povídka

II / „Odešel.“ Dveře bytu se zavřely s ostrým zaklapnutím; Eva zůstala v pokoji sama. „Přála bych si, aby umřel.“ / Rukama se křečovitě chytila křesla: vzpomněla si na otcovy oči. Darbédat se prve se sebejistým výrazem sklonil k Pierrovi; řekl mu: „To je dobrota, co!“ jako člověk, který to s nemocnými umí. Podíval se na něho a Pierrův obličej se zrcadlil v jeho velkých těkavých očích. „Nenávidím ho,…

Více
  • 5. 4. 2025

SMRT U VODY /   / „Nenapadá mě nic lepšího, než promítnout mysl a život autora detektivního příběhu do jeho hlavní postavy, coby vypravěče,“ napsal Ross Macdonald. / V případě Macdonalda a jeho protagonisty Lew Archera se tento nápad nesmírně osvědčil, neboť Macdonaldova fikce je spojena nesčetnými nitkami se životem Kennetha Millara. / Splétat skutečnost s fikcí začal už v tomto předarcherovském příběhu… / …

Více
  • 7. 3. 2025

Seděl jsem ve své zbrusu nové kanceláři, nos plný pachů po malování, a čekal jsem, jestli se něco bude dít. Už celý jeden den jsem byl zpátky na bulváru. Teď začínal druhý den. Dole pod oknem, nablýskaný v ranním slunci, závodil pouliční provoz a burácel jako bitevní vřava. Znervózňoval mě. Nejraději bych se byl odstěhoval. Měl jsem na sobě parádní civilní oblečení, ale neměl jsem kam a s kým jít. Až…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Sutpen stál nad kavalcem, na kterém ležela matka a dítě. V dlouhých, sbíhavých čarách pronikalo seschlými prkny stěny světlo jitřního slunce, lámalo se o mužovy rozkročené nohy a jezdecký bičík v ruce a padalo přes nehybnou postavu matky, která na muže vzhlížela nehybnýma, nezbadatelnýma, truchlivýma očima, po boku děcko, zabalené do kusu šedavého, ale čistého plátna. Za nimi, u chatrného krbu, v…

Více
  • 2. 3. 2025

Tento člověk, tato lebka, tato hudba… / Žije v zadní části zahradního parteru, v zarostlé mokřině, stíněné osikami a trnovníky, himálajskými cedry a baobaby, v nadavující Buxtehudově hudbě, zavinutý do krovek a lehkých plachetnic. Projdete strážní budkou, kde si domovník kroutí kníry con furioso jako v posledním aktu Aidy. Žijí ve třetím poschodí za příčlovaným belvedérem, filigránsky zdobeným… / “Je…

Více
  • 6. 2. 2025

O jednej po polnoci nočný vrátnik Carl zhasil poslednú z troch stolných lámp v hlavnej hale hotela Windermere. Belasý pokrovec stemnel a steny ustúpili do úzadia. Spomienky ako pavučiny o priadli kúty. / Tony Reseck zívol. Naklonil hlavu a načúval nežnú švitorivú hudbu z rádia v salóniku za šerým oblúkom na druhej strane haly. Zamračil sa. Po jednej hodine po polnoci malo rádio patriť jemu. Nemal pri ňom byť nik. Tá…

Více
  • 4. 2. 2025

OBJEVIL SE JEDNOHO RÁNA, když jsem ve svém miniaturním cirkuse vyplácel mzdy. Chystali jsme se strhnout stan, abychom mohli vyrazit do dalšího města, a já si zapisoval částky, které jsem vyplatil svým lidem, a možná proto jsem si hned nevšiml otevřených dveří. Když jsem vzhlédl, ten vytáhlý, vychrtlý chlapík stál přede mnou a dveře od maringotky byly zavřené. / Podíval jsem se nejdříve na dveře a pak na něj. Měl…

Více
  • 26. 1. 2025

Hawes se otočil a podíval se na hodiny. Meyer jeho pohled následoval a najednou se všichni v místnosti dívali na hodiny. / Detektivové mysleli na to, že těžký sníh jim možná protáhne službu až do rána, takže se domů dostanou pozdě. Muži v cele přemýšleli o tom, že sníh by mohl nějak oddálit procesy. Chlapec sedící u Meyerova stolu myslel na to, že zbývá už jen půl hodiny do konce Štědrého večera a jeho sestra…

