Vlak z Paddingtonu

KAPITOLA DEVÁTÁ

I

Jediní, kdo se pořádně pustili do Lucyina znamenitého oběda, byli oba chlapci a Cedric Crackenthorpe, který vypadal naprosto nedotčen okolnostmi, jež ho přiměly k návratu do Anglie. Vypadal opravdu, jako by celou věc považoval za dobrý hrůznostrašný vtip.

Tento postoj, jak si Lucy všimla, byl jeho bratru Haroldovi velmi nepříjemný. Harold se tvářil, jako by vraždu považoval za jakousi osobní urážku Crackenthorpovy rodiny a pocit urážky byl u něho tak silný, že při obědě sotva něco snědl. Emma vypadala ustaraně a nešťastně a jedla také velmi málo. Alfred se zdál ponořen v sled vlastních myšlenek a téměř nemluvil. Byl to docela hezký muž s hubenou snědou tváří a s očima trochu příliš blízko u sebe.

Po obědě se policisté vrátili a zdvořile požádali, jestli by si mohli krátce promluvit s panem Cedrikem Crackenthorpem.

Inspektor Craddock byl velmi příjemný a přátelský.

„Posaďte se, pane Crackenthorpe. Jak jsem vyrozuměl, právě jste se vrátil z Baleárských ostrovů? Žijete tam?“

„Žiju tam posledních šest let. V Ibize. Líbí se mi tam víc než v téhle fádní zemi.“

„Máte tam asi o hodně víc slunce než my tady,“ řekl přívětivě inspektor Craddock. „Není to dlouho, co jste byl doma, jak jsem se dozvěděl — o vánocích, abych byl přesný. Z jakého důvodu jste se tak brzy vrátil?“

„Dostal jsem od Emmy, tedy sestry, telegram. Nikdy jsme tady na našich pozemcích neměli vraždu,“ ušklíbl se Cedric. „Nechtěl jsem o nic přijít — tak jsem přijel.“

„Zajímáte se o kriminologii?“

„Nemusíte to říkat tak učeně! Mám prostě rád vraždy — Kdo je vrah? a všechno tohle! Mít vraždičku přímo před rodinným prahem, to se člověku hned tak nestane. Kromě toho jsem si myslel, že by chudák Emma mohla potřebovat nějakou tu pomoc — aby zvládla starého pána a policii a všechno ostatní.“

„Chápu. Probudilo to ve vás sportovní instinkt i city k rodině. Nepochybuju, že vám za to vaše sestra bude velmi vděčná, ačkoli druzí dva bratři také přijeli, aby byli s ní.“

„Ale ne, aby ji utěšili a podepřeli,“ řekl mu Cedric. „Harold je celý bez sebe. Být zamíchaný do vraždy pochybné ženštiny, takováhle věc pro pána z City přece není.“

Craddock povytáhl obočí.

„Byla — byla to pochybná ženština?“

„No, na tohle jste znalec vy. Soudě podle faktů, řekl bych, že je to pravděpodobné.“

„Myslel jsem, že byste možná mohl odhadnout, co byla zač?“

„Ale pane inspektore, přece víte — nebo vaši kolegové vám to řeknou, že jsem nebyl schopen ji identifikovat.“

„Řekl jsem odhadnout, pane Crackenthorpe. Nemusel jste tu ženu předtím vidět — ale mohl jste hádat, kdo asi byla — nebo mohla být?“

„Jste na špatné stopě,“ zavrtěl hlavou Cedric. „Nemám naprosto ponětí. Vy se, mám dojem, domníváte, že mohla přijít do Dlouhé stodoly na schůzku s někým z nás? Ale my tady nikdo nebydlíme. Tady bydlí jedině Emma a otec. Přece vážně nemyslíte, že přijela na rande s mým ctěným staroušem?“

„Vycházíme z toho — inspektor Bacon v tom se mnou souhlasí —, že ta žena měla kdysi k tomuto domu nějaký vztah. Mohlo to být před značnou řádkou let. Zajděte v duchu trochu nazpátek, pane Crackenthorpe.“

Cedric chviličku přemýšlel, pak zavrtěl hlavou.

„Občas jsme měli za služebnou cizinku jako většina lidí, ale nemůžu přijít na nic, co by padalo v úvahu. Zeptejte se radši těch druhých, věděli by víc než já.“

„To samozřejmě uděláme.“

Craddock se zaklonil v židli a pokračoval:

„Jak jste při ohledání slyšel, podle lékařského dobrozdání nelze určit dobu smrti příliš přesně. Déle než dva týdny, méně než čtyři — což znamená někdy kolem vánoc. Kdy jste přijel do Anglie a kdy jste odjel?“

„Počkejte…,“ uvažoval Cedric. „Přiletěl jsem letadlem, dorazil jsem sem v sobotu před vánoci — to bylo jednadvacátého.“

„Letěl jste přímo z Mallorky?“

„Ano. Odletěl jsem v pět hodin ráno a byl jsem tu v poledne.“

„A vracel jste se kdy?“

„Letěl jsem zpátky následující pátek, sedmadvacátého.“

„Děkuju vám.“

Cedric se zazubil.

„Bohužel zůstávám v časovém limitu vraždy. Ale namouduši, pane inspektore, škrcení mladých žen není mým oblíbeným druhem vánočních radovánek.“

„To doufám, pane Crackenthorpe.“

Inspektor Bacon se na něj jen káravě podíval.

„Takováhle věc by byla ve značném rozporu se slovy Pokoj lidem dobré vůle, nemyslíte?“

Cedric vyslal tuhle otázku k inspektorovi Baconovi, a ten jen zabručel. Inspektor Craddock řekl zdvořile:

„Tak vám pěkně děkuju, pane Crackenthorpe. To bude všech…