem šéfredaktora časopisu, po roce 1950 se již věnoval výhradně psaní. V roce 1968 napsal Clarke spolu se Stanley Kubrickem scénář k filmu 2001: Vesmírná Odysea. Předlohou pro tento film byla dřívější Clarkova povídka Hlídka. Byl to první kvalitní sci-fi film se zdařilými efekty. Později Clarke napsal knižní podobu filmu. Pojednává o letu lodi Discovery k Saturnu. Příběh ale začíná na prehistorické Zemi, kde mezi pralidmi přistane záhadný černý monolit a způsobí vývoj lidské rasy. Monolit je po mnoha tisíciletích nalezen na Měsíci. Mezitím začíná expedice k Saturnu. Palubní počítač Hal se “zblázní” a zabije celou posádku kromě Davida Bowmana. Ten se nakonec setká s mimozemskou inteligencí a změní se v jinou bytost. Odysea se postupně rozrostla v tetralogii. 2010: Druhá Vesmírná Odysea, 2061: Třetí Vesmírná Odysea a 3001: Poslední vesmírná odysea.

V roce 1960 A.C. Clarke opustil psaní sci-fi a věnoval se potápění a podmořskému výzkumu, což byl ostatně také jeden z důvodů, proč se později přestěhoval na Srí Lanku (v roce 1965). Většinu své energie vkládal do psaní vědeckých a popularizačních článků, v čemž ho můžeme srovnávat s Asimovem. Clarke se stal světoznámým, když komentoval mise Apollo 11, 12 a 15 na CBS TV.

Clarkova kniha Rajské Fontány mu v roce 1980 přinesla ocenění HUGO. Zde se zabývá stavbou gigantického výtahu vysokého 36 000 kilometrů. Clarke přitom vychází z reálných objevů a hypotetizuje s výrobou uhlíkových vláken ve stavu beztíže. Velice známá je také kniha jeho Ráma. (Pozor, Clarkova je pouze první kniha, u zbytku sérií Clarke figuruje jen jako patron Gentry Leeho.) Jedná se v ní o průzkum obrovského válce, vyrobeného neznámou mimozemskou inteligencí. Cizí loď prolétává sluneční soustavou a je třeba ji prozkoumat. Za zmínku stojí také povedená novela Měsíční prach a samozřejmě také množství dlouhých i krátkých povídek.

Arthur C. Clarke, který si zachoval tvůrčího ducha až do konce svého života, zemřel ve věku 90 let ve svém domově na Srí Lance.

Dílo

Ráma

Oko času/Odysea času

  • Oko času, 2005 (Time’s Eye, 2004) (spoluautor Stephen Baxter)
  • Sluneční bouře, 2006 (Sunstorm, 2005) (spoluautor Stephen Baxter)
  • Prvorození, 2008 (Firstborn, 2007) (spoluautor Stephen Baxter)

Ostatní romány

  • Proti pádu noci, 1999 (Beyond the Fall of Night, 1948) (spoluautor Gregory Benford)
  • (Prelude to Space, 1951)
  • Marťanské písky, 1998 (The Sands of Mars, 1951)
  • (Islands in the Sky, 1952)
  • Konec dětství, 1992 (Childhood’s End, 1953)
  • Světlo Země, 1992 (Earthlight, 1955)
  • Město a hvězdy, 1992 (The City and the Stars, 1956)
  • Hluboké pastviny, 1997 (The Deep Range, 1957)
  • Měsíční prach, 1965 (A Fall of Moondust, 1961)
  • Ostrov delfínů, 1997 (Dolphin Island, 1963)
  • Sestupová dráha (Glide Path, 1963)
  • Impérium, 1996 (Imperial Earth, 1975)
  • Rajské fontány, 1982 (The Fountains of Paradise, 1979)
  • Zpěv vzdálené Země, 1993 (The Songs of Distant Earth, 1986) (ukázky)
  • Kolébka, 1996 (Cradle, 1988) (spoluautor Gentry Lee)
  • Duch z Grand Banks, 1996 (The Ghost from the Grand Banks, 1990)
  • Kladivo boží (The Hammer of God, 1993)
  • Desátý stupeň (Richter 10, 1996) (spoluautor Mike McQuay)
  • Spoušť (The Trigger, 1999) (spoluautor Michael P. Kube-McDowell)
  • Svit vzdálených dní, 2001 (The Light of Other Days, 2000) (spoluautor Stephen Baxter)

Sbírky

  • Oceánem hvězd, 1962 (Across the Sea of Stars, 1959) (ukázky)
  • Zpráva o třetí planetě, 1982
  • Hlídka, 1994 (The Sentinel, 1983)
  • Zkazky z planety Země, 1996 (Tales From Planet Earth, 1990)
  • Historky od Bílého jelena, 2001 (Tales from the White Hart, 1957)
  • Devět miliard božích jmen, 2002 (The Nine Billion Names of God, 1967) (anotace)
  • Směr času, 2002
  • Výprava na Zemi, 2007 (Expedition to Earth, 1953)
  • Povídky z deseti světů, 2007 (Tales of Ten Worlds, 1962)
  • (Reach for Tomorrow, 1956)
  • (The Other Side of the Sky, 1958)
  • (From the Ocean, From the Stars, 1962)
  • (An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965)
  • (Prelude to Mars, 1965)
  • (The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968)
  • (An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968)
  • (Of Time and Stars, 1972)
  • (The Wind from the Sun, 1972)
  • (The Best of Arthur C. Clarke, 1973)
  • (Four Great SF Novels, 1978)
  • (More Than One Universe, 1991)
  • (The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000)

Nefantastické

  • (The Exploration of Space, 1951)
  • (The Challenge of the Space Ship, 1959)
  • (Glide Path: To The Heart of Experimental Technology.In WWII!, 1963)
  • Ztracené světy 2001, 2001 (The Lost Worlds of 2001, 1972)
  • (1984: Spring a Choice of Futures, 1984)
  • (How the World was One: Beyond the Global Village, 1992)
  • (By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993)
  • (Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934-1988, 1999)
  • (From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Leiws, 2003) (spoluautor C. S. Lewis)

Citáty

Vesmír je nekonečný a realita zřejmě překoná veškeré naše představy.

Jakákoliv dostatečně pokročilá technika je k nerozeznání od magie.

Muži, na rozdíl od žen, mohou myslet na dvě věci zároveň.

Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.

Ale žít jenom proto, aby člověk žil, to je dost málo. Život musí obsahovat hodnoty, pro které stojí za to žít.

Každou dívku potěší, když se jí muž začne dvořit. Otrávit ji může jedině tehdy, když neumí včas přestat.

Jediným způsobem, jak zjistit meze možného, je odvážit se alespoň malý kousek za hranice nemožného.

Když se člověk ptá Miluju vůbec? odpověď je vždy ne.

Arthur C. Clarke

e-knihy

  • 30. 4. 2023