psychologické

Knihy / Ukázky

Zlatá brána (Vojtěch Steklač)

NÁVRAT /   / Julius Mráček byl důchodce. Nikdo by mu, pravda, nehádal třiašedesát, ale nicméně už třetím rokem byl na zaslouženém odpočinku. Tak se alespoň píše nebo soudí. Julius Mráček měl však o tom odlišné mínění. Svět a život v něm je jedna velká křivda. Skutečné zásluhy zůstávají neoceněny a v dětech se člověk taky vděku nedočká. Taková byla životní filozofie důchodce Mráčka. Když…

Více
  • 29. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Ostré předměty (Gillian Flynnová)

Happy hour. Přestala jsem pátrat a stavila se ve Footh’s, místním málo navštěvovaném baru. Pak se vypravím do Grove Street 1665, kde bydlí Betsy a Robert Nashovi – rodiče dvanáctileté Ashley, jedenáctileté Tiffanie, mrtvé a už navždy devítileté Ann a šestiletého Bobbyho juniora. / Tři holky a konečně chlapeček. Upíjela jsem bourbon, louskala buráky a představovala si to Nashových rostoucí zoufalství, jaké asi…

Více
  • 7. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Temné kouty (Gillian Flynnová)

DNES /   / Lyle mi za ty dny, které jsem strávila cestou do Oklahomy a nebyla k zastižení, nechal na záznamníku devět vzkazů, jejichž tón se diametrálně lišil. Začal něčím, co zřejmě mělo působit dojmem nervózní matrony, a nosovým přízvukem jako v nějakém kabaretním čísle se vyptával, jak se mi daří, pak postupně přešel k podrážděnosti, příkrosti, naléhavosti a panice, až…

Více
  • 7. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Zmizelá (Gillian Flynnová)

DESET DNŮ POTÉ /   / Den, kdy se mělo natáčet to interview, jsme strávili v rezervní ložnici Tannerova apartmá, připravovali jsme, co řeknu, upravovali můj vzhled. Betsy mi vybírala oblečení, Go mi nůžkami na nehty trochu přistřihla vlasy kolem uší, Betsy se mě snažila přesvědčit, abych použil makeup – pudr – aby se mi neleskla pleť. Všichni jsme mluvili potichu, protože za dveřmi se už připravoval Sharonin…

Více
  • 7. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Medúza (Jarmila Loukotková)

Když jsem tehdy v pondělí ráno nastoupila do tramvaje a prodrala se dovnitř, na první pohled upoutal moji pozornost muž uprostřed vozu. / Dusno člověka kroutilo a ždímalo, tak parný červen jsem snad ještě nezažila. Protože jsem měla teprve před dovolenou, snášela jsem vedro dobře, s pocitem, že mám ještě pro co žít. Vnitřek tramvaje čpěl potem, prádlo na lidech zrovna nahlas vzdychalo. Ulice byly vyprahlé na kost, tramvaj se sunula jako zahmyzená otrokářská loď – ale obsahovala tolik náručí, jednu vedle druhé, jednu na druhé, namačkané, jenže lhostejné. Lhostejné, a s takovými možnostmi. / Podívala jsem se znova na onoho člověka: mužný obličej, tvrdý, ale samé …

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Nokturna: Pět příběhů o hudbě a soumraku (Kazuo Ishiguro)

Toho rána, kdy jsem mezi turisty zahlédl Tonyho Gardnera, právě do Benátek přicházelo jaro. Už týden jsme hráli venku před kavárnou a musím přiznat, že to byla docela úleva, zvlášť po všech těch stísněných hodinách v zadní části kavárny, kde jsme akorát překáželi zákazníkům scházejícím po schodech. Toho dopoledne docela foukalo, zbrusu nový stan se třepotal ve větru, ale my všichni se cítili nějak…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Soumrak dne (Kazuo Ishiguro)

  / dKdyž nejsem ve své posteli, většinou se dobře nevyspím, tudíž jsem se po krátkém a nehlubokém spánku asi před hodinou probudil. Byla ještě tma, věděl jsem, že mě čeká celý den jízdy, a tak jsem se pokoušel ještě usnout. To se mi nepodařilo a nakonec jsem se rozhodl, že vstanu. Byla ještě taková tma, že jsem musel rozsvítit, abych se mohl u umyvadla v rohu oholit. Když jsem se…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Máme to v rodině (Michael Ondaatje)

