15
Perry Mason se ještě pobaveně pochechtával, když ho Della Streetová vezla zpátky do kanceláře.
„Teď zahněte doleva, Dello, a jeďte rovnou k hlavnímu nádraží.“
„K hlavnímu nádraží?“ zeptala se překvapeně.
Přikývl. „V kanceláři bude teď horko, bude přecpaná reportéry, policajty, detektivy, státními zástupci a vším možným, vždyť to znáte. Já si z nádraží někam zavolám a něco si tam zařídím. Vy se vrátíte hezky domů a začnete si pakovat kufr.“
Della se obratně vyhnula neopatrnému chodci a úkosem se podívala na Masonův profil. „Jak to myslíte, že si budu pakovat kufr?“
„No tak třebas dva kufry. A taky letecký, jestli nějaký máte.“
„Náhodou ho mám.“
„Tak vidíte. A přibalte tam nějaké večerní šaty. Budete bydlet v přepychovém hotelu a musíte vypadat co nejlépe. Budete hrát moc důležitou roli.“
„A jakou, prosím vás?“
„Roli nevěsty.“
„A ženich?“ zeptala se věcně, když čekali na zelenou.
„Ženich se ve hře objeví jenom na moment a bude zas hned odvolán do města, což značně pokazí rozkoše líbánek.“
Chladně se na něho zadívala. Pak se jí v očích kmitl zlomyslný záblesk. „A koho vlastně dostanu za ženicha, smím-li se ptát?“
Vsedě se uklonil. „I když v tom nemám patřičnou praxi, budu dělat všecko možné, abych roli vašeho nesmělého ženicha zahrál co možná přirozeně. Myslím, že během těch několika minut nic nepopletu. Chci říct v těch několika minutách mezi tím, co se v hotelu zapíšeme jako novomanžele a co mě zas odvolají v naléhavé záležitosti zpátky do města.“
Upřeně si ho prohlížela. Signální světlo před nimi přeskočilo z červené na oranžovou, pak na zelenou a Della se nehýbala. Marně za ní protestoval sbor klaksonů – nic neviděla a neslyšela. Řekla chvějícím se hlasem: „Vy hrajete všechny role co nejpřirozeněji. Je to ale přirozené, když novomanžel odjede z líbánek za úředními záležitostmi?“
Řidiči za ní se mohli uhoukat. Probrala se, viděla před sebou zelenou, slyšela ohlušující protestní chór za zády. Šlápla na plyn a pokrčila rameny: „Jak to ti chudáci za mnou mohou vědět, že jsem nevěsta v první fázi líbánek?“
Kabriolet vystřelil z křižovatky jako šíp. Byli už dávno pryč, než houkající řidiči přišli na to, že překážka byla odstraněna.
Mason zapálil cigaretu a nabídl ji Delle. Přijala ji. Zapálil si také.
„Nezlobte se, Dello, že to po vás žádám. Ale vy jste jediná žena, na kterou se mohu spolehnout.“
„Myslíte na svatební cestě?“ zeptala se kousavě.
„Myslím na svatební cestě,“ odpověděl klidným hlasem.
Trhala volantem s takovou vehemencí, že pneumatiky v zatáčce zaječely.
„Nechci ale po vás, abyste kvůli mně sbírala pokuty!“
„Přestaňte být vtipný, musím přemýšlet. K čertu s pokutami!“
Řítila se ulicí, o vlásek unikla havárii a zarazila před nádražní budovou.
„Najdu vás tu šéfe?“
„To víte, že mě tu najdete. Teď jeďte domů balit, ano?“
„Rozkaz, šéfe.“
Vystoupil, obešel vůz a chvíli stál těsně vedle dvířek. Della seděla za volantem velmi vzpřímená, poodhrnutá sukně odhalovala pár pěkných štíhlých nohou. Otočila se k …
Erle Stanley Gardner
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.