PÁTÁ KAPITOLA
Zmizení staré dámy
I
Věci po tetě Adě v pořádku dorazily. Stůl byl patřičně umístěn a obdivován. Malý psací stolek zaujal místo v tmavém rohu chodby, čímž udělal místnost útulnější. A malebný obraz růžového domu si Pentlička pověsila ve své ložnici nad krbovou římsu, aby ho mohla pozorovat každé ráno, když pila svůj první čaj.
Stále ji trochu trápilo svědomí, a tak napsala dopis, ve kterém vysvětlila, jak k obrazu přišla, ale pokud by paní Lancasterová trvala na vrácení, stačí, když jim prostě dá vědět. Dopis odeslala na adresu paní Lancasterové u paní Johnsonové, hotel Cleveland, George Street, Londýn, W. l.
O týden později přišel dopis zpět s naškrábanou poznámkou.Adresát neznámý‘.
„To je divné,“ poznamenala Pentlička.
„Asi se zdržely jen na jednu nebo dvě noci,“ dohadoval se Tommy.
„Myslíš, že by tam nenechaly svou novou adresu?“
„A napsala jsi na obálku.Prosím předat dál‘?“
„Samozřejmě. Víš, co udělám? Zavolám tam a zeptám se. Musí mít adresu v hotelových záznamech.“
„Být tebou, nechal bych to plavat,“ řekl Tommy. „K čemu takový rozruch? Ta stařenka stejně už určitě na nějaký obraz dávno zapomněla.“
„Aspoň to můžu zkusit.“
Pentlička se posadila k telefonu a po chvíli byla přepojena do hotelu Cleveland.
Když po několika minutách přišla za Tommym do jeho pracovny, řekla:
„To je opravdu divné, Tommy. Oni tam totiž nikdy ani nebyly. Žádná paní Johnsonová, žádná paní Lancasterová. Žádná rezervace na nějaké takové jméno, žádná stopa po tom, že by v minulosti někdo takový v hotelu přebýval.“
„Nejspíš si slečna Packardová zapamatovala jméno hotelu špatně. Napsala si to ve spěchu a pak to třeba ztratila nebo to nedokázala správně přečíst. Takové věci se stávají, víš?“
„To je možné, ale pochybuji, že se stávají ve Slunných vrších. Slečna Packardová je vždy přesná a spolehlivá.“
„Tak si třeba pokoj v hotelu nezamluvily, a když tam přijely, bylo plno, takže se ubytovaly někde jinde. Víš, jak to vypadá s ubytováním v Londýně. Musíš kolem toho pořád dělat takový povyk?“
Pentlička zmizela.
Po chvíli se zase objevila.
„Už vím, co udělám. Zavolám slečně Packardové a zeptám se jí na adresu těch právníků –“
„Jakých právníků?“
„Nevzpomínáš si? Přece říkala něco o právnické firmě, která zařizovala vše potřebné, protože Johnsonovi byli v cizině.“
Tommy měl za několik dní odjet na konferenci a byl velice zaneprázdněn přípravou referátu, který měl přednést, a tak…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.