Tragédie o třech dějstvích (Tragédie o třech jednáních)

Agatha Christie

87 

Elektronická kniha: Agatha Christie – Tragédie o třech dějstvích (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: christie16 Kategorie:

Popis

Agatha Christie: Tragédie o třech dějstvích

Anotace

Agatha Christie – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Tragédie o třech dějstvích (Tragédie o třech jednáních)“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3. kapitola
Kdo z nich

Když pomalu kráčeli ulicí, zeptal se sir Charles: „Co si o tom myslíte, Satterthwaite?“

„A co vy?“ opáčil pan Satterthwaite. Rád si své mínění nechával až do poslední chvíle pro sebe.

Ne tak sir Charles. Promluvil s důrazem:

„Oni se mýlí, Satterthwaite. Všichni se mýlí. Mají v hlavě sluhu. Sluha vzal roha – ergo, sluha je vrah. To nesedí. Ne, to nesedí. Nemůžete pustit ze zřetele tu druhou vraždu – tu, co se stala v mém domě u moře.“

„Vy se stále domníváte, že ty dvě vraždy spolu souvisí?“ zeptal se pan Satterthwaite, ačkoliv si v duchu na tuto otázku už odpověděl kladně.

„Člověče, musí spolu souviset. Všechno na to ukazuje... Musíme najít společného činitele – někoho, kdo byl přítomen při obou příležitostech –“

„Ano,“ přisvědčil pan Satterthwaite. „A to nebude tak jednoduché, jak. by si člověk na první pohled myslel. Máme tu příliš mnoho společných činitelů. Uvědomujete si, Cartwrighte, že vlastně každá osoba, která byla na večeři ve vašem domě, byla i tady?“

Sir Charles přikývl.

„Samozřejmě že jsem si to uvědomil – ale uvědomujete si vy, jaký závěr se z toho dá vyvodit?“

„Teď vám zcela nerozumím, Cartwrighte.“

„U čerta, člověče, myslíte, že je to náhoda? Ne, to byl úmysl. Proč všichni lidé, kteří byli svědky první smrti, jsou i u druhé? Náhoda? Určité ne. Byl to plán – záměr – Tollieho plán.“

„Ach,“ řekl pan Satterthwaite. „Ano, je to možné...“

„Je to jisté. Neznal jste Tollieho tak jako já, Satterthwaite. Byl to člověk, který si nechával své názory pro sebe, a byl to velmi rozvážný člověk. Po celá léta, co ho znám, jsem nikdy neslyšel, že by vyslovil nějaký unáhlený názor nebo úsudek.

„Podívejte se na to takhle: Babbington je zavražděn – ano, zavražděn – nebudu se tomu slovu vyhýbat a hledat mírnější výraz – zavražděn jedem toho večera v mém domě. Tollie se mi pro mé podezření trochu posmívá, ale celý ten čas má podezření sám. Nemluví o něm – to není jeho způsob. Ale v tichosti v duchu na případu pracuje. Nevím, co měl, na čem mohl stavět. Nemohl se, myslím, zaměřit na jednotlivou osobu. Domníval se, že jeden z těch lidí zločin spáchal, a vymyslel plán, jakousi zkoušku, aby zjistil, kdo z nich to byl.“

„A co ostatní hosté, Edenovi a Campbellovi?“

„Pouhá kamufláž. Aby věc nebyla tak nápadná.“

„Jaký to mohl být plán, co říkáte?“

Sir Charles pokrčil rameny – přehnaným způsobem cizince. Rázem se změnil v Aristida Duvala, skvělou hlavu Tajné služby. Při chůzi pokulhával na levou nohu.

„Jak to můžu vědět? Nejsem kouzelník. Nemůžu hádat... Ale plán tu byl... Nevyšel, protože vrah se ukázal o kapánek chytřejší, než si Tollie myslel... Udeřil první...“

„On?“

„Nebo ona. Jed je právě tak ženskou zbraní jako mužskou – spíš ženskou.“

Pan Satterthwaite mlčel. Sir Charles se zeptal:

„Tak co, nesouhlasíte se mnou? Nebo jste na straně veřejného mínění? ,Pachatel je sluha. On to udělal.'„

„A jaké je vaše vysvětlení, pokud jde o sluhu?“

„Nepřemýšlel jsem o něm. Podle mého názoru na něm nezáleží. Nějaké vysvětlení bych našel.“

„Jaké například?“

„Dejme tomu, že policie má v tomhle pravdu – Ellis je zločinec z povolání, který, řekněme, pracuje s bandou lupičů. Ellis dostane tohle místo na falešné doklady. Pak je Tollie zavražděn. V jaké situaci se Ellis octne? Pána někdo zavraždí a v domě je člověk, jehož otisky prstů mají ve Scotland Yardu a kterého policie zná. Samozřejmě dostane vítr a upláchne.“

„Tajnou chodbou?“

„Čert vem tajnou chodbu. Vytratil se z domu, zatímco si nějaký přitroublý strážník hlídající dům trochu zdříml.“

„To se jistě zdá pravděpodobnější.“

„Tak tedy, jaký je váš názor, Satterthwaite?“

„Můj názor?“ řekl pan Satterthwaite. „Zrovna takový jako váš. Celou dobu si myslím totéž. Sluha mi připadá jako hodně nešikovná falešná stopa. Myslím si, že sira Bartholomewa a chudáka starého Babbingtona zabil týž člověk.“

„Jeden z hostí?“

„Jeden z hostí.“

Minutu n…