autobiografie

Ženy se opravdu změnily. Zdráhám se soudit, zda k lepšímu či horšímu. Každá doba vytváří své mravy a mladí lidé s údivem se ohlížejí do minula. Samozřejmě že později stejný překvapený pohled dětí spočine i na jejich počínání. A tak nač zatracovat a proč chválit! Takový je život! Jednou k nám zavítal milý pan rada a tvářil se o něco veseleji a snad trošku i mimořádně. Měl něco na srdci. Měl a začal. Říkával nám občas…

Více
  • 18. 12. 2023

Výpověď příslušníka skupiny poválečné americké generace, která svérázně zareagovala na společenské poměry v USA a chronické choroby civilizace. Tento román „ze silnice“ zachycuje newyorskou a sanfranciskou bohému a autorovy toulky po Americe i Evropě. Je to bezprostřední záznam dojmů, myšlenek a drobných příhod osamělých poutníků, vyznavačů života, kteří v neustálém pohybu unikají konvencím a omezením…

Více
  • 13. 5. 2023

Život v houpací síti / Nositel Nobelovy ceny z roku 1982 spisovatel a novinář Gabriel García Márquez ve svých románech velmi úspěšně rozvinul styl, ve kterém jsou reálné události líčeny pomocí snových a exotických obrazů. Označení magický realismus by sice sedělo už prastaré Šeherezádě, ale patentovala si ho až silná latinskoamerická literární generace 60. let v čele s Márquezem. Jeho postavy zavěšené v houpacích sítích a žijící v jakémsi mýtickém b…

Více
  • 13. 5. 2023

Kniha je napsána retrospektivně z pohledu Kvida, který předčítá příběh jeho rodiny sepsaný v „er“ formě knižnímu nakladateli, kterého přesvědčuje, aby mu knihu vydal. Místy je děj knihy přerušen rozhovorem mezi Kvidem a nakladatelem a místy je vyprávěn „někým dalším“. / Jeho kniha začíná seznámením jeho rodičů – matky – amatérské herečky a budoucí právničky – a otce – vysokoškolsky vzdělaného ekonoma. Těhotenství Kvidovy matky je přerušeno útokem vl…

Více
  • 13. 5. 2023

Můj život je krásná pohádka, tak bohatá a blažená! Kdybych byl jako chlapec, když jsem chudý a sám vykročil do světa, potkal mocnou vílu a ona mi řekla: ”Zvol si cestu a cíl a já tě budu ochraňovat a povedu tě podle vývoje tvého ducha a podle rozumných zákonů tohoto světa,” nemohl mi osud být příznivější a nemohl mě vést moudřeji a lépe. Příběh mého života řekne světu, co říká mně: Je laskavý Bůh, jenž všechno vede k nejlepšímu cíli. / R…

Více
  • 13. 5. 2023

For a time I held a unique position: among the hundreds of isolated creatures who haunted the streets of lower downtown Denver there was not one so young as myself. Of these dreary men who had commited themselves, each for his own good reason, to the task of finishing thier days as pennyless drunkards, I alone, as the sharer of their way of life, presented a replica of childhood to which their vision could daily turn, and in being thus grafted on…

Více
  • 13. 5. 2023

Věřím, že fantazie je silnější než vědění. / Že mýty mají větší moc než historie. / Že sny jsou mocnější než skutečnost. / Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. / Že smích je jediným lékem na zármutek. / A věřím, že láska je silnější než smrt. / Hra ‚Ukaž a vyprávěj‘ mě ve škole bavila ze všeho nejvíc – jako žáka i jako učitele. Ani přestávky, ani oběd, ale ta chvilka / vyhrazená každý týden na to, aby žáci do třídy přinesli nějakou svou důležitou věc, o které by po…

Více
  • 13. 5. 2023

Znal trochu zatuchlý pach toho pokoje (pach kůží na bubnech, prachu a nevětraných zdí), ale jeho čich zachytil ještě sotva postižitelný, ale jemu dobře známý pach, a sevřela ho hrůza. / Z pokoje se ozval výkřik, to už vstoupil do dveří i on, nejprve zahlédl toho mladíka, jak se zády opírá o skříň, jeho tvář byla mrtvolně bledá, potom teprve spatřil ji. Ležela na gauči (na tom gauči, na němž se spolu milovali, na němž se k zešílení a k nevědomí milov…

