krimi

Epilog / Cesare býval kardinálem, vévodou a gonfalonierem, a tak mu v Římě uspořádali okázalý obřad, který vedl osobně papež Julius, a po něm byl jeho popel uložen pod obrovský náhrobek v kostele Santa Maria Maggiore. Lidé říkali, že papež Julius jej asi chce mít i po smrti někde, kde na něj bude moct dávat pozor. / Lukrécie však poslala Michelotta, aby popel jejího bratra ukradl a dal jej do zlaté umy. Michelotto to…

Více
  • 22. 3. 2024

Do posádky v Montelepre přišlo dalších více než sto karabiniérů. Když Giuliano občas navštívil rodinu, byl vždy nervózní, zda karabiniéři nevtrhnou do domu. / Když jednou večer poslouchal otcovo vyprávění o Americe, něco ho napadlo. Otec usrkával víno a vzpomínal na příhody, které prožil se svým starým přítelem, s kterým odešel do Ameriky a s kterým se i vrátil. Byl to tesař Alfio Dorio. Spolu prožili první…

Více
  • 22. 3. 2024

Časně ranní, citrónově žluté sicilské slunce zalilo Michaelovu ložnici. Probudil se, ucítil na své spánkem prohřáté kůži Apolloniino hedvábné tělo a probudil ji laskáním. Když se pomilovali, nemohl se ani po všech těch měsících bezvýhradného vlastnictví ubránit úžasu nad její krásou a vášnivostí. / Odešla z ložnice, aby se umyla a oblékla v koupelně na druhém konci chodby. Michael, ještě nahý, oblitý…

Více
  • 22. 3. 2024

Když zahnuli bratři Franky a Stace Sturzovi na příjezdovou cestu k Heskowovým, uviděli čtyři hodně vytáhlé výrostky, jak na plácku před domem hrají košíkovou. Franky a Stace vystoupili z velkého buicku a z domu vyšel John Heskow, aby je přivítal. Byl to vysoký muž s hruškovitou hlavou, Řídké vlasy měl umně obtočené kolem holé lebky a mladistvá modrá očka mu jen zářila. „Jdete právě včas,“ hlaholil.…

Více
  • 22. 3. 2024

Kate / Před domem, kde je o deset stupňů chladněji, připomíná déšť teplou, příjemnou sprchu. Tom mi položí ruku kolem ramen a vede mě přes dvůr k mému autu. Když se podívám na pneumatiky od bahna, přitáhne si mě Tom pevněji k sobě a řekne: „Prostě tě musím políbit.“ / „To mi vyhovuje.“ / Chvilku se líbáme v dešti a pak nastoupíme promočení do auta. Tom mi zapne pás a zamíří domů, ale na Route 27 odbočí…

Více
  • 22. 3. 2024

  / KDYŽ JSEM DOŠEL k prošlapaným dřevěným schodům, objevila se ve dveřích stará žena s umaštěnými šedými vlasy. Oči měla podlité krví. / „Pojďte se mnou,“ hekla. „Pojďte. Ten kvér nebudete potřebovat.“ / Poprvé za tu dlouhou dobu jsem si dovolil pocítit záblesk naděje, ačkoliv jsem pro to neměl žádný jiný důvod než pochybnou fámu. / Blaženost? Má to něco společného se štěstím? Mohla by to být…

Více
  • 22. 3. 2024

ZÍSKAT DŮKAZ TRVALO ELLII dva dny. / Bylo to jako podívat se na obraz z jiného úhlu nebo obrátit hranol vzhůru nohama. Každý tah štětce vypadal jinak, každý paprsek se jinak lámal. Věděla, že tohle je zásadní okamžik ve vyšetřování. Musela si být jistá. / Nejdřív nahlédla do složky týkající se vraždy Liz Strattonové a sebevraždy osobního strážce. Obsahovala i zprávu o vražedné zbrani. Jak se Lawson domníval,…

Více
  • 22. 3. 2024

Kleeovo plně kompjuterizované zvláštní oddělení v FBI mělo zcela pod dohledem Sokratův klub a kongresmany. Christian každé ráno začínal přehlédnutím jejich informace, měl svůj osobní stolní počítač, v jehož paměti měl zakódovanou dokumentaci o sledovaných. / V ono ráno si vyvolal záznam Davida Jatneyho a Crydera Colea. / Bral své předtuchy vážně a cosi mu říkalo, že Jatney by mohl dělat nějaké potíže. O…

Více
  • 22. 3. 2024

  / CHVÍLI PO DESÁTÉ jsme se Sampsonem projížděli zatáčkami ulice na okraji Chapel Hill. Měli jsme za sebou perný den. / Zvečera jsem vzal Sampsona na setkání se Sethem Samuelem Taylorem. Mluvili jsme také se Sethovým bývalým učitelem, doktorem Louisem Freedem. Seznámil jsem doktora Freeda se svou teorií o „mizejícím domě“, souhlasil, že mi pomůže s jedním důležitým výzkumem, který by mohl pomoci jeho nalezení.

Více
  • 22. 3. 2024

TĚSNĚ PO PŮLNOCI jsem seděla na kuchyňské stoličce a dívala se, jak dává Joe vařit těstoviny. Joe je velký, skvělý chlap, přes metr osmdesát vysoký, s tmavými vlasy a jasně modrýma očima. Stál u sporáku v modrých boxerkách, vlasy měl rozcuchané a obličej pomačkaný od spánku. Vypadal trochu jako můj manžel a miloval mě. A já jeho také. / Proto se Joe před nedávnem přestěhoval z Washingtonu do San Franciska,…

Více
  • 22. 3. 2024

Prolog / VÝLETNÍK /   / BUDOUCÍ VRAH Fred Brinkley se svalí na modrou čalouněnou lavičku na horní palubě trajektu. Listopadové slunce svítí z nebe jako velký bílý koláč, zatímco katamarán prořezává vlny Sanfranciského zálivu, a Fred Brinkley se dívá přímo do něj. / Padne na něj stín a dětský hlas se zeptá: „Pane, mohl byste nás vyfotit?“ / Fred zavrtí hlavou – ne, ne, ne – a cítí v sobě vztek stočený jako…

Více
  • 22. 3. 2024