Name: Vrány nedovedou počítat
SKU: gardner65
Price: 99 CZK
Availability: InStock

Vrány nedovedou počítat

Erle Stanley Gardner

99 Kč

Elektronická kniha: Erle Stanley Gardner – Vrány nedovedou počítat (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: gardner65 Kategorie: beletrie

Popis

E-kniha Erle Stanley Gardner: Vrány nedovedou počítat

Anotace

Oblíbená dvojice svérázných detektivů je opět na scéně. Korpulentní rázná šéfka soukromé detektivní agentury Berta Coolová miluje peníze, snadno se rozčílí a neváhá kohokoli usadit peprnou nadávkou. Její zaměstnanec Donald Lam je sice drobný muž, který nikdy neužívá fyzické síly, ale v okouzlování žen a především v řešení spletitých případů je geniální. V novém příběhu Harry Sharples, jeden ze dvou správců obsáhlé pozůstalosti, požádá soukromé detektivy, aby prozkoumali nejasnosti kolem smaragdového náhrdelníku. Situace se značně komplikuje, když je druhý správce, Robert Cameron, zabodnut dýkou. V zákeřné hře plné intrik hrají hlavní role krásná svůdnice Shirley Bruceová a rozhazovačný hochštapler Robert Hockley, pro než Sharples s Cameronem dědictví spravují. Jak s vraždou souvisí kolumbijské doly, krásná umělkyně či vrána, kterou měl Cameron jako domácího mazlíčka a která ukrývá v hnízdech drahé smaragdy? Donald Lam se vypraví do Jižní Ameriky a všechny nitky případu nakonec úspěšně rozmotá, ostatně jako vždy, a to bez použití pěstí, kulek a násilí.

O autorovi

Erle Stanley Gardner

[17.7.1889-11.3.1970] Erle Stanley Gardner byl americký spisovatel detektivních románů, který publikoval také pod pseudonymy A. A. Fair, Carleton Kendrake, Kyle Corning a Charles M. Green. Narodil se roku 1889 v Maldenu (Massachusetts). Původně pracoval jako právník, což mu poskytlo cenné zkušenosti a inspiraci pro jeho literární tvorbu. Od roku 1933 se začal naplno věnovat psaní detektivek a díky své neuvěřitelné...

Erle Stanley Gardner: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor	Erle Stanley Gardner
Série	Lam a Coolová
Pořadí v sérii	10
Jazyk	Čeština
Vydáno	1968
Žánr	detektivka
Název originálu	Crows Can’t Count
Originál vydán	1946
Jazyk originálu	Angličtina
Formát	ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Vrány nedovedou počítat“

KAPITOLA TŘETÍ

U obvodního soudu jsem získal trochu informací o pozůstalosti Cory Hendricksové. Byla zřízena svěřenecká správa, jejímiž vykonavateli byli Harry Sharples a Robert Cameron. Ustanovení správy byla přesně taková, jak o nich mluvil Sharples, s jedinou výjimkou. Jelikož správa byla svěřena do uvážení a vůle obou správců, měla správa skončit v případě smrti obou správců před pětadvacátými narozeninami mladšího z dědiců.

Cestou do kanceláře jsem o tom trochu přemýšlel.

Elsie Brandová, ťukající na psacím stroji ostošest, nechala práce na tak dlouho, aby se na mě mohla usmát.

„Berta je u sebe?“ zeptal jsem se.

Elsie přikývla.

„Má tam někoho?“

„Toho nového klienta.“

„Sharplese?“

„Ano.“

„Proč zase přišel?“ zeptal jsem se.

„Nevím,“ řekla. „Ukázal se asi před dvaceti minutami. Berta byla ještě na obědě. Počkal tady.“

„Něco mu vrtá hlavou?“

„Možná.“

„Myslím, že tam půjdu,“ řekl jsem. „Neberte tu práci tak doopravdy, Elsie.“ Zasmála se. „Od té doby, co jste prosadil to zvýšení mého platu, mračí se na mě Berta pokaždé, když mě uvidí, že si třeba jen pudruju nos.“

„Nevšímejte si jí,“ řekl jsem Elsii. „Má zlaté srdce pod ochrannou skořápkou z betonu.“ Otevřel jsem dveře soukromé kanceláře a vstoupil jsem.

Teď, když Berta dostala honorář, se už neusmívala. Její rozmluva s Harrym Sharplesem, zdálo se, byla věcná a bez okolků. Zpozoroval jsem, že jeho tváře byly trochu začervenalé.

Berta nedokončila větu, když jsem otevřel dveře.

Řekla: „Tady je. Zeptejte se jeho.“

„To také udělám,“ řekl Sharples.

Zavřel jsem dveře kopnutím a řekl jsem: „Do toho.“

„Co jste k čertu vykládal Nuttallovi?“ ptal se Sharples důrazně.

„Co se děje?“

„Nuttall mi telefonoval a byl hrozně rozrušený. Chtěl vědět, jestli jsem se někomu zmínil o smaragdovém přívěsku, který mi ukázal.“

„Co jste mu řekl?“

„Řekl jsem mu rozhodně, že ne.“

„Pak je to v pořádku, že?“

„Vycítil jsem,“ řekl Sharples, „že ho k té otázce přimělo něco, co jste udělal.“ Řekl jsem: „Vypátral jsem, kdo mu přívěsek prodal.“ Sharples na mě hleděl se svraštělým čelem: „Co že jste udělal?“

„Vypátral jsem, kdo mu prodal přívěsek.“

„To není možné. Nemohl jste… To je přece nemožné v obchodě toho druhu…“

„Ten muž,“ řekl jsem, „se …