Více
  • 13. 5. 2023

Tvrzení, že člověk je nejušlechtilejší stvoření na světě, si lze vysvětlit tím, že mu to žádné jiné stvoření nevyvrátilo. (G.Ch.Lichtenberg) /   / „Ty nemáš vodičku, viď, Garičku,“ řekla Alžběta Pokorná a s námahou se sehnula k plechové misce svého devět let starého kokršpaněla. Byla přesvědčená o tom, že jí rozumí. Dokonce mnohem lépe než většina lidí, které znala. Ani s Marií už to není takové jako dřív. Ta její skleróza! Včera přišla do kavárny…

Více
  • 13. 5. 2023

Poslední pacientkou toho dne (přesněji TOHO dne) byla Vilma Šedová. Pohledná, subtilní třicátnice, trpící komplexy méněcennosti, všudypřítomným strachem a úzkostmi, depresemi a rovněž mírnou agorafóbií. Měl jsem ji už tehdy docela rád a objednával ji takřka pravidelně na závěr ordinačních hodin. Ne snad z důvodu to nejlepší na konec, tolik rád jsem ji zase neměl, ale čistě prozaicky proto, že potřebovala pro svoje vyprávění mnohem více času, než …

Více
  • 13. 5. 2023

Věnováno všem matkám, které obdobně jako já, zhltaly kdejakou příručku o výchově dětí, a přitom nadále zůstaly pouhými amatérkami. / Příručky na správnou výchovu dětí jsem si pořídila dříve než těhotenské šaty, pleny nebo kojenecké láhve. A než se první syn narodil, několikrát jsem je všechny prostudovala. / Vyzbrojena informacemi, jak zvládnout úmyslné rozbíjení hraček, noční můry nebo pomočování dítěte předškolního věku, jsem nabyla jistoty, že výcho…

Více
  • 13. 5. 2023

Zřejmě to bude znít poněkud podezřele, ale skutečně až dnes ráno jsem si uvědomila, že v posledních pěti týdnech trávím pozorováním stropu ložnice průměrně deset až dvanáct hodin denně. A to podotýkám, že nespávám v katedrále svatého Víta! Zde se tedy přímo nabízí otázka: Co na tom stropě proboha vidím?! Abych byla upřímná, nic zvláštního. Několik prasklinek, zpuchřelých bublinek v omítce a v rohu u okna žlutý flek ve tvaru podkovy. Musí tam být …

Více
  • 13. 5. 2023

Řekněte si jasně, co pro vás znamená štěstí! / Odpovězte si na jednoduchou otázku : Kdo jsem? A kým bych chtěl být? / Snažte se udělat radost spíš sobě než jiným! / Abyste věděli, co vlastně chcete v životě prožít, neomezujte svou fantazii. Poslouchejte ji! / Prožívejte každý den jako poslední a nevěřte tomu, že zítra to bude lepší! / Buďte v klidu! / Napište si seznam důležitých úkolů! / Nevláčejte s sebou problémy! / Nebojte se změny! / Žádná pravda o životě neexistuje! / Ž…

Více
  • 13. 5. 2023

Byl rok 1968. Naše třída stávkovala a natřela lavice kanárkovou žlutí. Byla to měkká barva, hroty propisovaček se do ní bořily a domů jsem chodila celá poprášená kanárkově žlutými žmolky. Taky jsme jednou zůstali po škole a hráli jsme hru na pravdu. Neměla jsem co skrývat, ale dala jsem fant. Pak jsem se za „trest“ musela líbat s Michalem Šipkou. Byl malý, hezký a omezený. (Teď je z něj lékař, gynekolog, a na třídním srazu po dvaceti letech byl n…

Více
  • 13. 5. 2023

Byl pátek večer. Štěpán se měl jít představit. Štěpán povečeřel sekanou v menze a pak si dal pár piv v hospodě, která se jmenovala Špitálka. Pak Štěpán vyrazil k Irenině bytu. Bydlela blízko Hradčan. V maličkém bytě, který Irenčin tatínek svérázně přestavoval v naději, že z něj udělá byt mnohem větší. Už v momentě, když Štěpán zazvonil, cítil, že něco není úplně v pořádku. Jeho střeva bublala. Jeho střeva jako by vemlouvavě promlouvala, aby jim v…

Více
  • 13. 5. 2023