zfilmováno

Bourne vystoupil z vlaku metra v Argenteuilu krátce po půlnoci. Uplynulý den si rozdělil na jednotlivé segmenty, kdy střídavě vyřizoval své záležitosti a pátral po Marii. Chodil z jedné čtvrti do druhé a nahlížel do obchodů, kaváren a hotelů, o nichž věděl, že je před třinácti lety s Marií navštívili. Mnohokrát zatajil dech, když v dálce nebo v kalném světle restaurace spatřil ženu, která mu nějak… / …

Více
  • 24. 12. 2024

„Všechno jsou to Čečenci, že jo, Borisi?“ vyhrkl Hull. / Karpov přikývl. „Všichni, podle záznamů členové teroristické skupiny Hasana Arsenova.“ / Feyd al-Saúd se zachvěl vlhkou zimou. „S množstvím trhaviny C4 v té časované bombě by vyhodili do vzduchu skoro celou nosnou konstrukci. Fórum nad ní by se zhroutilo pod vlastní vahou a zabilo všechny uvnitř.“ / „Naštěstí pro nás spustili pohybové čidlo,“ řekl…

Více
  • 24. 12. 2024

Když Stu Gold uvedl generála Kendalla do kanceláře Veroniky Hartové, právě si četla internetové noviny Drudge Report. Seděla u stolu s monitorem obráceným ke dveřím, aby měl Kendall dobrý výhled na své snímky se ženou ze Skleněné bačkory. / „To je jen jedna stránka,“ mávla rukou na tři křesla seřazená naproti ní. „Jsou i další a není jich málo.“ Když se hosté posadili, zeptala se Kendalla: „Copak na to…

Více
  • 24. 12. 2024

Místem schůzky byl prázdný byt v nejvyšším patře domu na Montmartru. Patřil malíři, který právě pobýval v Itálii. Helden zatelefonovala a sdělila Noelovi adresu a čas. Oznámila, že mu bratra představí, ale dlouho se nezdrží. / Holcroft zdolal poslední schod a zaklepal. Uslyšel spěšné kroky. Dveře se otevřely. V úzké předsíňce stála Helden. „Ahoj, miláčku,“ prohodila. / „Ahoj,“ odvětil nervózně. Dal jí…

Více
  • 24. 12. 2024

Když vjel do Virginie, zavolal Karim Abdu al-Malikovi do márnice. / „Potřebuju tři muže k Sistain Labs. Okamžitě.“ / „To už nám ale nikdo nezbude.“ / „Splňte rozkaz,“ nakázal Karim stroze. / „Provedu, pane.“ Po mírné odmlce dodal: „Už jsou na cestě.“ / „Je tělo ředitele připraveno?“ / „Ještě čtyřicet minut, možná trochu víc, pane. Tohle není normální balzamování.“ / „Jak vypadá? To je hlavní.“ / … / …

Více
  • 24. 12. 2024

Ozvalo se zapraskání. Přicházelo zvenku, odněkud mimo místnost. Lupavý zvuk, jenž zazněl jako poslední hlasitá předehra vyvrcholení. Pronikavý zvuk, i když vzdáleností ztrácel na intenzitě. Bourne otevřel oči. / Hluk přicházel ze schodiště ve špinavé hale přede dveřmi. Někdo šel po schodech a byl si vědom hluku, který vydávaly jeho těžké kroky na zborceném popraskaném dřevě. Náhle se zastavil. Normálního…

Více
  • 24. 12. 2024

1905-1929 /   / Alan Emanuel Karlsson se narodil 2. května 1905. Jeho matka se den předtím zúčastnila prvomájového průvodu ve Flenu a demonstrovala za volební právo žen, osmihodinový pracovní den a další nedosažitelné věci. Její demonstrování mělo alespoň ten pozitivní efekt, že jí začaly porodní bolesti a těsně po půlnoci přivedla na svět prvního a jediného syna. Došlo k tomu na chalupě v Yxhultu za asistence…

