34. Mytí rakety
Nyní, když měli svěřený úkol, atmosféra na Universe se zcela změnila. Spory nadobro ustaly, všichni spolupracovali ze všech sil a jen velice málo lidí se za následující dvě otáčky jádra komety – za sto hodin pozemského času – dosyta vyspalo.
První kometární den zasvětili stále ještě dost opatrnému čerpání vody z Dochvilného gejzíru, ale než přestal po západu slunce chrlit, měli už techniku důkladně zvládnutou. Načerpali na palubu více než tisíc tun vody. Následující období slunečního svitu bude bohatě stačit, aby tankování dokončili.
Heywood Floyd se držel kapitánovi z očí, nechtěl pokoušet štěstí. V každém případě Smith musel dohlédnout na tisíc detailů. Nepatřil však mezi ně výpočet nové dráhy, ten provedla a zkontrolovala Země.
Teď už nikdo nepochyboval, že to byl skvělý nápad a že časová úspora bude dokonce ještě větší, než tvrdil Jolson. Tím, že Universe doplnila pohonné hmoty na Halleyově kometě, vyhnula se dvěma značným korekcím dráhy nutným pro přiblížení k Zemi. Mohla nyní s maximálním zrychlením letět přímo ke svému cíli a tak ušetřit řadu týdnů. Přes možná rizika všichni plán oceňovali.
Tedy – téměř všichni.
Na Zemi pobouřil narychlo zorganizovanou společnost Ruce pryč od komety! Její členové (bylo jich pouze 236, ale dokázali ztropit spoustu povyku na veřejnosti) upírali člověku právo drancovat nebeské těleso dokonce i tehdy, když šlo o záchranu životů. Neupokojil je ani argument, že Universe si pouze vypůjčuje materiál, který by kometa stejně poztrácela. Tvrdili, že tady jde o princip. Jejich rozhořčená komuniké brali na Universe jako příjemné a žádoucí povyražení.
Kapitán Smith, obezřelý jako vždy, provedl první opatrné zkoušky na jedné z trysek, jimiž se ovládala poloha lodi. Kdyby se vyřadila z provozu, Universe se mohla obejít i bez ní. Ale k žádným anomáliím nedošlo, motor se choval přesně tak, jako by běžel na nejlepší destilovanou vodu z lunárních dolů.
Potom otestoval motor číslo jedna, prostřední z hlavních trysek. Kdyby se zničila tahle, neztratili by tím nic na manévrovacích schopnostech – jen na celkové rychlosti. Loď by stále zůstala dokonale ovladatelná, avšak s pouhými čtyřmi zbývajícími motory by maximální zrychlení kleslo o dvacet procent.
Když se ani tady neobjevily žádné potíže, dokonce i skeptici se začali chovat k Heywoodu Floydovi zdvořile a druhý důstojník Jolson už nebyl vyvrhelem společnosti.
Start naplánovali na pozdní odpoledne, těsně předtím, než měl Dochvilný gejzír ustat chrlit. (Vydrží sedmdesát šest roků, aby přivítal příští návštěvníky? uvažoval Floyd. Snad, fotografie z roku 1910 ukazovaly náznaky, že existoval už tehdy.)
Žádné odpočítávání ve starodávném stylu dramatických startů z mysu Canaveral už neexistovalo. Když se kapitán Smith upokojil, že je všechno jak se patří, pustil motor číslo jedna na výkon pouhých pět tun a Universe se pozvolna zvedla nad jádro komety.
I takhle mírné zrychlení však mělo za následek pomalu strašidelný ohňostroj – a zcela neočekávaný pro většinu přihlížejících. Výtok plynů z hlavních motorů byl až dosud prakticky neviditelný, neboť je tvořil výhradně vysoce ionizovaný kyslík a vodík. Dokonce ani poté, co se oba plyny dostatečně zchladily – o stovky kilometrů dál – aby spolu chemicky zreagovaly, člověk neviděl nic, protože při reakci se nevyzařovalo světlo ve viditelné části spektra.
Nyní však Universe stoupala od Halleyovy komety na ohonu zářícím tak oslnivě, že se na něj ani nedalo pohlédnout. Vypadal téměř jako pevný ohnivý sloup. V místech, kde plamen zasáhl povrch, skála se rozstřikovala vzhůru i do stran. Universe odlétající navždy vyryla přes celé jádro Halleyovy komety svůj podpis jako nějaký kosmický vzkaz.
Většina cestujících zvyklých, že rakety vzlétají do vesmíru bez viditelných známek nějakého pohonu, reagovala značně poděšeně. Floyd vyčkával, až Willis jako obvykle přispěchá s vysvětlováním. Jedno z jeho drobných životních potěšení bylo, když mohl Willise přistihnout při nějakém omylu, jenže to se s…
