Kapitola 5
Pohyboval jsem se v detektivní branži dost dlouho, abych podcenil takovou shodu okolností.
Naproti tomu, skutečnost, že ve stejný den zmizeli dva lidé, kteří poslali poštou svým rodinám nebo známým pohled ze stejné čerpací stanice v Carver City a že tito příbuzní přišli do stejné kanceláře, aby požádali o pátrání, byla náhoda dost zvláštní.
Sbalil jsem si pár věcí a odjel firemním autem do Carver City.
Byla to dlouhá cesta. Nejprve sto jedenáct mil do Bakersfíeldu a pak dalších sto po klikaté křivolaké silnici. Vyjel jsem z údolí po klikatých cestách na kopec, a pak sjel do Carver City.
Dojel jsem večer v osm třicet.
Na jedné straně Carver City jsou zalesněné svahy, šplhající k vysokým horám, na jejichž vrcholcích se udrží sníh skoro celé léto.
Na druhé straně a na východě se terén svažuje do podhůří, které je v době dešťů zelené, ale v létě se rychle spálí a zhnědne. Rostou tady krásné živé duby. Dál je krajina sušší. Povrch dálnice zkresluje pouštní chvění v letním horku na tanec fata morgány.
V Carver City je mnoho příležitostí k celoroční rekreaci, rybaření, k lovu a v zimě k lyžařským sportům.
Oblast byla přeplněná motely s neonovými nápisy, obchody se sportovním vybavením, restauracemi a čerpacími stanicemi.
Benzínovou pumpu Carlyleho Kampa jsem našel bez problémů.
„Hledám muže, který měl pátého tohoto měsíce službu,“ zeptal jsem se obsluhy za pokladnou.
„V kolik hodin?“
„Přes noc,“
„Já jsem měl službu od šesti večer do dvou ráno.“
„Máte otevřeno přes celou noc?“
„V tyhle roční době ano.“
„A co pan Kamp? Pracuje tady?“
„Přes den. Nedělá normální směny, stará se o provoz a řídí to tu.“
„Viděl jsem několik reklamních pohlednic, které byly od vás poslané,“ řekl jsem.
„To jste moh, posíláme jich denně tak tři stovky.“
„Tolik?“
„To je průměr. Někdy jich rozdáme kolem tisícovky.“
„Poskytujete je zdarma i se známkami?“
„Jo.“
„Můžete si to dovolit?“
„Proč ne? Je to nejlevnější reklama na světě. Lidi sem nejezděj pro pohledy, ale pro benzín. Konkurence je velká,.a tak Carlyleho Kampa nakonec napadlo, proč by nerozdával pohledy s fotkou tyhle pumpy. Je to reklama, která přitáhne kšefty.
Máme těch pohledů natištěný desetitisíce. Dáváme na ně známky. Lidi neodolaj příležitosti poslat domů pohled, když je ofrankovanej a můžou jen napsat adresu a vzkaz. Máme tu poštovní schránku, kam je můžou hodit.“
Zavedl mě k velké dřevěné schránce, která byla opatřena visacím zámkem. Odemkl ho a řekl: „Podívejte se.“
Nahlédl jsem.
Byla do poloviny naplněná pohlednicemi.
„Vidíte? Lidi, který tudy projížděj, zasílaj reklamní pohledy tohohle místa. Ten, kdo pohled dostane, vidí obrázek a místo si zapamatuje. Když tudy někdy jede, zastaví se tu, dá přednost místu, kde se může podrobně informovat na lov a rybaření.“
„Jste tady sám?“ zeptal jsem se.
„K čertu ne,“ opáčil. „ Obsluhuju tady. To je všechno. Támhleten kluk je tu se mnou, má na starosti většinu běžných prací.“
Ukázal na mladíka v bílé kombinéze, který myl p…
Erle Stanley Gardner
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.