Okresní prokurátor jde k soudu

Erle Stanley Gardner

99 

Elektronická kniha: Erle Stanley Gardner – Okresní prokurátor jde k soudu (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: gardner16 Kategorie: Štítek:

Popis

E-kniha Erle Stanley Gardner: Okresní prokurátor jde k soudu

Anotace

Další z autorových hrdinů, okresní prokurátor Doug Selby, na stopě dvou závažných a komplikovaných zločinů. Případ se jeví na první pohled zcela jasně. U železniční trati byl nalezen mrtvý tulák. Zdá se, že jde jen o to, jestli šlo skutečně o nějakého pobudu nebo o bratra bohatého občana, ale brzy nastanou komplikace. Vyjde najevo záměna totožnosti mrtvého, zpronevěra ve dřevařské firmě a další vražda. Selbymu se po náročném pátrání podaří prokázat souvislost těchto zločinů a odhalit pachatele.

O autorovi

Erle Stanley Gardner

[17.7.1889-11.3.1970] Erle Stanley Gardner byl americký spisovatel detektivních románů, který publikoval také pod pseudonymy A. A. Fair, Carleton Kendrake, Kyle Corning a Charles M. Green. Narodil se roku 1889 v Maldenu (Massachusetts). Původně pracoval jako právník, což mu poskytlo cenné zkušenosti a inspiraci pro jeho literární tvorbu. Od roku 1933 se začal naplno věnovat psaní detektivek a díky své neuvěřitelné produktivitě...

Erle Stanley Gardner: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

4

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu

0

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Okresní prokurátor jde k soudu“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kapitola 10

Osmá hodina ranní zastihla Douga Selbyho usazeného naproti Brandonovi v jedné restauraci v Las Alidas. S prázdnými talířky odstrčenými k jedné straně se ti dva potichu radili a probírali informace, které odhalili.

Billy Ransome, jemuž nasadila manželský chomout šlachovitá osůbka s výškou sto dvaapadesáti centimetrů a váhou padesáti kil, která nepromeškala jedinou příležitost ke sdělení, že jí mužskej nebude odmlouvat, ani když je náčelníkem policie, se šel nasnídat domů, přičemž je téměř v slzách prosil, aby neodjížděli dřív, než se vrátí. Bylo mu jasné, jak to chodí s politikou na malém městě, a dobře věděl, že by jeho prestiži ohromně prospělo, kdyby byl viděn při důvěrné poradě ve veřejné restauraci ve společnosti šerifa a okresního prokurátora. Uvolil se odejít pouze proto, že mu to manželka po telefonu kategoricky rozkázala.

Selby si nacpal tabák do dýmky, usadil se do poněkud nepohodlné lavice a spokojeně vyfukoval modravé chomáčky kouře.

„Teď něco nového, co musíme vzít v úvahu,“ oznámil. „Kancelář Western Union ve Phoenixu hlásí, že ten telegram, který údajně podepsal John Burke, je podvržený. Někdo tam prý zatelefonoval, řekl, že volá z jisté telefonní stanice, a požádal o zasláni telegramu na účet oné stanice. Uvedl číslo a spojovatelka z Western Union se ho zeptala, na čí jméno je telefon přihlášený. Ta osoba jí dala správnou informaci. To se dá udělat snadno. Člověk k tomu potřebuje pouze telefonní seznam a hlas, z nějž vyzařuje jistota. No dobrá, ten telegram byla bouda. Víme jen, že ho poslal muž, protože spojovatelka si pamatuje, že to byl mužský hlas. Pravděpodobně stejný muž, který nechal tělo spálit bez identifikace.

O telefonu paní Burkeové se dalo zjistit, že volala Laceymu do Tucsonu dvakrát, jednou v pondělí ráno v jedenáct a podruhé v pondělí večer v sedm třicet. V pondělí ráno také telefonovala svému bratrovi Paulu Quinnovi na letiště v Tucsonu. V devět padesát včera telefonovala Oliveru Benellovi nějaká žena z automatu v Tucsonu.

Takže jisté je tohle. Benell něco věděl o Burkeovi. Z nějakého logického důvodu chtěl, aby bylo vyšetřování Burkeová zmizení odvoláno. Jinými slovy s tím měl něco společného. Možná jen proto, že chtěl získat těch deset tisíc dolarů pro banku. Tenkrát to tak vypadalo. Následující události by mohly naznačovat, že snad měl ještě další důvod. Jsem nakloněn domněnce, že ty zločiny spolu souvisí a Benella zabili kvůli té informaci.“

„Nezapomeň, že ho něco přimělo jet do té banky kolem druhé nebo třetí hodiny ráno,“ podotkl Brandon, který si právě balil cigaretu. „Ale nejel tam vlastním autem. Jel s někým. Ten někdo si na tom pořádně vydělal. Podle toho, co se zjistilo při předběžné kontrole, bance chybí téměř padesát tisíc. To už je slušná kořist.“

Selby se chystal něco říct, když vešel Bob Terry, v jehož obličeji byly patrné známky únavy. Přitáhl si židli, požádal číšnici, aby mu přinesla konvici kávy, a vytáhl z kapsy sérii fotografií.

„Našel jsi něco?“ zeptal se šerif Br…