8
Perry Mason počkal, až Bradbury vstoupí do výtahu v hotelu Mapleton a zmizí nahoře. Pak zašel do telefonní budky a zavolal do své kanceláře.
Ozval se tichý a opatrný hlas Delly Streetové: „Co se stalo?“
„Proč?“ vyzvídal Perry Mason.
„Jsou tady dva detektivové.“
„Tak jim řekněte, ať počkají, že už jsem na cestě.“
„Jste v pořádku, šéfe?“
„Ovšem.“
„Nestalo se nic?“
„Nic, co by vás mělo vzrušovat.“
Začala mluvit nápadně rychle.
„Chovají se podezřele. Poslouchají mě, jak mluvím do telefonu. Budou odposlouchávat na druhé lince…“ Pak dodala hlasitěji: „… já vám opravdu nemohu říct, kdy tady bude. Myslím, že někdy kvečeru. Řekl mi, abych čekala, dokud se neohlásí, a dosud se neohlásil. Když mi řeknete své jméno, povím mu, že jste volal, nebo mi tu můžete nechat své telefonní číslo a on vás zavolá, když s vámi bude chtít mluvit.“
Perry Mason řekl změněným hlasem: „Nic mu nevyřizujte,“ a zavěsil.
Když vyšel z budky, chvíli postál, zapálil si cigaretu a zamyšleně hleděl na její žhnoucí konec a kotoučky kouře. Pak náhle pokývl hlavou, jako by se k něčemu rozhodl, přešel halou, přivolal taxík a jel bez meškání do své kanceláře. Tvářil se klidně a vyrovnaně, když otvíral dveře a říkal: „Buďte zdráva, Dello.“
„Tihle dva pánové…“ začala a ukázala hlavou na dva muže, kteří seděli v křeslech, jež si předtím otočili ke stěně. Jeden z mužů rozhrnul sako, aby bylo vidět zlatý policejní odznak, a prohlásil:
„Chceme si s vámi pohovořit.“
Mason vyloudil na tváři zářivý úsměv na přivítanou.
„Aha,“ řekl, „vy jste z komisařství, že? To je prima. Už jsem myslel, že jste klienti, a já jsem dneska večer hrozně unavený. Tak pojďte dál.“
Otevřel dveře soukromé pracovny a pustil detektivy napřed. Když zavíral dveře, zahlédl bledý obličej Delly Streetové a její ustaraný pohled a rychle na ni mrkl pravým okem. Pak zavřel dveře, ukázal na křesla, přikročil k velké otáčecí židli, posadil se a dal si nohy na stůl.
„Tak co je?“ řekl.
„Já jsem Riker,“ řekl jeden z mužů, „a tohle je Johnson. Jsme od kriminálky a máme na starosti vraždy.“
„Kouříte?“ zeptal se Mason a ukázal na krabičku s cigaretami na stole.
Oba muži si vzali.
Perry Mason počkal, až si zapálí, a pak se zeptal:
„Tak co, hoši, oč vám jde?“
„Šel jste za mužem jménem Frank Patton do penziónu Holliday na Javorové třídě?“
Mason s úsměvem přisvědčil.
„Ano, šel jsem tam a pátral jsem po něm, ale nikdo se neozýval. Objevil se tam policista s nějakou ženskou. Vedla ho tam a pořád něco mlela o nějaké dívce, že má v tom bytě hysterický záchvat. Domníval jsem se, že si tam asi hrají na zástavy a že ten muž nechce, aby ho někdo rušil.“
„Byla tam spáchána vražda,“ prohlásil Riker.
Mason prohodil lhostejně:
„Ano, slyšel jsem, že ten policista vylomil dveře a zjistil, že byla spáchána vražda. Neměl jsem možnost zjišťovat detaily. Ten muž ležel v bytě, že?“
„Ano,“ řekl Riker, „byl nalezen mrtvý. Ležel na podlaze ve spodním prádle. Na sobě měl napůl oblečený koupací plášť. V srdci mu vězel kuchyň…
Erle Stanley Gardner
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.