Viděla jsem vraždu

2

Přípravy pro dětskou zábavu dají organizátorům obvykle mnohem víc práce, než pro společnost dospělých. Těm k večírku stačí dobré jídlo a patřičné alkoholické osvěžení — případně i s citrónovkou. Náklady sice jsou vyšší, ale je s tím méně starostí, shodly se Ariadna Oliverová s přítelkyní Judith Butlerovou.

„Co soudíš o zábavách pro dospívající mládež?“ zeptala se Judith.

„Moc o nich nevím,“ přiznala paní Oliverová.

„V jistém směru si myslím, že nepřinášejí vůbec žádné problémy. Děti nás dospělé totiž prostě vyženou s tím, že si všechno připraví samy.“

„A dokáží to?“

„No — ne v našem slova smyslu,“ odpověděla Judith. „Leccos zapomenou objednat a naopak obstarají věci, o které nikdo nestojí. Napřed nás vyhodí a pak prohlašují, že jsme to či ono měli za ně udělat. Rozbijí spoustu skleniček a různého náčiní a vždycky pozvou někoho nežádoucího nebo někdo přivede kamaráda, s nímž my nesouhlasíme. Vždyť to znáš. Přinesou všelijaké drogy — jak jen se jmenují? — marihuanu a betel a LSD, co navíc stojí hromadu peněz. Betel ke všemu ošklivě páchne.“

„Smutný úkaz!“ povzdechla si Ariadna Oliverová.

„Ale naše zábava proběhne dobře — díky Roweně Drakeové. Je skvělý organizátor. Uvidíš!“

„Nemám zrovna chuť se zúčastnit,“ odpověděla paní Oliverová.

„Teď běž nahoru a aspoň na hodinku si lehni. Určitě se večer dobře pobavíš. Škoda, že Miranda dostala horečku. Je zklamaná, chudinka, nesmí vstát.“

Hosté přišli přesně v půl osmé. Ariadna Oliverová musela přiznat, že její přítelkyně měla pravdu: všechno probíhalo výborně. Dobře připravený a režírovaný program pokračoval bez problémů. Na schodišti visely četné červené a modré žárovky a žluté tykve. Děvčata i chlapci přinášeli ozdobená košťata, z nichž se mělo zvolit to nejkrásnější. Po přivítání Rowena Drakeová ohlásila jednotlivé body pořadu. „Zahájíme soutěží košťat,“ pravila. „Jsou připravené tři ceny. Potom budeme ve skleníku krájet bábovku ze sypké mouky a poté lovit jablka z vody — seznam k tomu určených dvojic visí na zdi. Dále přijde na řadu tanec. Jakmile zhasnou světla, vyměníte si partnery. Po tanci se dívky shromáždí v pánském pokoji, kde jim rozdáme zrcadla, ve kterých spatří své budoucí manžely. Po večeři vás čeká ohnivý drak, totiž vytahování rozinek z hořícího likéru, a nakonec udílení cen.“

Jako všechny zábavy i tato se rozjížděla těžkopádně. Po posouzení košťat, jejichž výzdoba nedosáhla příliš vysoké úrovně, se paní Drakeová po straně vyjádřila jedné své přítelkyni, že „tím je rozhodování snazší. Soutěž je navíc velmi důležitá i proto, že některé z dětí příliš dobře vědí o své neschopnosti jakkoliv se uplatnit a tak je možno ocenit alespoň jejích košťata.“

„Nejsi tedy spravedlivá, Roweno.“

„Ale jsem. Prostě se starám, aby každý dostal nějakou cenu. Všichni přece chtějí něco vyhrát.“

„A co bude s bábovkou z mouky?“ vyzvídala spisovatelka.

„Ach ano, nebyla jste tu, když jsme ji připravovali. Jednoduše se forma naplněná moukou dobře upěchuje, vyklopí na podnos a navrch se položí půlšilink. Děti pak jedno po druhém ukrajují kousky tak opatrně, aby se mince neskutálela. Komu se tak stane, vypadává ze hry. Je to jakýsi vylučovací závod. Tomu poslednímu pochopitelně půlšilink zůstane. A my teď už zmizme.“

Při odchodu je doprovázelo vzrušené ječeni z knihovny, kde se konalo lovení jablek z kbelíku s vodou, a odkud vybíhaly pěkně polité dvojice s mokrými vlasy.

S největším napětím — hlavně mezi dívkami — byl očekáv…