detektivka

Kým som sa vrátil do prístavu, začalo sa predčasne stmievať. Keď som prechádzal okolo kancelárie, oblohu preťal jasnobelasý blesk, zjavila sa biela žiara a zaburácal hrom. Prebehol som pomedzi prvé ťažké kvapky dažďa a vstúpil som na loď. / Bola zamknutá, tak ako som ju opustil, bezpečnostný systém bol zapnutý. Meyer sa ešte nevrátil. Môj odkaz ležal na pôvodnom mieste. Meyer do nitky premoknutý dobehol o desať…

Ten doktor se jmenoval Ramirez a vypadal jako Švéd. Byl u ní hodně dlouho. / Pak vyšel ven, sedl si na barovou židli u stolu v kuchyni, aby si vypil šálek špatné kávy, kterou jsem zatím uvařil. / „Jak je jí?“ / „Co vy s tím máte společného, pane McGee?“ / „Zastavil jsem se, abych se na něco zeptal, a ona se zhroutila.“ / Usrkl ze šálku. „Samaritán, co?“ / „Možná.“ / „Měla by se uvědomit její rodina.“ / „Co když…

Nesmírně tiše jsem zavřel dveře čtrnáctky a dlouho jsem nehybně čekal, až se můj zrak přizpůsobí matné záři světla v místnosti, vycházející ze žluté štěrbiny pod dveřmi koupelny. / Konečně se přede mnou začaly vynořovat tvary: spící Terry, nezřetelné obrysy nábytku, dokonce i obdélníček lístku připíchnutého k polštáři na prázdném lůžku. Přesunul jsem se ke kulatému okénku a roztáhl jsem… / …

Kapitán Harry Max Scorf se mě vyptával na místě scény. V tu! dobu, kdy se dostavil, vydolovali už z jámy Jasona, kolo, rozbitou kytaru a cestovní vaky. Šel jsem se se Scorfem podívat na tělo. Jasonovy oči se dívaly do nebe. Vousy měl bílé od vápencového prachu. Napadlo mě, že by tak vypadal ve stáří, kdyby mu život dal šanci, aby se ho dožil. / Panu Smithovi to trvalo drahnou dobu, než si všiml, že něco není v…

Miesta na tej štrkovitej ceste nebolo veľa a zákrutu brala veľmi rýchlo. Ako ju vytáčala, po ľavej strane sme mali nebezpečný prudký zráz a tam, kde mala cesta pokračovať, ležal zosunutý obrovský balvan. Strmo zabrzdila, biela alpinka sa v tej rýchlosti skrútla bokom a ja som sa prikrčil a čakal, že sa prevrátime a začneme rolovať. Ale zošmyklo nás k balvanu a tesne pri ňom sme zastali, zadok auta kúsok od strmého…

ulicích řeky a na nich vlny. Jednoho dne jí bude o tom všem vyprávět. Zdravý rozum ho nabádal, aby hledal úkryt, aby zalezl do díry. Aby šel se skloněnou hlavou. Něco jiného mu přikazovalo, aby vyhledal Barbaru a zůstal s ní. Aby byl u ní. Aby věděl, že jí nic nechybí. / Málem se mu to podařilo. Asi šedesát metrů od nemocnice se objevila ta větev, bůhví odkud, silná jako stehno, dlouhá pět metrů. Zbývalo mu…

Svět se s vycházejícím zlatým pásem slunce na východním horizontu probouzel do života. Ve vzduchu se vznášela vůně kávy a rozléhalo se vrčení startovaných náklaďáků. Osádky balónů vybalovaly vaky, vytahovaly a odkrývaly koše a nádrže a roztahovaly po větru velké balónové pláště, které se chystaly nafouknout. Vyzvali mne, abych pomáhal pozemní osádce číslo pět jako náhradník za jednoho jejich… / …

Šli jsme zarostlým polem k přistávací ploše. Prošli jsme vzrostlým svízelem a pak jsme se zbavili chomáčů, které se nám přichytily na manžetách kalhot a na ponožkách. Meyer zkoumal povrch přistávací plochy podupáváním. / „Nějaký druh vyztužení půdy cementem. Zorá se to, smísí se cement s hlínou, zplanýruje se to, namočí a uválcuje. Rychlé a snadné.“ / Asi sto yardů od nás stloukali řemeslníci kostru…

Hodiny strávené na coyotepecké silnici odkrojily příliš velkou část Eneliova času, kdy nám mohl být k dispozici. Řekl, že průzkum nevyznačené cesty budeme muset odložit na později. / Zavezl nás do centra města. Děvčata z Guadalajary měla v plánu dopoledne nakupovat a dát si pozdní oběd na terase Marquésu, kde jsme se k nim měli připojit, pokud bychom přišli včas. Jinak se uvidíme po siestě. Ale na oběd bylo…

Přítel přítele, distributora nezávislého filmu v Miami, mi našel lesklou fotografii osm krát deset mladého Ruffina Marina v živých barvách. Vytištěné údaje na zadní straně uváděly, že se dívám na Marka Hardina, hvězdu nového filmu od Feature Masterworks, uvedeného do kin s názvem Osudové prázdniny. / Ruffi se mi díval přímo do očí. Byl pěkně opálený. Měl husté lesklé černé vlasy, které se mu kroutily…

Nakonec v Torontu objevil starého kamaráda, profesora Danielsona, který dobře Waterburyho znal a byl ochoten pokusit se věc zařídit. Dal Danielsonovi číslo do motelu a poprosil ho, aby zavolal Waterburymu co nejdříve. Kdyby Danielson zjistil, že Waterbury není schopen nebo ochoten spojit se s Meyerem a domluvit si s ním tajnou schůzku, zavolal by. / Nezbývalo, než čekat a pokoušet se strávit sendvič s rostbífem, který mi…

Spal som ako medveď v zime a zobudil sa svieži do hmlistého, daždivého rána. Meyer už vstal a odišiel. Zvyčajne necháva dlhé odkazy. Na tomto bolo napísané: /   / 8.10 raň. v jed. Potom Dr. S. /   / Kým som zišiel do jedálne, bol preč. Čašníčka ma zaviedla k stolíku pre dvoch v kúte pri okne malej jedálne. Bol stadiaľ výhľad na prázdne, mokré tenisové dvorce. Medzi stromami v diaľke som videl kúsky takmer… / …

Procházel jsem se s Meyerem za zlatého slunečního svitu večera, kdy se už snížil počet aut i smog dopravní špičky. Půl tuctem bloků jsme došli k malému baru ve starém hotelu. Starší místní byznysmeni stáli u baru, popíjeli drinky, tvářili se důležitě a hráli kostky s obrázky karet na poker. Na první pohled vypadali jako důležitá skupina, jako mocná struktura. Ale jakmile se oči přizpůsobily tmě po přechodu…

Ten večer nebyl ani trochu trapný, jelikož Evan Lawrence nepatřil k lidem, kteří by něco takového dopustili. Hádal jsem mu tak kolem čtyřicítky, o deset dvanáct let víc než jeho ženě. Měl široký obličej s hrubými rysy, hnědé, sluncem vyšisované vlasy, tupý nos a uštěpačný úšklebek. Byl velmi osmahlý, jako člověk, který je ustavičně na vzduchu, a kolem očí měl od smíchu vyryté vějíře vrásek. Měřil…