Původně v Rusku narozený americký profesor biochemie a autor více než 400 vědeckých, populárně vědeckých, sci-fi a detektivních knih.
Asimov začínal stejně jako druhý velikán střední generace amerických spisovatelů sci-fi, Robert A. Heinlein, publikovat v roce 1939. Tehdy začal v časopisech otiskovat povídky o robotech, později sebrané do dvou sbírek I, Robot (Já, robot!, 1950, česky 1981) a The Rest of the Robots (Zbytek robotů, 1964), v nichž prakticky aplikoval své tři zákony robotiky, formulované v roce 1941 a dodnes přejímané valnou většinou spisovatelů sci-fi. V roce 1982 pak vyšla kompletní sbírka všech dvaatřiceti povídek o robotech, které kdy Asimov napsal, The Complete Robot (Kompletní robot). V roce 1958 opustil Isaac definitivně akademickou dráhu a od té doby byl svobodným spisovatelem, především popularizátorem vědy. Jeho po všech stranách největším dílem je „trilogie“ Foundation, Foundation and Empire a Second Foundation (Nadace, 1951, Nadace a impérium, 1952, Druhá nadace, 1953), skládající se z celé řady navzájem propojených epizod z historie vzdálené budoucnosti. Seriál byl v roce 1966 oceněn Hugem jako nejlepší sci-fi seriál v dějinách. Isaac Asimov ostatně patří k nejpilnějším sběratelům literárních cen – jeho povídka Nighfall (Soumrak, 1941), byla americkým Svazem spisovatelů sci-fi zvolena za nejlepší sci-fi povídku napsanou před rokem 1965.
V roce 1982 přestala být slavná Trilogie trilogií; přibylo totiž pokračování, tentokrát ve formě románu, Foundation’s Edge (Na hranicích Nadace), oceněného Hugem jako nejlepší román v roce 1982, v roce 1986 se objevil pátý díl, Foundations and Earth (Nadace a Země), a v roce 1988 už šestá část, Prelude to Foundation (Předehra k Nadaci). Těsně před smrtí napsal poslední část Forward the Foundation (A zrodí se Nadace, 1993).
Od člověka těžko rozeznatelný R. (Robot) Daneel Oliwav a jeho lidský kolega Eliáš Baley jsou hrdiny dvou zajímavých vesmírných detektivek The Caves of Steel (Ocelové jeskyně, 1954) a The Naked Sun (Nahé Slunce, 1957). Po dlouhém odstupu přibyl ještě třetí román o osudech této sympatické dvojice vyšetřovatelů, Robots of Dawn (Roboti soumraku, 1983).
Asimovův první sci-fi román byl Pebble in the Sky (Oblázek na obloze, 1950). Následovaly The Currents of Space (Kosmické proudy, 1952) a The Stars, like Dust (Hvězdy jako prach, 1951). V roce 1955 se objevilo slavné drama v čase The End of Eternity (Konec věčnosti).
Svého druhého Huga obdržel Asimov v roce 1963 za „významný příspěvek k rozvoji žánru“, k němuž zajisté patřily především jeho povídky o robotech, a třetího za román The Gods Themselves (Ani sami bohové, 1972), zároveň odměněný i Nebulou. Jde v něm o výměnu energie mezi Zemí a paralelním světem, která by mohla mít katastrofální následky. Nemenší úspěch mu přinesly i četné sbírky povídek, v nichž se projevují hlavní znaky jeho tvorby – neotřelé nápady, humanismus, pochopení pro lidské slabůstky a smysl pro humor. Za povídku The Bicentennial Man (Dvěstěletý člověk, 1976) z této antalogie získal Isaac rovněž obě hlavní ceny udělované ve Spojených státech za sci-fi, Huga a Nebulu.
Isaac Asimov zemřel v New Yorku dne 6 dubna 1992.
Lidé svou smrtelnost snášejí jen proto, že platí všeobecně.
Psaní je pro mě přemýšlení prsty.
Násilí je posledním útočištěm neschopných.
Nelze upírat svobodu nikomu, kdo má natolik vyspělé myšlení, že chápe její smysl a touží po tomto stavu.
Nikdy nedovolte svým smyslům nebo morálním zásadám, aby vám bránily dělat to, co je správné.
The most exciting phrase to hear in science, the one that heralds new discoveries, is not ‚Eureka!‘ (I found it) – but ‚That’s funny…‘
Isaac Asimov
