lyrika

Až bude dým jen obláčkem, / jen obláčkem, / který hned vítr zcuchá, / ať letí sbohem za vláčkem, / ach, za vláčkem, / mamince kolem ucha. / Ať plnou parou uhání, / ať uhání, / lokomotiva s vlakem, / ať zní to ještě se strání, / ach, se strání, / rozkvetlých vlčím mákem. / Až vlak nám zmizí v zatáčce, / až v zatáčce, / jak dlouhá, tmavá stužka, / snad padne jiskra do svlačce, / ach, do svlačce, / jak svatojánská muška.

Více
  • 21. 2. 2024

Novela je lyrickou moderní pohádkou o mladíkovi, který chová černého pantera v domnění, že pečuje o vzácného tygra. / Tracyho tygr není jen uprchlík z cirkusu, ale je to i symbol Tracyho mládí, jeho snů a jeho lásky k dívce Lauře. V autorově podání je Tracyho tygr všechno, co naplňuje život mladého člověka v 50. letech 20. století a zároveň je to i sarkastický výsměch americkému bulvárnímu tisku, bombastické…

Více
  • 17. 2. 2024

Dobrodruh liknavý / usedl na břehu / a vlně vypráví / marnost svých příběhů; / vždyť je to jedině / hrst větru na dlani, / zmar perel ve víně, / strach z neumírání. / Ale to není / pravé jeho poslání. / Když kohout kokrhá / a rosa zazebe, / květ růže otrhá, / hovoře pro sebe: / jak je to surové, / rvát růži ubohou, / plátky jsou růžové / jak nehty u nohou. / Ale to není / pravé jeho poslání.…

Více
  • 18. 12. 2023

Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohád…

Více
  • 13. 5. 2023

Petr je doktor filozofie, Ludmila je vysokoškolsky vzdělaná pedagožka. Oba jsou Pražáci, ale Petr se narodil na vesnici a zase po ní začíná toužit. Přestává jej bavit abstraktní filozofický svět a chce se zaměřit na něco hmotného, skutečného. Lehce proto přesvědčí Lu, aby se odstěhovali do odlehlého koutu Šumavy – do Jelení, do starého Liščího mlýna, ze kterého chce Petr udělat luxusní hotel. Lu je velký snílek a romantik, a proto s Petrem souhla…

Více
  • 13. 5. 2023

Jak to bylo, pohádko? / Zabloudilo kuřátko / za zahradou, mezi poli, / pípá, pípá, nožky bolí. / Ve vysokém obilí / bude večer za chvíli. / „Povězte mi, bílé ovsy, / kudy vede cesta do vsi?“ / „Jen se zeptej ječmene, / snad si na to vzpomene.“ / Kuře bloudí mezi poli, / pípá, pípá, nožky bolí. / „Pověz, milý ječmínku, / jak mám najít maminku?“ / Ječmen syčí mezi vousy: / „Ptej se pšenic, / vzpomenou si.“ / Kuře pípá u pšenic, / nevědí však také nic. / „Milé kuře, je nám líto, / ptej se žita, poví ti to.“ / K…

Více
  • 13. 5. 2023

Stříhali dohola malého chlapečka / kadeře padaly k zemi a zmíraly / kadeře padaly jak růže do hrobu / Železná židle se otáčela / Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn / Jenom se dívali Jenom se dívali / Že už je chlapeček chycen a obelstěn / V té bílé zástěře kolem krku / Jeden z nich Kulhavý učitel na cello / Zasmál se nahlas A všichni se pohnuli / Zasmál se nahlas A ono to zaznělo / Jako kus masa když pleskne o zem / Francouzská výprava v osmnáctsettřicetpět / Vešla do katakomb křesť…

Více
  • 13. 5. 2023

Smrt: / Nesu ti spánek, dlouhý, přehluboký. / Okolo tebe po špičkách / přešly by války, potom šťastné roky / v tanci by roznášely jen tvůj prach. / Básník: / Mne nezvábíš! Já nechci ani jednu / propást z těch minut. Vím, / že každou z nich se o peříčko zvednu / a přitom hloub, hloub v sobě zakotvím. / Otvírám okno do půlnoci – celé / náměstí pod sněhem. / Všechno spí, přátelé i nepřátelé. / Mír, ticho kolem – a já bitva v něm. / Kéž, děti mé, je vždy tak v příštích rocích, / mír všude, do v…

Více
  • 13. 5. 2023

Jedna, dvě / Honza jde, / jedna, dvě, tři / pes ho větří / jedna, dvě, tři, čtyři, / kampak si to míří, / jedna, dvě, tři, čtyři, pět, / běží k mámě na oběd. / Jedem, jedem, / nedojedem – / Dojedete, / věřte mi, / až budete / na zemi. / Dědek seno obrací, / myslí jenom na práci. / Potom hrábě / půjčí bábě / a utíká do chládku / povídat nám pohádku.