Více
  • 18. 12. 2024

My kluci jsme na nádraží nesměli. Ale ráno jsme se v lukách proplížili ke trati a nedočkavě jsme vlak vyhlíželi. Generál Ota měl tolik odvahy, že dal několikrát ucho na kolejnici. Ale pokaždé hlásil, že nic nejede. Asi po hodině čekání se nad nádražím vyvalil dým a ozvalo se táhlé zahoukání lokomotivy. A pak se objevil. / Mašině se po obou stranách kotle třepetaly československé vlajky a na tendru byl bílý…

Více
  • 16. 12. 2024

Za pět minut se ke mně v bílým plášti, vlajícím jako doktorovi při vizitě, přihnal Eda. / „Co to slyším, študente? Zaskoč ke mně na chvíli.“ Ve výčepu postávali vytrvalci, co sem chodí „na jedno“, a vydrží do zavírací hodiny, „lak povídej.“ / Pokrčil jsem rameny. „Co chceš slyšet? Martin ti všecko řek, ne?“ / „Fakticky ti víc nevodnesli? Než tu televizi a magneťák?“ / „Připadá ti to málo? Pro tebe…

Více
  • 7. 10. 2024

   Středa 6. dubna až čtvrtek 7. dubna /   / Lisbeth Salanderová se třásla zuřivostí. Ráno si poklidně vyrazila do Bjurmanovy chaty. Od minulého večera se nedostala k počítači a neměla čas se dívat na zprávy v televizi. Byla připravena na to, že o poprasku na Stallarholmenu vyjde pár článků, ale naprosto nepočítala s mediální smrští, která se v televizi rozpoutala. / Miriam Wu…

Více
  • 16. 9. 2024

   Pondělí 23. prosince–čtvrtek 26. prosince /   / Erika zůstala u Mikaela do pondělí. Většinou opouštěli postel jen kvůli tomu, aby si zašli na záchod nebo udělali něco k jídlu, ale rozhodně se neustále nemilovali; většinou leželi, hlavu v nohách druhého, a celé hodiny probírali budoucnost, zvažovali důsledky, možnosti a pravděpodobnosti. Když přišlo pondělní ráno, den před Štědrým dnem,…

Více
  • 16. 9. 2024

Piatok 27. máj – Utorok 31. máj / MIKAEL BLOMKVIST vychádzal z redakcie Millennia v piatok o pol jedenástej večer. Zišiel na prízemie, ale namiesto toho, aby vyšiel na ulicu, odbočil doľava, prešiel pivnicou do vnútorného dvora a východom z vedľajšieho domu sa dostal na ulicu Hökens gata. Na ceste k námestiu Mosebacke stretol skupinu nejakých mladíkov, nikto mu však nevenoval pozornosť. Jeho tieň si mohol myslieť, že sa…

Více
  • 16. 9. 2024

K poslední středověké válce v Itálii došlo v letech 1943 až 1944. Na pevnostní města na velkých ostrozích, s kterými se sváděly boje už od osmého století, se bezohledně vrhaly armády nových králů. Kolem skalnatých výchozů se věčně přenášela nosítka a byly tu zmasakrované vinice, kde jste objevili, pokud jste pod vyježděnými kolejemi od tanků kopali dost hluboko, krvavou sekeru…

Více
  • 16. 9. 2024

   Pondělí 11. července / V pondělí v šest hodin ráno zavolala Susanne Linderová z Milton Security na Mikaelův modrý Ericsson T10. / „Copak vy nikdy nespíte?“ zeptal se rozespale Mikael. / Zároveň pohlédl na Monicu Figuerolovou, která již byla na nohou a převlékla se do šortek na běhání, nestačila si však ještě natáhnout tričko. / „Jo. Ale vzbudili mě na noční službu. Ve tři ráno se ozval ten…

Více
  • 16. 9. 2024

Tak už mě sakra polib! pokouším se mu vsugerovat, sama neschopná pohybu. Jsem paralyzovaná nějakou zvláštní neznámou potřebou, naprosto uvězněná v jeho moci. Fascinovaně zírám na jeho ústa a on na mě upírá zastřený tmavnoucí pohled. Jeho dech hrubne, já přestávám dýchat úplně. Přece mě svíráš v náručí. Tak mě polib. Prosím.  Zavírá oči a s hlubokým nádechem lehce potřese hlavou, jako by tím…

Více
  • 16. 9. 2024