8)
Hned za rozbřesku jsem vyšel na palubu. Přede mnou v dáli zářila světla majáku a z ranního šera se nořily obrysy ostrova Oahu.
Stevardi prostírali v jídelně stoly k snídani. Objevily se na nich sklenice s džusem, konvice s kávou a mísy sladkého pečiva. Loď proplouvala mezi korálovými útesy. Z pevniny se k nám blížil motorový člun. Přirazil k boku lodi a na palubu se vyhrnuli oficiální vítači s různobarevnými havajskými věnci.
Poctění pasažéři se promenádovali po palubě a pyšně stavěli na odiv rudé, žluté, bílé a fialové květy.
Všude panoval zmatek a shon. Za zvuků Královského havajského orchestru a sboru havajských zpěváků loď vplula do přístavu.
Podařilo se mi být poblíž Normy Radcliffové ve chvíli, kdy na palubu vystoupila Miriam Woodfordová.
Miriam byla zářivá blondýna s úžasnýma nohama. Měla velkolepé tvary, bělostné zuby a oči se jí pořád smály.
Při pohledu na ni by člověk nevěřil, že ji něco trápí.
Radostně se vrhla Normě do náruče, ozdobila ji květinovým věncem a políbila na obě tváře. Davem se k nim zatím pomalu prodíral Stephenson Bicknell. Snažil se vždy vyhnout kontaktu s lidskými těly, ale bylo na něm vidět, že v tuto chvíli je ochoten snést jakoukoli bolest, jen aby nepromeškal příležitost Miriam spatřit. „Miro!“ vykřikl, když se k ní dostal aspoň na doslech, a do hlasu vložil celé své srdce.
Mira se otočila. „Steve, ty jeden tajnůstkáři! Proč jsi mi neřekl, že přijedeš dřív? Byla bych se na to líp připravila. Ale stejně tě ráda vidím.“
„Chtěl jsem tě překvapit.“ Bicknell měl oči jen pro ni. Svět kolem jako by v ten moment přestal existovat.
Mira ho políbila. Bicknellova hůl zašramotila o palubu.
Mira z jeho revmatického objetí, do kterého se Bicknell snažil vložit maximum mužnosti, rychle vyklouzla a hbitě se sehnula pro hůl. Podala ji Bicknellovi a obrátila se zpátky k Normě. „Vy dva jste se ještě nestihli seznámit? Normo, tohle je správce mého majetku Stevie Bicknell. Stevie, tohle je Norma Radcliffová, moje nejlepší kamarádka.“
„Neřekla jsi mi, že za tebou jede.“
Mira se zasmála. „Ale, Stevie, i tak máš dost starostí. Ještě tě budu zatěžovat tímhle.“
Vtom se Norma otočila a přívětivě mi pokynula. „Miro, to je Donald Lam. Moc mi pomohl.“
Miriam Woodfordová si mě dobře prohlédla, usmála se a podala mi ruku. „Dobrý den, Donalde.“
Pohlédl jsem do těch rozesmátých modrých očí a cítil jsem, jak přeskočila jiskra.
„Dobrý den.“
„Znáte pan Bicknella?“ zeptala se Mira vzápětí.
„Seznámili jsme se během plavby.“
„Tohle je moje přítelkyně, Miro, paní Berta Coolová,“ ozval se Bicknell. Berta a Mira si potřásly rukama.
„S paní Coolovou se už taky známe. Na lodi bylo dost času,“ vysvětlil jsem.
Na palubu vstoupil reportér z jedné místní rozhlasové stanice s mikrofonem v ruce. Nechal jsem ostatní v družném hovoru u zábradlí a vydal se za ním.
Reportér měl seznam cestujících, s nimiž chtěl udělat rozhovor. Stevard mu pomáhal jednotlivé pasažéry identifikovat.
První interview mu poskytl jakýsi podnikatel, který se nabubřele vyjadřoval k mezinárodní politické situaci. Poté reportér o…
Erle Stanley Gardner
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.