10/ HIPPOLYTIN PÁS
Všecko souvisí se vším, říká s oblibou Hercule Poirot nepříliš originálně.
Říká, že to nikdy nebylo tak jasné jako v případu ukradeného Rubense. Jednak Rubens nepatří k jeho oblíbeným malířům, a navíc byl ukraden za docela všedních okolností. Převzal ten případ jen proto, aby vyhověl Alexanderu Simpsonovi, který se považoval za jeho přítele, a pak také z určitých osobních důvodů, spjatých s mytologií.
Po krádeži Simpson poslal pro Poirota a vychrlil na něho všechna svá trápení. Rubensův obraz byl teprve nedávno objeven, jde tedy o dosud neznámé mistrovské dílo, o jehož autentičnosti však není pochyb. Byl vystaven v Simpsonově galerii, odkud jej někdo ukradl za bílého dne. Stalo se to, když nezaměstnaní přišli s vlastní taktikou – lehli si na křižovatky a vnikli do hotelu Ritz. Malý hlouček vtrhl také do Simpsonovy galerie a lehl si na zem pod transparent, hlásající: Umění je luxus. Nasyťte hladové. Majitel povolal policii, z čiré zvědavosti se tam nahrnula spousta lidí, a teprve když ruka zákona demonstranty z galerie vytlačila, zjistilo se, že nového Rubense někdo elegantně vyřízl z rámu a odnesl.
„Víte, byl to poměrně malý obraz,“ vysvětloval pan Simpson. „Někdo ho mohl klidně vynést pod paží, zatímco se všichni dívali na ty ubohé nezaměstnané hlupáky.“
Jak se ukázalo, dostali demonstranti za nevinnou účast na loupeži zaplaceno. Někdo jim doporučil, aby šli demonstrovat do Simpsonovy galerie. Proč, to se dozvěděli až později.
Hercule Poirot si pomyslel, že to byl docela zábavný trik, ale mínil, že neví, co by v té věci mohl dělat. A zdůraznil, že jde-li o tak jednoduchou krádež, měl by pan Simpson policii důvěřovat.
Alexander Simpson řekl: „Podívejte, Poirote, já vím, kdo ten obraz ukradl, a v jakých rukách skončí.“
Podle názoru majitele Simpsonovy galerie obraz ukradl mezinárodní zlodějský gang pro jednoho milionáře, jemuž se nepříčilo získávat umělecká díla za překvapivě nízké ceny – a na nic se neptat. „Rubens,“ řekl Simpson, „bude propašován do Francie a tam bude prodán zmíněnému milionáři. Anglická i francouzská policie je sice v pohotovosti, ale podle Simpsonova názoru stejně selže.“
„A jak se jednou dostane tomu špinavci do rukou, bude to mnohem těžší. S boháči se musí jednat zdvořile. A jsme u toho. Situace bude zřejmě delikátní a vy jste ten pravý člověk.“
Nakonec se, bez velkého nadšení, nechal Poirot přesvědčit a případ převzal. Souhlasil s okamžitým odjezdem do Paříže. Problém ho příliš nezajímal, ale díky jemu se seznámil s případem ztracené školačky, který ho velice zaujal.
Prvně o něm slyšel z úst vrchního inspektora Jappa, který se u něho zastavil, právě když Poirot chválil svého sluhu za sbalený kufr.
„Vida, jestli se nemýlím, odjíždíte do Francie,“ řekl Japp. Poirot mínil: „Mon cher, vy ve Scotland Yardu jste neuvěřitelně dobře informovaní.“
Japp se zachichotal. „Máme své špehy! Simpson vás uhnal na toho svého Rubense. Zdá se, že k nám nemá důvěru! Ale to není podstatné. Chci vás požá…
Agatha Christie
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.