Více
  • 13. 5. 2023

(…) / kde vidlice a pahýly / jsou jak ti apoštolé, / kterým se vroubky zkazily, / a nevycházejí. / Má prasklé pero nadějí, / co ve mně sní tu dole. / A cítím, že mi do duše / teď polehounku sáhly / zlé ruce / mistra Hanuše / (…) / (…) / Čtyři stěny, / na nich leží strop, / abych po podlaze mohl přecházeti, / vymýšlím-li báseň / z oněch krásných dob, / kdy se upalovávaly / mlčenlivé děti, / dívky očí příliš určitých / a s vlasy jako len / (…) / (…) / světec nebo kdo, / jenž kráčel středem moře / nic tady na světě / s…

Více
  • 13. 5. 2023

(…) / pěstitelé umělého žalu, / kteří za subvence kapitálu / vypreparovali z krásy mumii. / Kam s ní dnes? / Náš lid oškliví si ji. / Já jaksi pochopím, že v šeru budoárů / mívala kůže buržoazních žen / modravý nádech hniloby, / to hnila doba. Svět byl postižen / ekzémem měšťáctví. A parfém zmaru / do nosu stoupl básníkovi tak, / že necítil / zrod nové mízy, / vůně nových sil. / Snaživě chápu podhoubí rilkovštiny. / Výchova pro závěť, půl kostel, napůl dril, / a poraněný cit se navždy odvrátil / t…

Více
  • 13. 5. 2023

Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, / zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá, / zda zatím neskončil váš nebezpečný věk. / Jste mrtva? Poproste tedy svůj náhrobek, / aby se nadlehčil. Poproste růže, paní, / aby se zavřely. Poproste rozpadání, / aby vám přečetlo list o mém rozpadu. / Smrt mlčí před verši. A já v nich před vás jdu / tak mlád, tak krutě mlád a ponejprve zralý, / že ve své mladosti podobám se již králi / zašlého království. Vy jste přec věděla, / co křídel ch…

Více
  • 13. 5. 2023

Přátelé odešli. Má milá v dálce spí. / A venku velká tma je. / Slova si povídám. Jsou bílá od lampy / a napolo již usínaje / na matku vzpomínám. Podzimní vzpomínka. / Opravdu, pod zimou jako bych věděl vše, / co nyní asi dělá maminka. / Je doma, v pokoji. Má dětská kamínka, / k nimž koník houpací vždy se mnou přikluše, / má dětská kamínka, v nichž dávno netopí se, / ji zahřívají. Matku. Mou maminku. Je tiše, / ruce si sepne, myslí na otce, / který je mrtev již, / a potom pro mne loupá…

Více
  • 13. 5. 2023

Jen kdybych věděl, zdali bdíš, / věř, šel bych blíž! / Tak musím pouze v šeru stát, / hvězd vidět pád. / Poslouchat, jak hnul větvovím / pták, nežli zdřím. / Jak pod mechem kdes zdroje / potají si zpívají. / Jak snové chodí kolem v tmách / a po špičkách. / A slzami jak z ňader v oka lesk / můj stoupá stesk. / Ó, kdybych věděl, zdali bdíš, / věř, šel bych blíž!

Více
  • 13. 5. 2023

Ani list se nezachvívá, / v keři pták spí, můra v trávě, / západ hoří v celé slávě, / v srdci jenom touha zpívá. / V keři pták spí, můra v trávě, / v alej stín za stínem splývá, / v srdci jenom touha zpívá, / vzpomínky se budí v hlavě. / V alej stín za stínem splývá, / v stromech hoří slunce žhavě, / vzpomínky se budí v hlavě … / Tak jsem toužil odjakživa! / V stromech hoří slunce žhavě, / starý hrot se v srdce vrývá. / Tak jsem toužil odjakživa, / před lety jak nyní právě. / Starý hrot se v…

Více
  • 13. 5. 2023