Name: Viděla jsem vraždu
SKU: christie79
Price: 87 CZK
Availability: InStock

Viděla jsem vraždu

Agatha Christie

87 Kč

Elektronická kniha: Agatha Christie – Viděla jsem vraždu (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: christie79 Kategorie: beletrie

Popis

E-kniha Agatha Christie: Viděla jsem vraždu

Anotace

Během halloweenského večírku pořádaného v domě Roweny Drakeové pro mládež z městečka Woodleigh Common dojde k surové vraždě třináctileté dívenky. Slavná spisovatelka Ariadne Oliverová, která se zábavy náhodou zúčastnila, se rozhodne oslovit Hercula Poirota – nezdá se jí, že by mohlo jít o zločin spáchaný vyšinutým vrahem v pominutí smyslu. Klíč k záhadné smrti totiž patrně tkví ve větě, kterou pronesla zavražděná Joyce při přípravách večírku: Viděla jsem vraždu… Pozadí vzniku tohoto detektivního příběhu z roku 1969 má pro české čtenáře jedinečný význam: předlohou jedné z postav, au pair dívky Olgy Seminoffové, se stala prachatická učitelka, s níž si Agatha Christie dlouhá léta dopisovala.kniha vychází v prosinci 2010

O autorovi

Agatha Christie

[15.9.1890-12.1.1976] Agatha Mary Clarissa Christie (psala také pod pseudonymem Mary Westmacott) byla anglická autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů, světově nejznámější spisovatelka všech dob přinejmenším těchto žánrů. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Agatha Christie se narodila v typické viktoriánské rodině a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906...

Agatha Christie: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor	Agatha Christie
Série	Hercule Poirot
Pořadí v sérii	34
Jazyk	Čeština
Žánr	detektivka, román
Název originálu	0
Originál vydán	1969
Jazyk originálu	Angličtina
Formát	ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Viděla jsem vraždu“

22

Pro Hercula Poirota nebylo zrovna typické vyptávat se na názory druhých. Obvykle mu postačil vlastní úsudek, nicméně občas udělal výjimku, k níž právě teď došlo. Po krátkém rozhovoru se Spencem si najal auto a po další stručné poradě se svým přítelem a s inspektorem Raglanem se vydal do Londýna, avšak cestou se zastavil ve škole V jilmech na nedlouhou návštěvu slečny Emlynové.

„Zdržím se nanejvýš patnáct minut,“ vysvětlil šoférovi. „Nerad vás vyrušuji v tuto hodinu,“ omluvil se ředitelce. „Bezpochyby právě večeříte.“

„Složím vám poklonu, pane Poirote, neboť vím, že vy byste mě v době večeře bez pádného důvodu nevyhledal.“

„Jste opravdu velmi laskavá. Abych se přiznal, potřebuji vaši radu.“

„Opravdu?“

Slečna Emlynová se zatvářila překvapeně, nebo spíš než překvapeně, skepticky. „To vám neodpovídá, pane Poirote. Vždyť se obyčejně spokojujete s vlastním míněním.“

„Jistě, spoléhám se na svůj názor, ale potěšilo i povzbudilo by mě, kdyby s ním souhlasil někdo, jehož úsudku si vážím.“

Nepromluvila, pouze ho tázavě pozorovala.

„Vím, kdo zavraždil Joyce Reynoldsovou,“ pokračoval Poirot, „a věřím, že vy vraha znáte také.“

„Nic takového jsem neřekla,“ odtušila slečna Emlynová.

„Ne, neřekla jste to, což mne vede k přesvědčení, že z vaší strany jde o pouhou domněnku.“

„Snad jen zdání?“ zeptala se ředitelka školy o poznání chladněji než předtím.

„Nerad bych používal tohoto slova. Spíš bych potřeboval slyšet váš skutečný názor.“

„Dobrá tedy. Připouštím, že si o případu myslím své, což ale neznamená, že vám to povím.“

„Chci teď na kousek papíru napsat čtyři slova a zeptat se vás, mademoiselle, jestli s nimi souhlasíte.“

Slečna Emlynová vstala, zamířila ke svému psacímu stolu, z něhož vyňala čistý list a vrátila se s ním k Poirotovi.

„Probudil jste můj zájem,“ řekla. „Čtyři slova!“

Detektiv vytáhl z kapsy pero, na papír cosi napsal, pak jej přeložil a ženě podal. List vzala, rozložila ho a sdělení si přečetla.