Nemesis

Agatha Christie

89 

Elektronická kniha: Agatha Christie – Nemesis (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: christie52 Kategorie: Štítek:

Popis

E-kniha Agatha Christie: Nemesis

Anotace

Na začátku dalšího příběhu Agathy Christie je dopis; zvláštní dopis. Byl totiž odeslán až týden po smrti pisatele, jenž adresátku, slečnu Marplovou, žádá, aby vyšetřila zločin. Jaký zločin – to už autor dopisu nenapsal. Zato přidal mnohoznačný citát: "Nechť pravda pronikne jak proudy vod, nechť spravedlnost je věčný vodopád.

O autorovi

Agatha Christie

[15.9.1890-12.1.1976] Agatha Mary Clarissa Christie (psala také pod pseudonymem Mary Westmacott) byla anglická autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů, světově nejznámější spisovatelka všech dob přinejmenším těchto žánrů. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Agatha Christie se narodila v typické viktoriánské rodině a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906...

Agatha Christie: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

12

Jazyk

Žánr

,

Název originálu

0

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Nemesis“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3

„Za chvíli zde bude,“ řekl pan Broadribb panu Schusterovi.

„Celá ta záležitost je opravdu mimořádná, viďte?“

„Zpočátku jsem tomu nemohl uvěřit,“ řekl Broadribb. „Víte, když chudák starý Rafiel umíral, pokládal jsem to všechno za projev jeho senility nebo něčeho takového. Zase však tak starý ovšem také nebyl.“

Telefon zazvonil a pan Schuster zvedl sluchátko.

„Ach, ona je zde, že? Přiveďte ji nahoru,“ řekl. „Přišla,“ oznamoval. „Přemýšlím o tom. Víte je to to nejpodivnější, co jsem kdy v životě slyšel. Takhle přesvědčit starou paní, aby se potloukala po kraji a hledala něco, když neví co. Víte, že přivedla policii na to, že nebyla spáchána jedna — ale hned tři vraždy? Tři! A teď poslouchejte! Tělo Verity Huntové našli pod nějakou hromadou v zahradě, a bylo to právě tak, jak ta stará paní řekla. Nebyla uškrcena ani neměla zohavený obličej.“

„Divím se jen, že neoddělala i tu starou paní,“ řekl pan Broadribb. „Je příliš stará, aby mohla sama na sebe dát pozor.“

„Hlídali ji přece dva detektivové.“

„Cože — hned dva?“

„Ano — sám jsem to nevěděl.“

Slečna Marplová byla uvedena k nim do místnosti.

„Gratuluji, slečno Marplová,“ zvolal pan Broadribb a běžel jí naproti.

„Přeji to nejlepší. Skvělá práce,“ potřásal jí rukou pan Schuster.

Slečna Marplová si klidně sedla na druhou stranu psacího stolu.

„Jak už jsem vám sdělila v dopise,“ začala, „vyhověla jsem podmínkám návrhu, který jsem přijala. Úspěšně jsem splnila to, oč jsem byla žádána.“

„Víme o tom… Ano, už jsme slyšeli. Slyšeli jsme to od profesora Wansteada, od policie i z ministerstva. Ano, byla to skvělá práce, slečno Marplová. Blahopřejeme.“

„Měla jsem obavy,“ přiznávala slečna Marplová, „že nebudu schopna splnit to, co se ode mne žádalo. Připadalo mně to velmi obtížné — zpočátku téměř nemožné.“

„Ano — máte pravdu. I mně to připadalo nemožné. Nevím, jak jste to dokázala, slečno Marplová?“

„Nu — jedině vytrvalost může člověka někam přivést, viďte?“ řekla stará dáma.

„A teď k tomu obnosu, který máme pro vás. Je vám kdykoliv k dispozici. Nevím, jestli vám máme poukázat peníze do vaší banky nebo jestli se chcete s námi poradit ohledně jejich investice? Je to velký obnos peněz.“

„Dvacet tisíc liber,“ upřesňovala slečna Marplová. „Ano — to je na mé poměry opravdu velký obnos. A to zcela mimořádný,“ dodala.

„Kdybyste si přála, seznámil bych vás s našimi partnery, kteří by vám navrhli možnost dalších investic.“

„Ach, ni…