Vánoce Hercula Poirota

II

Pilar se tísnila na sedadle u okna a uvažovala o tom, jaké podivné pachy Anglie vydává… Takový byl dosud její nejmocnější dojem z Anglie — odlišnost pachů a vůní. Žádný česnek ani prach a jen velice málo parfému. Tady v kupé byla cítit studená zatuchlina, sírový pach železnice, mýdlo a ještě cosi značně nepříjemného — napadlo ji, že to vychází z kožešinového límce zavalité ženy, která sedí vedle ní. Pilar nosem jemně nasála vzduch a ucítila zápach kuliček proti molům. To je tedy nápad, vybrat si tuhle vůni jako parfém, pomyslela si.

Ozvala se píšťalka, mohutný hlas něco zahalekal a vlak se zvolna vykolébal z nádraží. Vyrazili. Pilar se vydala na pouť k svému cíli.

Maličko se jí rozbušilo srdce. Dopadne to dobře? Dokáže dokončit, co začala? Byla si jistá, opravdu jistá, že všecko pečlivě promyslela… Byla připravena na všechny možnosti. Ale ano, zvládne to — prostě to musí zvládnout…

Křivka jejích rudých rtů se prohnula. Náhle to byla krutá ústa. Krutá a lačná — jako ústa dítěte nebo mláděte — ústa, která znají jen svá vlastní přání a nevědí dosud nic o soucitu.

Rozhlížela se kolem sebe s nelíčenou, dětinskou zvědavostí. Všech těch sedm lidí tady — jak jsou legrační, tihle Angličané! Zdálo se, že všichni jsou tak bohatí a zámožní — jejich šaty a boty! Ach ano, Anglie musí být ohromně bohatá země, jak ostatně vždycky slýchala. Ale lidé tady nejsou ani trošku veselí — ne, to tedy rozhodně nejsou.

V uličce stál pohledný muž… Pilar si pomyslela, že je neobyčejně hezký. Líbila se jí jeho bronzově opálená tvář, jeho klenutý nos a urostlá ramena. Rychleji, než by to zvládla kterákoliv anglická dívka, si Pilar povšimla, že muž ji pokradmu a s obdivem pozoruje. Jedinkrát na něho nepohlédla přímo, a přece spolehlivě věděla, jak často se po ní podíval a jak přesně vypadá.

Zaznamenávala tato fakta bez přílišného vzruchu nebo emocí. Pocházela ze země, kde muži hleděli na ženy se samozřejmou otevřeností a nijak zvlášť to neskrývali. Odhadovala, jestli je to Angličan, a dospěla k závěru, že nikoliv.

Na Angličana je příliš živý, příliš skutečný, rozhodla se Pilar. A přitom je světlovlasý. Třeba je to Američan. Napadlo ji, že trochu připomíná herce z westernových filmů.

Uličkou se prodíral průvodčí.

„Podává se oběd, prosím. Podává se oběd. Zaujměte svá místa v jídelním voze.“

Všech sedm spolucestujících třímalo své poukázky na oběd. Zvedli se jako jeden muž a v kupé se v mžiku rozhostil klid a mír.

Pilar hbitě zavřela okno, které prve stáhla bojovně vyhlížející šedovlasá žena z protějšího rohu kupé. Pak se pohodlně uvelebila na sedadle a hleděla z okna na severní předměstí Londýna. Když uslyšela, že se otevírají dveře, neohlédla se. Byl to ten muž z uličky a Pilar samosebou věděla, že do kupé přišel za ní.

Dál zadumaně hleděla z okna.

Stephen Farr se otázal:

„Chcete to okno otevřít?“

Pilar odměřeně opáčila:

„Naopak. Právě jsem ho zavřela.“

Hovořila bezchybnou angličtinou, ale s lehkým přízvukem.

V odmlce, která nastala, si Stephen říkal:

Nádherný hlas. Má v sobě slunce… Vlahý jak letní noc…

Pilar si myslela:

Líbí se mi jeho hlas. Je silný a sebevědomý. A on je hezký — opravdu moc hezký.

Stephen poznamenal: „Vlak je hodně plný.“

„Ano, to tedy je. Lidé utíkají pryč z Londýna, myslím proto, že je tak špinavý.“

Pilar nebyla vychována k předsudkům a rozhodně si nemyslela, že je zločin dát se ve vlaku do řeči s neznámým mužem. Vedla si jako kterákoli slušná mladá dáma, ale neuznávala žádné přísné zákazy.

Kdyby byl Stephen vyrostl v Anglii, možná by se cítil nesvůj, začínat takto bez okolků konverzaci s neznámou dívkou. Ale Stephen byl přátelský chlapík a klábosil docela přirozeně, s kým se mu zachtělo.

Usmál se bez rozpaků:

„Londýn je dost hrozné místo, že?“

„To ano, nelíbí se mi ani trochu.“

„Ani mně už se nelíbí.“

Pilar řekla: „Vy asi nejste Angličan, že ne?“

„Jsem Brit, ale pocházím z Jižní Afriky.“

„Ach tak, už chápu.“

„Přijíždíte z ciziny?“

Pilar přisvědčila. „Právě jsem přijela ze Španělska.“

Tohle Stephena zaujalo.

„Opravdu? Takže vy jste Španělka?“

„Ano, napůl. Moje matka byla Angličanka. Proto…