Karibské tajemství

Agatha Christie

89 

Elektronická kniha: Agatha Christie – Karibské tajemství (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: christie43 Kategorie:

Popis

Agatha Christie: Karibské tajemství

Anotace

Slečna Marplová tráví prázdniny na ostrově St. Honoré u Karibského moře. Nikoho z fanoušků oblíbené hrdinky detektivních příběhů Agathy Christie jistě nepřekvapí, že nádherné počasí a překrásná přímořská scenérie jejímu zvídavému duchu nepostačují. Ani historky jejího společníka majora Palgravea ji příliš nezaumou. Zpozorní až v okamžiku, kdy se major pochlubí, že vlastní fotografii domnělého pachatele neobjasněné vraždy. Den nato je major nalezen mrtev. Od té chvíle si stará dáma věru nemůže stěžovat na nudu…

Agatha Christie – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

10

Jazyk

Žánr

Název originálu

A Caribbean Mystery

Originál vydán

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Karibské tajemství“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

II

Molly přicházela cestou od pobřeží. Upřeně hleděla před sebe a zdálo se, jako by chvílemi vzlykala…

Vyšla po schůdcích na verandu, na chvíli se zastavila — pak lehce strčila do přivřeného francouzského okna a vešla do ložnice. Světla byla sice rozžata, ale v místnosti nikdo nebyl. Přešla pokoj a usedla na postel. Seděla tak několik minut a znovu a znovu si přejížděla rukou čelo a mračila se.

Pak se kradmo rozhlédla a ruka jí vklouzla pod matraci. Vytáhla knihu a se soustředěným výrazem začala v ní listovat. Když našla to, co chtěla, dala se do čtení.

Zvenku sem dolehl zvuk spěšných kroků. Zvedla hlavu a s provinilým výrazem strčila ruku za záda. Sotva dechu popadaje vrazil dovnitř Tim Kendal, a když ji spatřil, hlasitě vydechl úlevou. „Díky Bohu! Kde jsi byla, Molly? Kdybys věděla, co jsem se tě nahledal!“

„Šla jsem směrem k potoku…“

„Ty jsi byla u —“ zarazil se.

„Ano… Šla jsem k potoku, ale nemohla jsem tam zůstat — nemohla! Nějaká žena ležela u břehu s hlavou ve vodě — a byla mrtvá…“

„A Molly, já jsem byl přesvědčen, že jsi to ty. — Právě před chvílí jsem se dozvěděl, že je to — Lucky…“

„Time — já jsem ji nezabila — opravdu jsem ji nezabila, věř mi! Jsem si tím jista, že ne…! Přece bych o tom musela vědět, kdybych něco takového udělala, nemyslíš?“

Tim těžce dosedl na druhý konec postele.

„Víš jistě, že jsi to neudělala? — Ale ne! Samozřejmě, že jsi to neudělala!“ Poslední slovo skoro vykřikl. „Nezačínej zase s takovými nápady, Molly! Lucky se sama utopila — sama! Rozumíš? Hillingdon s ní skoncoval, a tak si to vzala do hlavy —“

„To by Lucky neudělala —“ zavrtěla Molly hlavou, „nikdy by nic takového neudělala… Ale já jsem ji nezabila — přísahám, že ne!“

„Miláčku — uklidni se — samozřejmě, že jsi ji nezabila.“ Ovinul jemně své paže kolem jejích ramen, ale ona se mu prudce vyškubla.

„Nenávidím to zde! Mělo tu být všude jen slunce… Všichni říkali, že tu stále svítí slunce… Ale to byla lež! Místo slunce je tu stín — velký černý stín…! A já jsem v něm — a nemohu se z něj dostat…!“

Její hlas se zvedal až k pronikavému, hysterickému křiku.

„Tiše — Molly! Proboha — tiše!“

Vešel do koupelny a vrátil se se sklenicí v ruce.

„Tak — a hezky to vypij! Uklidní tě to.“

„Já — já nic pít nemohu… Zuby mi úplně drkotají —“

„Ale ano, jen to zkus, miláčku. Sedni si — sem hezky na postel —“ Objal ji paží a přiblížil sklenici k jejím rtům. „Tak vidíš, že to půjde — a teď to vypij…!“

V okně se ozval něčí hlas.

„Jacksone,“ řekla slečna Marplová jasně a zřetelně. „Jděte do toho! Vemte mu tu sklenici a pevně ji držte! A dávejte si pozor! Je to silný chlapík a může se zatraceně rozzuřit.“

Jackson se vyznačoval určitými charakteristickými vlastnostmi… Byl vycvičený k tomu, aby poslouchal rozkazy. A kromě toho byl také mužem, který miloval peníze — a ty mu také jeho pán slíbil, protože jeho pán byl někdo — těšil se úctě a vážnosti. Dále se Jackson vyznačoval fyzickou zdatností, o čemž svědčila jeho mimořádně vyvinutá muskulatura, udržovaná neustálým cvičením ve výborné kondici. Neptal se, proč má něco udělat, ale udělal to.

Jako blesk skočil do pokoje. Jedna jeho ruka pevně uchopila sklenici, kterou Tim přidržoval Molly u úst a druhá se pevně ovinula kolem Tima. Bolestným zmáčknutím Timova zápěstí se zmocnil sklenice. Tim sebou prudce a vztekle škubl, ale Jackson ho pevně držel.

„Ksakru — pusťte mne! Pusťte mne! Zbláznil jste se? Co to vyvádíte?“

A začal se zuřivě bránit.

„Držte ho, Jacksone!“ volala slečna Marplová.

„Copak se stalo? Co se tu děje?“

Podpírán Ester Waltersovou vstupoval francouzským oknem i pan Rafiel.

„Ještě se ptejte, co se tu děje?“ obořil se na něho Tim. „Ten váš sluha se zbláznil — vyvádí jako šílený — to se tu děje! Řekněte mu, ať mne pustí!“

„Ne,“ ozvala se rozhodně slečna Marplová.

„Tak promluv, Nemesis!“ obrátil se na ni pan Rafiel. „Musíte nám přece podat nějaké vysvětlení!“

„Byla jsem jak pytlem praštěná,“ řekla slečna Marplová na vysvětlenou, „ale teď už mne to přešlo! Vsadím svou nesmrtelnou duši na to, že až b…