satira

Tobiáš z Bechyně se na kralevice pátravě podíval, neboť pocítil, že je cosi v nepořádku. / „Nechápu, můj králi, co máš na mysli,“ zamumlal. „Jak by mohl záležitost, kterou jsme právě projednávali, rozhodnout sám Všemohoucí? Přece víš dobře, že nám lidem poskytl svobodnou vůli a také z ní vyplývající práva i povinnosti! Bůh nás sice vede svým duchem, ale nerad se přímo vměšuje do našich… / „To…

Více
  • 14. 1. 2025

Doktor Pelant křísil svou krásnou manželku Jindru už přes dvacet minut. Ještě nikdy ji nezažil v takovém stavu a tak příšerně vyděšenou. Vrátila se z večerní procházky s vytřeštěnýma očima a ztrhanými rysy v obličeji. Vpadla do místnosti pološílená a nebyla schopna jediné souvislé věty. / Bylo to něco docela mimořádného. Jindra Pelantová nikdy neměla sklony k bázlivosti, ani k hysterii. Byla klidná,… / …

Více
  • 14. 1. 2025

  / MONIKA ŠUMAVSKÁ přivítala manžela tím nejkouzelnějším úsměvem, jakého byla schopna. Zato úsměv, kterým se Weltmann revanšoval, byl mnohem kyselejší a o optimismu v něm se stěží dalo mluvit. / »Rozloučil ses?« otázala se Monika zbytečně. / Weltmann přikývl. »Bylo to dojemné, ba přímo tragické,« zahučel, »hypochondři štkali jakoby v předtuše neradostného konce. A když se to tak vezme, štkali vlastně…

Více
  • 14. 1. 2025

Když Brad Gordon vyvolal tu hospodskou rvačku v baru U Šťastné Lucy na Pearl Street v Jackson Hole (to je ve Wyomingu), neměl v úmyslu skončit v nemocnici. Ti dva chlápci ve vypasovaných kostkovaných košilích se špičatými perleťovými knoflíčky na kapsách mu připadali jako dvě jasné buzny a říkal si, že je složí levou zadní. Nemohl vědět, že jsou bratři, ne milenci, a že se jim jeho poznámky vůbec nebudou…

Více
  • 14. 1. 2025

je sice krátká, ale možná o to významnější. / Za půl hodiny byl lékař se svou důležitou prací u konce a všech osmnáct dětí dostalo po injekci, která je měla ochránit, aby neonemocněly jako Kája. Všechny děti byly velice statečné. Malá Hanička dokonce tvrdila, že to bylo příjemné, nechat se od pana doktora píchnout do ramene. / Samozřejmě že trochu přeháněla, ale nikoho to doopravdy nebolelo. / Nakonec dostala…

Více
  • 14. 1. 2025

Pro smilování! Jaká radost mě zaplavovala, když s Fogacerem před sebou a s Miroulem po svém pravém třmenu jsem ujížděl na své klisničce Velkou ulicí svatého Diviše, kde dnes v neděli byly všechny krámy zavřené, a uháněl jsem přes most Matky boží, rovněž prázdný ode všech vozidel, abychom se dostali na Staré město a v prodloužení Sklenářské ulice, jejíž jméno cestou Fogacer prohodil, do ulice Zakrslíků.…

Více
  • 24. 12. 2024

1905-1929 /   / Alan Emanuel Karlsson se narodil 2. května 1905. Jeho matka se den předtím zúčastnila prvomájového průvodu ve Flenu a demonstrovala za volební právo žen, osmihodinový pracovní den a další nedosažitelné věci. Její demonstrování mělo alespoň ten pozitivní efekt, že jí začaly porodní bolesti a těsně po půlnoci přivedla na svět prvního a jediného syna. Došlo k tomu na chalupě v Yxhultu za asistence…

