pro mládež

DRUHÉHO DNE MĚ probudil hluk rozhněvaných hlasů. Chvíli jsem nevěděla, kde jsem. Tma byla takřka dokonalá, jen pod dveřmi prosvítala úzká štěrbina světla. / Pak na mě dolehla realita. Posadila jsem se a poslepu nahmatala lampu na nočním stolku. Otočila jsem plamínkem a očima přejela tmavé hedvábí baldachýnu, břidlicovou podlahu, vyřezávané ebenové obložení stěn. Nedá se nic dělat, budu to tu muset…

Více
  • 22. 3. 2024

TA PŘÍŠERA SE JMENOVALA Izumrud, velký červ, a byli tací, kteří tvrdili, že chodby vykutané pod Ravkou jsou jejím dílem. Věčně hladová nenasytně požírala bahno s pískem, zavrtávala se do země hlouběji a hlouběji, aby našla něco, čím by ukojila svůj hlad, až zalezla tak hluboko, že se ztratila v temnotě. / Byl to jen příběh, přesto si lidé v Bílé katedrále dávali pozor, aby se… / …

Více
  • 22. 3. 2024

Kaz / Když Kaz zahlédl Van Ecka přicházet k mostu Goedmedbridge, první jeho myšlenka byla: tenhle chlap by nikdy neměl hrát karty. Vzápětí mu blesklo hlavou, že mu někdo přerazil nos. Měl ho oteklý a křivý, pod okem se mu modrala naběhlá modřina. Z nejhoršího mu nejspíš pomohl nějaký univerzitní doktor, napadlo Kaze, ale bez skutečných grišovských schopností mohl stěží udělat víc než to trochu zakrýt. / Van Eck…

Více
  • 22. 3. 2024

Část šestáSkuteční zloději / Inej / Zběsilý tlukot srdce jí nadouval hruď. Když člověk vystupuje v cirkuse, musí se ve správnou chvíli jedné houpačky pustit, aby se natáhl po druhé; a může přijít chvíle, kdy si uvědomí, že udělal chybu, a pak už si nepřipadá jako tíže zbavený, ale jednoduše padá dolů. / Strážní ji táhli zpátky do vězení. Na nádvoří bylo mnohem víc dozorců než ráno, kdy…

Více
  • 22. 3. 2024

TRIS /   / Nedaleko oplocení vlak zpomalí – řidič nám dává znamení, že máme / co nejdříve seskočit. Sedím s Tobiasem v otevřených dveřích vlaku, který líně kodrcá po pražcích. Obejme mě kolem ramen, nosem se dotkne mých vlasů a nadechne se. Podívám se na něj, na klíční kost, která mu vystupuje z výstřihu trička, na jeho lehce vykrojený ret, a něco ve mně se rozhoří. / „Na co myslíš?“ zeptá se tichým…

Více
  • 22. 3. 2024

„Stalo se to uprostřed noci,“ řekl Osno a celý se nadmul hrdostí. „Měl jsem odřené koleno a začalo mě to pálit… Než jsem odhodil peřiny, tak to přestalo.“ / Ve školní třídě byly dvě stěny rovné a jedna prohnutá. Uprostřed stála velká pec plná plamenců a jejich učitelka vždycky přecházela sem a tam, takže výklad doplňovalo pravidelné vrzání podlahy pod jejími vysokými botami. Někdy se Akos pokoušel…

Více
  • 22. 3. 2024

Dočasná nepřítomnost zdejšího hraničáře, uvažoval Gilan, mohla klidně ovlivnit Foldarovo rozhodnutí, aby se usídlil v Highcliffském lénu − za předpokladu, že sem skutečně přijel. / Od Gilanova příjezdu uplynul den a on teď projížděl na koni venkovskou krajinou v okolí hradu. Byla tu dobrá půda a bohaté pastviny a většina rolníků se zaměřovala na chov dojných krav. Kraj působil docela mírumilovně, a…

