Nástrahy zubařského křesla

Agatha Christie

87 

Elektronická kniha: Agatha Christie – Nástrahy zubařského křesla (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: christie06 Kategorie:

Popis

Agatha Christie: Nástrahy zubařského křesla

Anotace

Dokonce i Hercule Poirot musí jednou za půl roku podstoupit hrůznou zkušenost – návštěvu zubaře. Usedá tedy do křesla doktora Morleyho. Několik hodin po lékařské prohlídce volá Poirotovi inspektor Japp. Pana Morleyho totiž nalezli mrtvého. Sebevražda? Nikdo neví o žádném důvodu, který by ho k takovému činu mohl dohnat. Dentistova asistentka byla navíc odlákána pod falešnou záminkou z ordinace…

Agatha Christie - životopis, dílo, citáty, knihy ke stažení

Agatha Christie – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

21

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu
Originál vydán

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Nástrahy zubařského křesla“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

V

Japp byl rozmrzelý, když čekal s Poirotem na ředitelku vy hotelu.

„Kvůli čemu se ta ženská vypařila?“

„Takže připouštíte, že je to podivné?“

Více už nestihli.

Připojila se k nim paní Harrisonová, majitelka hotelu Glengowrie Court.

Paní Harrisonová byla nesmírně výřečná a téměř tonula v slzách. Tolik se strachovala o slečnu Sainsbury Sealovou. Co se jí tak mohlo přihodit? Hbitě vypočítávala všechny možné druhy katastrof. Ztráta paměti, náhlá nevolnost, krvácení, přejetí autobusem, loupežné přepadení, znásilnění -

Odmlčela se k nádechu a zamumlala:

„Taková sympatická dáma -a působila tady takovým veselým a uvolněným dojmem.“

Na Jappovu žádost je zavedla nahoru do jednoduše zařízeného pokoje, který nezvěstná obývala. Vše bylo srovnáno a uklizeno. Šaty byly pověšené ve skříni, večerní oděv už byl připraven na posteli, v jednom rohu se pro krčily dva menší kufry slečny Sainsbury Sealové. Pod toaletním stolkem stály v řadě boty -pohodlné polobotky, dva páry poněkud nápadných lakových lodiček se sešlapanými podpatky a ozdobnými koženými mašlemi, jedny obyčejné večerní boty z černého sametu -zdály se nové -a mokasíny. Poirot si všiml, že večerní boty byly o číslo menší než boty na denní chození. Tato skutečnost se dá připsat buď kuřím okům, nebo marnivosti. Zajímalo ho, zda si slečna Sainsbury Sealová našla čas na přišití uvolněné přezky na botě ještě předtím, než se vydala ven. Doufal že ano. Nedbalost v oblečení mu vždycky vadila.

Japp měl plné ruce práce s probíráním dopisů, které objevil v jedné ze zásuvek toaletního stolku. Hercule Poirot nesměle vytáhl jednu zásuvku komody. Byla plná spodního prádla. Cudně ji zase zavřel a zamumlal cosi o tom, že slečna Sainsbury Sealová zřejmě dávala přednost vlně, a otevřel další šuplík, který uchovával punčochy.

„Máte něco, Poirote?“ zeptal se Japp.

„Velikost deset palců, levné lesklé hedvábí, cena tak kolem 2 šilinků a 11 pencí,“ třepal Poirot jedním párem.

„Nejste tady za soudního ověřovatele poslední vůle, starý brachu,“ řekl Japp. „Tady jsou dva dopisy z Indie, nějaké stvrzenky od charitativních spolků, žádné účty. Zaslouží si veškerou úctu, tahle naše slečna Sainsbury Sealová.“

„Zato v oblékání nepochytila příliš vkusu,“ posteskl si Poirot.