Více
  • 18. 12. 2024

o magické síle poezie /   / Řek mi přítel Josef: Podívej, / básníci jsou znalci dívčích duší — / tak mi napiš báseň pro holku, / že mi jenom pro ni srdce v těle buší. /   / Že má krásný voči, uši, nos, / popředí i pozadí i pusu… / Že bych ji vzal na fotbal i na ryby… / Že je zkrátka celá podle mýho vkusu. /   / Vymysli si ňáký koniny, / však jim tvůj verš dodá vzlet a sílu. / Ženu jenom báseň přesvědčí. / Tumáš pero,…

Více
  • 7. 10. 2024

O jednom nerozhodném zápase a podnikateli, jemuž nebylo dopřáno užívat si života / Ingmar s Holgerem se shodli na pokračování v započatém boji, tak prý nejlépe uctí Henriettinu památku. Holger 2 byl opačného názoru. Spokojil se však s dotazem, kdo teď bude podle nich živit rodinu. Ingmar se zamračil a přiznal, že měl poslední dobou šíleně moc starostí a neměl čas o tom zatím…

Více
  • 7. 10. 2024

„Ale já chci vidět, jak to tam vypadá! Nový kvartýr, to se přece musí oslavit! Měl bys udělat mejdan.“ / Zdenička se tvářila žádostivě a současně navrčeně. Jasně, ženská! Nový kvartýr, touha hnízdit. A pochopitelně hýřit. Veselit se do úmoru. / „Mejdlo můžeme udělat u tebe,“ navrhl jsem. / „To není ono,“ řekla rezolutně. „Když máš novej bejvák.“ / „Dobře, tak mejdlo uděláme, pozvi si nějaký…

Více
  • 7. 10. 2024

Vzbudil se naráz uprostřed noci, když na budíku stálo 4.43. V místnosti bylo horko, téměř k zalknutí. Vzbudil ho hluk bojleru, ne však obvyklý škytot, nýbrž táhlé, hluboké, takřka infrazvukové vrcení. Prudce otevřel okno v kuchyni, jehož tabulky pokryla jinovatka. Do místnosti vtrhnul ledový vzduch. O šest pater níže proniklo nocí zvířecí zachrochtání. Rychle zavřel. Na dvůr se… / Jed…

Více
  • 14. 9. 2024

A teď jsem tam stál, sám jako blbec, pár metrů od přepážky No-vých obzorů. Bylo to v sobotu ráno o svátcích, Roissy bylo jako ob-vykle nacpané k prasknutí. Jakmile mají obyvatelé západní Evropy pár dní volna, vrhají se na druhý konec světa, létají přes půl země-koule, chovají se doslova jako uprchlíci z vězení. Nevyčítám jim to; chystám se jednat stejně. / Moje sny jsou průměrné. Stejně jako všichni…

Více
  • 14. 9. 2024

  Tato kniha není knihou o tom, co Je, ale knihou o tom, co by být mohlo. Její postavy Jsou modelovány podle osob, které se dosud nenarodily nebo Jsou snad v době, kdy píšu tato slova, pouhými nemluvňaty. / Pojednává hlavně o manažerech a inženýrech, V tomto okamžiku dějin, 1952 A.D., závisí naše životy a svoboda především na šikovnosti, představivosti a odvaze našich manažerů a inženýrů a Já doufám, že…

Více
  • 22. 8. 2024

It is well known that stone can think, because the whole of electronics is based on that fact, but in some universes men spend ages looking for other intelligences in the sky without once looking under their feet. That is because they’ve got the time-span all wrong. From stone’s point of view the universe is hardly created and mountain ranges are bouncing up and down like organ-stops while continents zip backward and forward in general high s…

Více
  • 8. 2. 2024

The wizards ran down the corridor. / “How can you kill ghosts?” / “How should I know? The question doesn’t usually arise!” / “You exorcise them, I think.” / “What? Jumpin’ up and down, runnin’ on the spot, that kind of thing?” / The Dean had been ready for this. “It’s spelled with an ‘O,’ Archchancellor. I don’t think one is expected to subject them to, er, physical exertion.” / “Should think not, man. We don’t want a lot of healthy ghosts buzzin’ around.” / There was a blood-curdling scream. …

Více
  • 8. 2. 2024