Kapitola 6
Když Sellers odjel, obrátil jsem se ke Calhounovi „Teď předpokládám, že kápnete božskou.“
„Ale to už jsem udělal,“ popud livě se ohradil. „Už mluvíte jako ten zatracený polda z Los Angeles.“
„Dobře,“ ustoupil jsem „Tak se vás budu ptát a tentokrát očekávám pravdivé odpovědi. Proč jste chtěl najít Hala?“
„To už jsem vám řekl. Protože jsem ve skutečnosti hledal Nanncie Beaverovou.“
„A proč jste chtěl najít Nanncie?“
„Protože jsem věděl že se zapletla… že se dostala do velmi nebezpečné situace.“
„A ten chlap, ten Hale, to je váš sok?“
„S dívkou, která vypadá tak jako Nanncie, je každý potenciálním sokem,“ povzdechl si.
„A teď. Jak jste věděl, že Hale pracuje na článku o pašování drog.“
„Protože mi to Nanncie řekla.“
„A ona vám prozradila jeho tajemství?“
„To nebylo jeho tajemství. Nanncie byla ten, kdo ho navedl na stopu toho příběhu.“
„A jak se k tomu dostala ona?“
„Dostala tip od kamarádky v salonu krásy a šla trochu za tím.“
„Proč? Protože ji zajímal obchod s drogami?“
„Ne. Protože ji zajímal Colburn Hale. Věděla, že hledá něco, co by mu pomohlo vytvořit senzační článek, a myslela, že by se mu to hodilo. Byl to příběh pro chlapa.“
„Znala nějaké detaily?“
„To já nevím.“
„Takhle to na mě nehrejte. Vy a Nanncie jste si byli pěkně blízcí. Pokud vám něco řekla, tak vám už řekla všechno. Říkala něco o obytném člunu na pontonech?“
Calhoun tu otázku hned neodpověděl.
Po chvíli řekl: „Nehodlám se podrobit takovému křížovému výslechu, Lame.“
„Jste zatracený hlupák. Já se vám snažím zachránit krk. Nechal jste za sebou stopu širokou jako dálnici. Nepodceňujte policii. Frank Sellers jde teď po Nanncie.“
„A my ji také musíme najít,“ dodal Calhoun.
„Někdo ji určitě najde,“ připustil jsem „Nemá auto. Pravděpodobně si ani nevzala taxíka. Někdo přijel a odvezl ji odsud, tak mezi třetí a čtvrtou dnes ráno. Bylo to chvíli poté, co jste přijel do Calexico. Myslím, že jste to byl vy.“
„Tak to nemáte pravdu,“ namítl Calhoun. „Nebesa, jak bych si přál, abych to byl já a ukryl ji na bezpečném místě.“
„Bezpečném pro koho?“ zeptal jsem se. „Pro vás nebo pro ni.“
„Samozřejmě, že pro ni,“ ohradil se.
„Stejně jste mě nepřesvědčil, že jste ji odsud neodvezl,“ přiznal jsem. „Tak a teď se vrátíme k původní otázce. Řekla vám něco o tom obytném člunu, který se používal k pašování?“
„No něco…“
„Takže, když jste přijel do města v časných ranních hodinách a při vjezdu jste viděl na odpočívadle obytný člun na pontonech upevněný na přívěsu za Fordem pick-upem, co jste udělal?“
„No,“ lezlo to z něj jako z chlupaté deky, „myslel jsem… No, já nevím na co jsem myslel. Zastavil jsem auto, vystoupil, obešel ten člun a snažil se do něj dostat.“
„A co jste udělal?“
..Zaklepal jsem.“
„A nechal tam otisky prstů.“
„Kotníky nezanechávají otisky.“
„A co jste měl v úmyslu udělat, kdyby ten chlap otevřel dveře. Zeptal byste se ho, jestli je obchodník s drogami? Že vám o tom řekla vaše přítelkyně?“
„Ne. Chtěl jsem ho trochu tahat za nos. Předstír…
Erle Stanley Gardner
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.