Kapitola 6
Snažil jsem se držet co nejdál od kanceláře a všech ostatních míst, kde jsem většinou pobýval. Dal jsem si kávu a zmrzlinu v malé francouzské restauraci, kam chodí většinou stálí zákazníci a kde člověka nepokoušejí honit, aby se co nejrychleji najedl.
Koupil jsem si první vydání odpoledních novin a přečetl si všechno, co jsem v nich našel o vraždě Dalea Finchleyho.
Finchley byl významným obhájcem a zabýval se většinou politickými případy. U soudu ho bylo vidět jen zřídkakdy, dokonce se oněm vědělo, že své klienty k soudu nepouští, a k jeho klientele pádili lidé ochotní zaplatit velké peníze, jen aby se nedostali do nepříjemností.
Měl překrásný velký dům, v kterém žil docela sám, a služebnictvo sem přicházelo jen na den. Byl vdovec a trochu samotář, i když chodil do několika exkluzivních klubů. Jako bohatý, společensky vybroušený, nezadaný, přívětivý, uhlazený a velmi zajímavý muž byl samozřejmě hodně vyhledávaný.
Vášnivě četl a měl doma knihovnu bohatě zásobenou kvalitní literaturou. A v té staromódní místnosti s přecpanými koženými křesly a pohodlnými lampami trávil v tiché pohodě mnohé večery.
Jeho přátelé tvrdili, že měl drahý rozhlasový přijímač a televizi a že poslouchal zprávy, některé komentáře a předpovědi počasí. Zábavné pořady, které tak změnily čtenářské zvyklosti národa, ho ale nezajímaly.
V prvním poschodí domu měl pracovnu, kde vyřizoval většinu svých obchodních záležitostí. A po městě se šuškalo, že mnozí klienti přicházeli projednat své problémy raději v noci, do jeho staromódní knihovny, než aby ho navštěvovali ve dne v kanceláři.
Těsně před smrtí se Finchley zřejmě pohádal s někým, kdo ho velmi rozzlobil. Nebylo známo, jestli to byl muž anebo žena. Zjistilo se, že Finchley byl zastřelen revolverem ráže 38 a že si vrah zřejmě zbraň odnesl, protože policie po ní nenašla ani stopy.
Policie se domnívá, že Finchley se asi někam chystal, protože na stolku nad schodištěm měl připravenou aktovku s řadou nabídek na realizace terénních úprav a výstavby silnic a kanalizací, které se měly předložit výběrové komisi, jejíž byl právním zástupcem.
Nabídky nebyly zapečetěné, ale uložené v deskách nadepsaných Přísně důvěrné, a nesměly vejít ve známost, dokud nebylo zahájeno výběrové řízení.
Z obsahu aktovky a z toho, jak byla položená, nabyla policie dojmu, že Finchley se toho večera měl sejít s některým z členů komise anebo dokonce s několika jejími členy. Všichni členové však vypověděli, že by je sice nikterak nepřekvapilo, kdyby se na ně Finchley obrátil, ale večer, než zemřel, o něm vůbec neslyšeli.
I tak policie usoudila, že jediným vysvětlením, proč aktovka ležela na stolku pod schodištěm, bylo, že Finchley chtěl někam odejít a dokumentaci si vzít s sebou, nebo že se chystal dolů do knihovny prohovořit s některým členem komise. Proto požádala všechny členy, aby jí sdělili, kde byli toho večera a hlavně přesné časové rozmezí. Potřebuje prý ty časové rozpisy, aby si ověřila, jestli se Finchley nesnažil s některý…
Erle Stanley Gardner
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.