Popis

E-kniha Agatha Christie: Smysluplná vražda

Anotace

Slečnu Marplovou poprosí její bývalá přítelkyně z mládí Ruth van Rydocková, aby navštívila starobylé anglické sídlo Stonygates, kde žije její sestra Carrie Louise se široce rozvětvenou rodinou. Stonygates ovšem není typickým anglickým sídlem – druhý manžel Carrie Louise si ho vybral k dost podivnému experimentu – udělat z něj jakési nápravné zařízení, či spíše internát pro mladistvé zločince a zkusit je tak vrátit na správnou cestu. Celý tento odvážný projekt však stojí spoustu peněz, a i když by jich měla mít Carrie Louise dost, skutečnost svědčí o něčem jiném.Slečna Marplová dostala za úkol diskrétně obhlédnout situaci a zmapovat vše, co by jí přišlo podivné. Již brzy po příjezdu opravdu poznává, že všechno není, jak má být, v čemž ji ještě utvrdí návštěva člena správní rady ústavu. Ovšem ještě dříve, než si mohou sdělit podezřelé okolnosti, dochází k vraždě a na slečně Marplové zůstává tuto vraždu objasnit, což nebude lehký úkol, protože podezřelých a motivů k vraždě je víc než dost.

O autorovi

Agatha Christie

[15.9.1890-12.1.1976] Agatha Mary Clarissa Christie (psala také pod pseudonymem Mary Westmacott) byla anglická autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů, světově nejznámější spisovatelka všech dob přinejmenším těchto žánrů. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Agatha Christie se narodila v typické viktoriánské rodině a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906...

Agatha Christie: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor	Agatha Christie
Série	Slečna Marplová
Pořadí v sérii	6
Jazyk	Čeština
Žánr	detektivka, román
Název originálu	0
Originál vydán	1952
Jazyk originálu	Angličtina
Formát	ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Smysluplná vražda“

KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

I.

„Slečno, je pravda, že tady máme traviče v akci?“

Gina si právě odhrnovala zápěstím vlasy z čela a škubla sebou, když k ní ten chraplavý šepot dorazil. Měla ruce od barvy, a měla barvu i na tvářích a na kalhotech. Teď i na čele. Společně s vybranými pomocníky z řad chovanců byla až po krk v malování dekorací na připravovanou premiéru Západu slunce na Nilu, což byl nejbližší projekt divadelníků ústavu.

Otázku položil jeden z těch vybraných pomocníků. Ernie. Tentýž chlapec, který se s ní podělil o cenné rady, jak otevírat zámky. Ernie měl ale ruce šikovné i na truhlařinu, a byl jedním z nejhorlivějších pomocníků téhle produkce.

Ernieho lstivá očka se tentokrát leskla očekáváním.

Jedno šelmovsky přivřel.

„Je toho plná kolej. Mluví se o tom na všech ložnicích, ale žádnej z nás v tom tentokrát nejede, slečno. A nikdo z nás by taky neublížil paní Serrocoldové. Dokonce ani Jenkins by ji neskolil. To není jako ta stará svině. U tý by mi nerozházelo, kdyby ji někdo chtěl votrávit.“

„Takhle nesmíš mluvit o slečně Belleverové, Ernie!“

„Promiňte slečno, jen mi to tak uklouzlo. Jaký jed to byl slečno? Strychnin? To je děsně bolestivý, vohne vám to hřbet jako luk, a zemřete v děsnejch křečích. Nebo Pruská modř?“

„Vůbec nevím, o čem mluvíš, Ernie.“

Ernie opět mrknul jedním okem.

„Jasný, že. Říkaj, že to má na triku pan Alex. No. Říkaj. Dotáhnul prej nějaký čokoládičky z Londýna. Ale to bude kec. Pan Alex by něco takovýho neudělal, že ne, slečno?“

„Samozřejmě že ne,“ řekla Gina.

„Řek bych, že to spíš má na triku pan Baumgarten. Když s ním máme psychoterapii, dělá dycky hrozný ksichty Don i já myslíme, že to má úplně vykradený. Tomu rozhodně kape na karbid.“

„Raději odkliď z cesty ten terpentýn.“

Ernie to okamžitě vykonal, ale mumlal si pro sebe:

„Pěkně hustej ten život tady. Starej Gulbrandsen to slíznul včera, a dneska zasejc travič. Není jasný, že to dělá jeden a ten samej? Co byste tomu řekla, slečno, kdybych vám řek, kterej to je?“

„To bys o tom, chlapče, musel nejdřív sám něco vědět.“

„Ha, ha, že nemůžu? Ne? Možná že jsem byl včera večír venku, a možná že jsem něco viděl?“

„Jakpak by ses dostal ven, Ernie? Ústavní kolej se v sedm večer zamyká.“

„V sedum hodin! Zamyká! Dostanu se ven, kdykoli mám chut. Zámky pro mě nic neznamenaj. Jsem venku a chodím si po parku, jen tak, pro plezír.“

„Přála bych si, aby ses přestal vytahovat, Ernie. Navíc kecáš!“

„Já že kecám? Já?“

„Ty. A vytahuješ se s něčím, cos nikdy neudělal.“

„To říkáte vy, slečno. Tak počkejte, až za mnou dojdou chlupatý a zeptaj se, co jsem včera v noci viděl?“

„Tak cos tedy viděl?“

„Teď byste to ráda věděla, co? Ha-ha. Tůdle!“

Gina na něj naléhala, ale Ernie se dal na strategický ústup.

Z opačné strany se přiblížil Stephen. Probrali nějaké technické detaily, usoudili, že dekorace musí zaschnout, a společně se vydali k domu.