Více
  • 22. 3. 2024

Vlčí vítr se jako přízrak vynořoval z předjitřní mlhy a zvolna získával pozemský tvar. / Vlčí loď pomalu klouzala k pobřeží s plachtou svinutou a ráhnem spuštěným na palubu, poháněna všeho všudy čtyřmi vesly. Čtveřice veslařů s nimi zacházela opatrně, na konci každého záběru je zvedla z vody jen asi o palec, tak aby kapky padající zpátky do moře šplíchaly co nejméně. Jednalo se o Erakovy nejzkušenější veslaře a ti byli zvyklí nepozorovaně se …

Více
  • 22. 3. 2024

„Kdy jsi měl v úmyslu podělit se s námi o tuhle novinu?“ Klid v Haltově hlase byl zrádný. Seletin pokrčil rameny. „Až skončí vyjednávání. Nechal jsem ho přemístit z Al Šaby před třemi dny, když jsme poprvé spatřili vaši loď. Bylo klidně možné, že se nedohodneme, a pro ten případ jsem chtěl, aby vězeň byl někde, kam se jeho posádka nemůže potají přikrást a násilím ho vysvobodit.“ Pohlédl na…

Více
  • 22. 3. 2024

Horác s Willem se po vydatném obědě v hostinci chystali nasednout na koně a odjet do Grimsdellského lesa. Ještě než vyjeli, odvázal Horác plátěné pouzdro s lukem zavěšené za sedlem a podával ho Willovi. / „Tohle je tvoje,“ řekl. „Halt si myslel, že ho asi budeš potřebovat.“ / Willova tvář se rozzářila úsměvem, když vytáhl mohutný velký luk z pouzdra a na chvíli ho potěžkal…

Více
  • 22. 3. 2024

„Který pitomec je tady vykopal?“ zavrčela a dupla do suchého prachu na dně koryta. / „Vymlela je voda,“ odpověděl jí Gilan. / Lydia si prohlédla prašnou kamenitou zem, na které stála, a zasupěla. „Nezdá se mi, že by tu bylo kdovíjak vlhko.“ / „Neprší tady často, ale když déšť přece jen přijde, je to pořádný liják,“ vysvětloval Gilan. „Voda se hromadí v horách, které jsme viděli, a pak se valí po pláni…

Více
  • 22. 3. 2024

Plachty volně pleskaly a Volavka se obrátila do větru a pomalu odplouvala od vodou nasáklého vraku. / Volavky potom podle Edvinových pokynů vyklidily prostor uprostřed lodi mezi zádí a stěžněm a oba přeživší tam přenesly. Hal počkal, až oba muže uloží, a pak si vedle nich klekl. / „Jsou to Galičané,“ řekl mu Edvin. „Pluli do východního Teutlandu za obchodem, když na ně zaútočili.“ / „Kdo zaútočil?“ zeptal se…

Více
  • 22. 3. 2024

Horác seděl ve svém stanu, schovával se před žárem poledního slunce a brousil si meč, když Gilan strčil hlavu do otevřeného vchodu. / „Není to ostré už dost?“ poznamenal, zatímco Horác přejížděl lesknoucí se čepel. / Horác si při práci čepel prohlížel. Vyrobili ji slavní nihon-džinští zbrojíři a on ji dostal už před dlouhými lety. Zbraň byla nejen ostrá, ale také neuvěřitelně tvrdá.… / …

Více
  • 22. 3. 2024

„Povězte nám, co jste vyzvěděla na hradě Gorlanu, Paulino,“ řekl Arald. Pak se otočil k hraničářům a na vysvětlenou dodal: „Paulina se před týdnem vypravila na hrad v přestrojení za šlechtičnu na cestách.“ / „Je třeba říct, že za dost hloupou šlechtičnu,“ dodala s úsměvem. „Podle mých zkušeností muži nepovažují švitořící blondýnku za hrozbu – a protože se nemají na pozoru, můžete se od nich…

Více
  • 22. 3. 2024

V táboře vypukl ruch: posádka běžela pro zbraně a začala se hrnout přes barikádu za ryčením zjevně rozzuřeného medvěda. / Kluf pobíhala podél vnitřní strany plotu sem a tam, zběsile štěkala a hledala někoho, kdo by jí pomohl po žebříku přes plot. Když se jí přestali plést do cesty, vyřešila ten problém sama. Vyškrábala se po žebříku na vnitřní straně a pak se odrazila… / Jako…

Více
  • 22. 3. 2024