Rodinné sídlo Rock Hill bylo zamořené hady, zvláště kobrami. Poblíž domu nebyla zahrada tak nebezpečná, ale stačil ještě jeden krok a už jste jich několik viděli. Kuřata, která otec choval v pozdějších letech, byla ještě větším magnetem. Hadi chodili na vajíčka. Jediný odpuzující prostředek, na který otec přišel, byly ping-pongové míčky. Nechal si jich do Rock Hillu dovézt několik beden… / …

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Nouzové osvětlení (Michael Ondaatje)

Končila první zima našeho bydlení s Molem, když mě Rachel přiměla, abych s ní sešel do sklepa, a tam pod plachtou a několika krabicemi, které odtáhla stranou, byl matčin lodní kufr. Vůbec ne v Singapuru, ale tady. Vypadalo to jako kouzlo, jako kdyby se kufr vrátil do domu z cest. Nic jsem neřekl. Vyšel jsem po schodech ze sklepa. Myslím, že jsem se bál, že tam najdeme její tělo vmáčknuté…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Když jsme byli sirotci (Kazuo Ishiguro)

Část třetí / Londýn, 12. dubna 1937 /   /   / Když se včera Jennifer se slečnou Givensovou vrátily z nákupů, u mě v pracovně už bylo téměř šero. Náš vysoký a úzký dům, jejž jsem po tetině smrti koupil za zděděné peníze, stojí na náměstí, které, ač poměrně známé, není tak slunečné jako jiná v jeho sousedství. Pozoroval jsem Jennifer z okna pracovny, jak dole na náměstí pendluje mezi domem a taxíkem a…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Malíř pomíjivého světa (Kazuo Ishiguro)

Třikrát čtyřikrát týdně ještě večer sejdu cestičkou k řece a k dřevěné lávce, známé dosud těm, kdo tu žili před válkou, jako Most váhání. Říkali jsme jí tak, protože ještě před nedávnem byste po ní přešli do zábavní čtvrti. Prý tu bylo možno vídat muže pronásledované výčitkami svědomí, jak se těžce rozhodují mezi noční zábavou a návratem k manželce. Ale pokud mě zahlédnou postávat na tom mostě a zamyšleně se opírat o zábradlí, není to proto, že bych váhal. Prostě odtud rád při západu slunce obhlížím okolí a pozoruji změny kolem sebe. / Na úpatí kopce, odkud jsem právě sešel, vyrostly skupinky nových vilek. A dál podél břehu řeky, kde se před rokem rozkládala bažinatá louka, …

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Neopouštěj mě (Kazuo Ishiguro)

Část První /   / Jmenuju se Kathy H. Je mi třicet jedna let a už jedenáct roků dělám opatrovnici. Vím, zdá se to být dost dlouho, ale oni dokonce chtějí, abych v tom pokračovala ještě osm měsíců, do konce letošního roku. Pak to bude skoro dvanáct let. Dneska už vím, že moje dlouhé působení ve funkci opatrovnice nemusí nutně znamenat, že by si mysleli, že jsem v tom bůhvíjak dobrá. Několika opravdu dobrým…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Lidská skvrna (Philip Roth)

Silky. Silky Silk. Pod tímhle jménem už ho nikdo neznal přes padesát let, ale přesto pořád čekal, že někdo zavolá: „Hej, Silky!“, jako kdyby byl zpátky v East Orange, a šel po Central Avenue domů ze školy – místo aby přešel Town Street v Athéně a poprvé od svého odchodu ze školy zamířil na kopec ke škole –, šel po Central Avenue se svou sestrou Ernestinou a poslouchal tu neskutečnou historku, co si vyslechla…

Více
  • 14. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Malevil (Robert Merle)

Přečetl jsem minulou kapitolu a pro klid svědomí i kapitolu následující: k valné hromadě, při níž byl na Peyssouův a Colinův návrh jednohlasně zvolen za malevilského abbého, Emanuel skutečně už nic víc nedodává. / Předpokládám, že je čtenář trochu překvapen. Já také. Není divu: všeho všudy tři řádky o výsledku zasedání, které trvalo tři hodiny. / Leckdo se může taky pozastavit nad tím, jak vůbec Peyssou…

Více
  • 14. 9. 2024

E-kniha - skvělý vánoční dárek na poslední chvíli

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, k poskytování funkcí sociálních médií a k analýze návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek sdílíme také s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali z vašeho používání jejich služeb. Souhlasíte s našimi soubory cookie, pokud budete pokračovat v používání našich webových stránek. Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Předvolby Zakázat vše Povolit vše