Zlatá brána otevřená

Agatha Christie

87 

Elektronická kniha: Agatha Christie – Zlatá brána otevřená (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: christie93 Kategorie:

Popis

Agatha Christie: Zlatá brána otevřená

Anotace

Hercule Poirot je udiven, když jeho neomylná sekretářka, slečna Lemonová, udělá v obyčejném dopise tři chyby. Něco se tedy zřejmě děje. Slečna Lemonová prozradí, že si dělá starosti o svou sestrou, která spravuje mládežnickou ubytovnu pro cizince. Tam se poslední dobou ztrácejí podivné věci za podivných okolností. Poirot se za sestrou své sekretářky vydá a prozkoumá seznam ztracených věcí. Když se na důležitých poznámkách jednoho z ubytovaných objeví vylitý inkoust, správcová žádá Poirota o pomoc. On souhlasí a zároveň oznamuje, že je nezbytné zavolat policii…

Agatha Christie – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

29

Jazyk

Žánr

Název originálu

Hickory Dickory Dock

Originál vydán

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Zlatá brána otevřená“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kapitola dvacátá

„To bylo od slečny Hobhousové velice chytré,“ poznamenal inspektor Sharpe. Jeho hlas zněl obdivně a málem otcovsky.

Zamíchal pasy, které držel v ruce, jako karbaník, který rozdává karty.

„Peníze, to je vždycky složitá záležitost,“ řekl. „Strávili jsme spoustu času běháním z jedné banky do druhé. Všechny transakce dobře utajila — myslím finanční transakce. Řekl bych, že by se za pár let mohla vypařit, odejít za hranice a pěkně si užívat, jak se říká, z nezákonně nabytých zisků. Vydělat obrovské jmění není moc těžké — surové diamanty, safíry a jiné drahé kameny se dovážely sem — kradené zboží se pašovalo ven — a jen tak bokem také drogy. Naprosto dokonale organizované. Přes hranice jezdila pod vlastním nebo pod cizím jménem, ale ne příliš často, skutečné pašování se uskutečňovalo prostřednictvím někoho jiného. Za hranicemi měla své agenty, kteří v pravý čas dohlédli na výměnu batohů. Ano, je to chytrý nápad. Musíme vám, pane Poirote, na místě poděkovat, že jste nás na ni upozornil. Od slečny Hobhousové bylo nesmírně vychytralé, když všechno zakryla domnělými psychologickými krádežemi chudinky slečny Austinové. Ale na to jste přišel téměř okamžitě, že, pane Poirote?“

Poirot se odmítavě usmál a paní Hubbardová k němu s obdivem vzhlédla. Neformální rozhovor probíhal v jejím obývacím pokoji.

„Zničila ji nenasytnost,“ poznamenal Poirot. „Hrozně ji lákal krásný diamant v prstenu Patricie Laneové. Byla to od ní pošetilost, protože bylo okamžitě jasné, že má něco společného s drahými kameny — když vyměnila diamant za zirkon. Ano, právě kvůli tomu mě napadlo, že Valerie Hobhousová bude mít v tomto případu prsty. Nicméně byla skutečně chytrá, ačkoliv — když jsem ji obvinil, že Celii navedla, připustila to a poměrně přijatelným způsobem svůj čin i vysvětlila.“

„Ale vražda!“ ozvala se paní Hubbardová. „Chladnokrevná vražda. Ani teď tomu nemohu uvěřit.“

Inspektor Sharpe se zachmuřil.

„Nejsme ještě tak daleko, abychom ji mohli obžalovat z vraždy Celie Austinové,“ řekl. „Co se týče pašování, máme ji pevně v hrsti. S tím žádné problémy nebudou. Ale obvinit někoho z vraždy, to není jen tak. Prokurátor se zatím nemá o co opřít. Motiv tu samozřejmě je, příležitost také. Pravděpodobně věděla všechno o té sázce i o tom, že Nigel měl u sebe morfium, ale nemáme žádný skutečný důkaz. Navíc jsou tu ještě další dvě vraždy. Mohla otrávit paní Nicoletisovou, to je v pořádku — ale na druhé straně nemohla v žádném případě zabít Patricii Laneovou. Ve skutečnosti je jedinou osobou, která je, pokud jde o poslední vraždu, naprosto čistá. Geronimo ji prokazatelně viděl v šest hodin odcházet z domu. Trvá na tom. Nevím, jestli ho nepodplatila —“

„Ne,“ potřásl hlavou Poirot. „Nepodplatila ho.“

„A k tomu máme svědectví lékárníka, který má obchod na rohu ulice. Zná ji poměrně dobře a potvrdil, že pět minut po šesté k němu přišla, koupila si pleťový pudr a aspirin a zatelefonovala si. Lékárnu opustila ve čtvrt na sedm a odjela taxíkem opačným směrem.“

Poirot se posadil na židli.

„Jeho svědectví je ale velmi významné!“ zvolal. „Přesně toto potřebujeme!“

„Co tím, propánakrále, myslíte?“

„Mám na mysli skutečnost, že volala z telefonního přístroje v lékárně.“

Inspektor Sharpe ho podrážděně sjel očima.

„Podívejte, pane Poirote. Vezměme všechna známá fakta…