Případ vypůjčené brunetky

KAPITOLA V

Asi v půl sedmé začalo z připojovacího panelu v přijímací kanceláři doléhat k Masonovi, který stále ještě pracoval, vytrvalé bzučení. Po chvilce vybídl Dellu Streetovou: „Raději to vezměte, Dello. Může to být Eva Martellová. Mám s Paulem Drakem na sedmou hodinu domluvenou schůzku na večeři, takže nebudeme mít čas se s nikým setkat.“

Della Streetová přikývla a vyšla k přepojovacímu panelu. Rychle se vrátila zpět. „Je to Eva Martellová, šéfe. Říká, že musí mluvit přímo s vámi. Přepojila jsem ji na vaši linku, chcete-li s ní hovořit.“

Mason zvedl sluchátko. „Haló, Evo. Odkudpak voláte, už jste zpátky v tom bytě?“

Evin hlas zněl téměř hystericky. „Pane Masone, musíte nám říct, co máme dělat. Jsme zase v tom bytě. Něco se stalo! Byly bychom rády, kdybyste sem hned přijel.“

„Právě se chystám k odchodu,“ pravil Mason, „a mám za dvacet minut schůzku na večeři. Co se děje?“

„Nechci to říkat do telefonu. Potřebovala bych, abyste sem co nejrychleji přijel.“

„Něco vážného?“ ptal se Mason.

„Obávám se, že ano.“

Mason pohlédl na hodinky a zamračil se. „Mám strašný spěch,“ namítal. „Proč takové okolky? Telefon v bytě slečny Reedleyové nejde přes žádnou domácí ústřednu a prohlášení, které bylo právě podepsáno, vás ochraňuje před vším, co by se mohlo přihodit. Tak copak vás trápí?“

„Jde o Roberta Hinese,“ odvětila Eva a její hlas byl plný rozrušení. „Sedí tady v křesle a uprostřed čela má něco, co vypadá jako díra po kulce. Je mrtev – jsem si tím jistá!“

„No tohle! Jak dlouho už tam je?“

„To nevím.“

„Kdy byl zastřelen?“

„Ani to nevím – já o tom nevím vůbec nic.“

„Zavolala jste policii?“

„Ne – jenom vás.“

„Jak dlouho už v bytě jste?“

„Právě jsme přišly. Potom, co jste řekl, že můžeme jít nakupovat… no, trvalo to déle, než jsme měly původně v úmyslu. Nakonec –“

„Uvědomte policii – hned teď,“ vybídl ji Mason. „A nepokoušejte se nic tajit. Já budu pracovat tady.“ Praštil sluchátkem, proběhl dveřmi a letěl chodbou do Drakeovy detektivní agentury, rozrazil dveře a vyjel na slečnu u stolu: „Je tam Paul Drake?“

Přikývla, ukázala ke Drakeově soukromé pracovně a současně stiskla tlačítko uvolňující elektrický zámek dveří, které oddělovaly kanceláře od přijímací místnosti.

Mason proklouzl spojovacími dveřmi a vpadl k Drakeovi.

Drake vzhlédl od nějakých hlášení, které právě pročítal. „Ahoj, Perry. Co ten spěch? Před dvaceti minutami jsi přece –“

„Ta práce, kterou jsem ti dal v hotelu Lorenzo – poslal jsi na ní schopné chlapce?“

„Tři. Ty nejlepší v oboru.“

„Prima, Paule, teď bacha – je to důležité. V jednom bytě v činžáku Siglet Manor byl odprásknut muž jménem Hines. Je to na Osmé ulici. Byt tři sta dvacet šest.“

„Kdo odhalil vraždu?“

„Moje klientky – ty, co po nich slídili ti chlapi, které jsem nechal tvými agenty sledovat. Právě teď o tom telefonicky informují policii. Ta se rádiem spojí s hlídkovým vozem. Máme přibližně tři minuty.“

„Ach – tak,“ řekl Drake.

„Tak tedy,“ pokračoval Mason, „uvědomuji si právě tak jako ty, že ti chlapi, které sledujeme, jsou asi soukromí detektivové. Nebude pro nás obtížné vysledovat je až do kanceláře nějaké detektivní agentury. Ale tady bude stopa končit. Nepomůže-li nám šťastná náhoda, nedokážeme zjistit, kdo ty detektivy najal. Zprávy budou odeslány poštou klientovi a nám zbydou jen oči pro pláč.“

„Jsem rád, že to chápeš, Perry, protože jsou-li ti muži soukromými detektivy, pak přijde přesně to, co jsi popsal.“

„Oukej. Ale teď poslouchej. Během několika minut přifrčí policie do Siglet Manoru. Jsou tam moje klientky, což znamená, že ti chlapi, co je špehovali, tam budou také. Uvidí, že se tam žene policie a bude jim jasné, že se něco přihodilo, ale nebudou vědět co. Chvilku jim potrvá, než na to přijdou.“

„Moc dlouho ne,“ odvětil Drake. „Stojí-li ti hoši za něco, budou mít určitě své kanály, jak od policie získat informace.“

„To já vím taky! A teď dál – co se stane, až si to zjistí?“

„Co myslíš?“

„Vmysli se do jejich situace. Představ si, že v tom jede tvoje agentura a ty vlítneš hlava nehlava do vraždy – co bys udělal?“

„V první řadě by agenti ihned předali zprávu mně – buď osobně, nebo telefonicky. Já bych se ihned spojil se svým klientem, informoval bych ho a požáda…