Více
  • 26. 1. 2025

Vyšla právě z kanceláře pana Mergenthalera a zamířila do oddělení cen, když ji zastavil Jerry Schneider a prohlásil: „Noro, vadilo by ti, kdybych ti něco řekl?“ / „A co mi chceš říct?“ zeptala se. Dost spěchala, protože pan Mergenthaler jí přikázal, aby k cenařům odnesla faktury, Jerry byl však roztomilý šestnáctiletý student, který přes léto pracoval pro Mergenthalera a Harrise, a ona nechtěla, aby to…

Více
  • 26. 1. 2025

Byl to pěkný dům na dobrém místě, až mě překvapilo, jak pěkný dům to je a jak dobré místo. Pro takové lidi obvykle nepracuji. Honosná, reliéfy zdobená fasáda, park bez pořádného plotu oddělený od ulice jen malou zdobnou zídkou. Majitel musel být dostatečně bohatý na to, aby si dnem i nocí platil muže, kteří ho ochrání před zloději, vrahy a zabijáky, prostě takovými týpky, jako jsem já. / Poprvé mě… / …

Více
  • 14. 1. 2025

V době velikého moru, který kosil Pražany po stovkách, neušli smrti ani mladí manželé, kteří vlastnili dům U Piaristů. Zbyla po nich dvě dítka, chlapeček a holčička. Ani těm však nebylo souzeno dožít se dospělého věku, neboť chamtivý sluha Vincenc tak prahnul po majetku jejich rodičů, že ubožátka zamordoval. Bylo mu sice uvěřeno, že chlapeček s holčičkou se rovněž stali obětmi moru, ale spravedlnost na…

Více
  • 14. 1. 2025

Byl jsem tak šťastný jako ještě nikdy. Ve svém snu. Nade všechno šťastný. Pojednou jsem zaslechl klepání. Ťuk. Ťuk, ťuk, ťuk. Znovu. A zase. Stále hlasitěji. Stále důrazněji. Pak jsem se probudil. Otevřel jsem oči. Škvírou vedle stažené okenní žaluzie z lesklého plátna pronikal dovnitř paprsek oslnivě bílého denního světla. Poznal jsem, že vlak stojí. Kam se podělo mé štěstí, moje nekonečně velké…

Více
  • 14. 1. 2025

  / V jeskyni nebylo nic. Byla přesně v takovém stavu, v jakém bývala dřív. Jen do vzdálených koutů navál průvan pár podzimních listů. A ze skalního stropu se odlouply kousky zvětralého kamene, droboučké důkazy nekonečného procesu eroze, který jeskyni vytvořil a za několik tisíc let ji možná opět vyhladí. / Daniels stál na úzké římse před jeskyní a hleděl do údolí. Překvapovala ho změna výhledu, která…

Více
  • 16. 12. 2024

ZHLUBOKA SE NADECHNĚTE / Už dávno jsem zjistil, že lidé, kteří nikdy neopustili Zemi, mají o podmínkách v kosmickém prostoru jisté utkvělé, ač naprosto mylné představy. Každý například ‚ví‘, že jestliže je člověk vystaven vzduchoprázdnu, které je nad atmosférou Země, zahyne okamžitou a strašnou smrtí. V populární literatuře naleznete bezpočet nechutných popisů explodujících kosmonautů a rozhodně vám…

Více
  • 16. 12. 2024

Ráno, když Knight vyšel z domu, narazil venku na šerifa. Klobouk měl naražený přes obličej, opíral se o plot a snažil se nějak zabít čas. / „Dobré ráno, Gordie,“ řekl šerif. „Čekám tu na vás.“ / „Dobré ráno, šerife.“ / „Dělám to nerad, Gordie, ale patří to už k mé práci. Mám tady pro vás nějaké lejstro.“ / „Čekal jsem ho,“ odpověděl Knight rezignovaně. / Vzal si papír, který mu šerif podával. / …

Více
  • 16. 12. 2024