humor

(Chválím jej i nadále a skoro každý rok si poznamenávám do svého diáře den, kdy zazněl poprvé. Dovedu se zastavit v rušné ulici Vinohrad, když někde ve stromoví zahrady zpívá kos. Když jsem půl roku uváděl český Kinoautomat Radúze Činčery a Jána Roháče v Montrealu, řekl mi náš přední scénický výtvarník Josef Svoboda, že právě tuto kapitolu má rád. A já jsem mu za to dodnes vděčen.) / Člověk je tvor…

Více
  • 22. 3. 2024

Milý Jene, / píšu Ti opožděně, ale věřím, že nic z toho, co je napsáno, se neztratí – jak říkávali staří Římané: litera scripta manet – a že ti, komu je to určeno, se dočtou. / Nevím, kdy jsme začali s touto knížkou o našich forbínách. Vloni. Od té doby se stalo mnohé. Na Národní třídě tekla krev a lid se ozval. Dneska se blížíme k volbám a smí se mluvit nejen o svobodě, ale svobodně. / Máme moudrého pana…

Více
  • 22. 3. 2024

Jedné noci – jak mi vyprávěl Jan Werich – napadl v New Yorku první sníh. Ráno byly už některé chodníky zameteny, jiné ještě ne. Z jednoho domu, jehož chodník už zameten byl, vyšla paní se psem. Byl to takový ten malý, tlustý psík, jehož břicho se pohybuje těsně nad zemí, a byl oblečen v háčkované šatičky. Paní přešla ten čistý chodník a vstoupila do… / …

Více
  • 22. 3. 2024

Rozednilo se do překvapivě jarního dne, což Sheeni interpretovala jako boží znamení vyzývající k tomu, aby se ulila z pravidelný návštěvy kostela. Dali sme si scuka v jedný z cukráren ve středu Ukiahu, abysme si mohli v klidu přečíst nedělní New York Times a trochu si to pokradmu rozdat ručně pod stolem. Carlotta se těšila, že to povede ke spěšnýmu návratu domů za účelem mýho dvaatřicátýho však víte čeho,…

Více
  • 21. 3. 2024

V osm hodin ráno bylo venku už hodně přes třicet stupňů. Brácha zřejmě musí každej měsíc utratit za klimatizaci šílený háky. Veeva a já jsme vstali hodně brzo a prolezli jsme Nickovu dokonalou kuchyni ve snaze najít něco na zub. Udělal jsem míchanici z několika vajec, zatímco Veeva mě chválila, že vím, za jaký konec se drží pánev. Evidentně patří mezí ty rozmazlence, který maj za to, že vaření je umění…

Více
  • 21. 3. 2024

Byla ještě tma, když nás řidič prostornýho citroenu odvážel od domu. Možná bych si na tento život ve velkým stylu zvykl, ale asi k tomu nedostanu příležitost. Seňor Nunez se ze všech sil snaží distancovat od předchozích trapností. Se mnou se pozdravil velice srdečně a jen chladně pokynul hlavou směrem k mé ženě. Taktéž odolal veškerejm Sheeninejm pokusům vtáhnout ho do konverzace a předstíral, že nevidí,…

Více
  • 21. 3. 2024

Sportovní reportáž z prostředí mezinárodní soutěže fotbalových klubů. / Poutavé vyprávění Oty Pavla nás zavede do New Yorku, kde se v roce 1962 konal Americký pohár ve fotbale. Celý pobyt trávil s fotbalisty Dukly Praha, naslouchal, vyptával se a své zážitky přenesl do této reportáže z „amerického zájezdu“. Čtenář se tu setkává s mnoha známými fotbalisty té doby, jako jsou například Masopust, Pavlis, Urban,…

Více
  • 17. 2. 2024

They lunched at a small eating house near the Brass Bridge, with the Luggage nestling under the table. The food and wine, both far superior to Rincewind’s normal fare, did much to relax him. Things weren’t going to be too bad, he decided. A bit of invention and some quick thinking, that was all that was needed. / Twoflower seemed to be thinking too. Looking reflectively into his wine cup he said, “Tavern fights are pretty common around here,…

Více
  • 8. 2. 2024

It is well known that stone can think, because the whole of electronics is based on that fact, but in some universes men spend ages looking for other intelligences in the sky without once looking under their feet. That is because they’ve got the time-span all wrong. From stone’s point of view the universe is hardly created and mountain ranges are bouncing up and down like organ-stops while continents zip backward and forward in general high s…

Více
  • 8. 2. 2024

The wizards ran down the corridor. / “How can you kill ghosts?” / “How should I know? The question doesn’t usually arise!” / “You exorcise them, I think.” / “What? Jumpin’ up and down, runnin’ on the spot, that kind of thing?” / The Dean had been ready for this. “It’s spelled with an ‘O,’ Archchancellor. I don’t think one is expected to subject them to, er, physical exertion.” / “Should think not, man. We don’t want a lot of healthy ghosts buzzin’ around.” / There was a blood-curdling scream. …

Více
  • 8. 2. 2024

…bong. / For Magrat it was like waking from a dream into a dream. She’d been idly dreaming that she was dancing with the most handsome man in the room, and…she was dancing with the most handsome man in the room. / Except that he wore two circles of smoked glass over his eyes. / Although Magrat was soft-hearted, a compulsive daydreamer and, as Granny Weatherwax put it, a wet hen, she wouldn’t be a witch if she didn’t have certain instincts and the sens…

Více
  • 8. 2. 2024

Susan walked back to the alley where she’d left Binky. There were half a dozen men lying around on the cobbles, clutching parts of themselves and moaning. Susan ignored them. Anyone trying to steal Death’s horse soon understood the expression “a world of hurts.” Binky had a good aim. It would be a very small, very private world. / “The music was playing him, not the other way round,” she said. “You could see. I’m not sure his fingers even to…

Více
  • 8. 2. 2024

The big glass beaker for the cure had been placed on a pedestal in the middle of the floor. The wizards liked to make a ceremony of everything in any case, but felt instinctively that if they were going to cure the biggest hangover in the world it needed to be done with style. / Susan and Bilious watched as the ingredients were added. Round about halfway the mixture, which was an orange-brown color, went gloop. / “Not a lot of improvement, I feel,”…

Více
  • 8. 2. 2024

Vimes heard Carrot scrabble around in the gloom, and the sound of a key in the lock. / “I thought the Campaign for Equal Heights was running this place now,” he said. / “It’s so hard to find volunteers,” said Carrot, ushering him through the low door and lighting a candle. “I come in every day just to keep an eye on things, but no one else seems very interested.” / “I can’t imagine why,” said Vimes, looking around the Dwarf Bread Museum. / The one positive t…

Více
  • 8. 2. 2024

Mistrovská rána / Horko ji zasáhlo jako plamen z opalovací lampy, tak silně a náhle, že zalapala po dechu. / Kdysi si nahoře na důlinách uhnala úpal, když si doma zapomněla klobouk. Tohle bylo podobné. Svět kolem ní na sebe náhle vzal znepokojivé odstíny matné zeleni, žluti a purpuru a beze stínů. / Vzduch byl tak rozpálený, že Tonička nabyla dojmu, že by ho stačilo zmáčknout, aby z něj stoupal kouř. / Byl v… rákosí, které bylo mnohem vyšší než ona. / .. .ros…

Více
  • 8. 2. 2024