Případ koně vějířové tanečnice

7. kapitola

Minulo deset třicet a po Lois Fentonové nebylo ani stopy. V jedenáct hodin hlasité zadrnčel soukromý telefon Perryho Masona. Tenhle telefon, jehož číslo nebylo v seznamu, se nepropojoval přes ústřednu v kanceláři, byla to přímá linka rovnou na Masonův stůl.

Mason zvedl sluchátko a řekl: „Haló.“

Z druhého konce linky se ozval hlas Paula Drakea: „Našli jsme toho tvého koně, Perry.“

„Kde?“

„Na ranči u Calexica.“

„Víš určité, že je to ten kůň?“

„Ano. Kůň se zatoulal do ranče komplet se sedlem i uzdou a přetrženou otěží, jako kdyby si na ni předtím v klusu stoupl. Kůň odpovídá popisu, ale rozhodující je to sedlo. Je to krásné ručně dělané sedlo, které vyrobil Wyatt z Austinu v Texasu a jsou v něm, jak mi můj agent opatrně popsal osobním telefonem, jakési kovové kousky, které tam nezasadil jeho výrobce.“

„Jde o kulku, Paule?“

„Soudě podle slov a tónu hlasu mého agenta, právě se mi snažil sdělit.“

„Chci toho koně i se sedlem a uzdou.“

„Máš to všechno,“ pravil Drake. „Můj člověk složil patnáct dolarů ke krytí všech výdajů a koně má. Potom najal dopravní přívěs, koně naložil a právě teď je na cestě sem. Byl natolik vtipný, že počkal, až se dostane z Imperial County a teprve pak telefonoval.“

„Dobrá práce, Paule. Pamatuj, že chci koně, uzdu i sedlo.“

„Jasně, budeš to mít.“

„Ještě něco?“ ptal se Mason.

„Jen hromada rutiny.“

Mason podotkl: „Počkej chvilku na drátě, Paule.“ Otočil se od telefonu, přimhouřil oči proti osvětlen mu oknu a znova rychle a nervózně zabubnoval na stůl. Pak se zase vrátil k telefonu. „Je na tom koni nějaké zvláštní znamení, Paule?“

„Má škrábanec na levém boku. Z toho, co mi agent řekl, soudím, že byl pravděpodobně způsoben kulkou předtím, než se zaryla do sedla.“

„Výborně,“ odvětil Mason čile. „To je ono. Přijď sem ke mně. Chci s tebou mluvit.“

„Hned jsem tam,“ odpověděl Drake a zavěsil.

Mason oznámil Delle Streetové: „Máme toho koně. Pusťte sem, prosím Paula, Dello. Už sem jde.“

Della Streetová přešla rychle kancelář, postavila se u dveří, počkala a jakmile zaslechla Drakeovy kroky na chodbě, otevřela dveře a pustila detektiva dovnitř.

Vytáhlý Paul Drake přešel klátivě k polstrovanému koženému křeslu a složil se do něj ve své oblíbené pozici

„Sakra, to je klika!“ zvolal.

„Že jste našli toho koně?“ tázal se Mason.

Drake se zubil, ale jeho tvář vypadala zamyšleně. „Spíš jeho identifikace,“ pravil. „Ušetří mně to cestu do Valley.“

„Tak mi to pověz, Paule,“ pobízel Mason.

„No, dal jsem na to tři agenty. Řekl jsem jim, aby si v případě potřeby najali nějaké lidi, aby jim ve Valley pomohli. Měl jsem představu, že tam budu muset zajet, abych vyjasnil případná nedorozumění. Bál jsem se, že se každý z mužů objeví s koněm, kterého bude vydávat za správného, a já že to budu muset rozsoudit. Co je, u všech všudy, kůň s americkým jezdeckým výcvikem, Perry?“

Mason se chechtal. „Prohlédni si toho, kterého jste našli, až se sem dostane.“

„Pro mne,“ komentoval Drake, „je kůň jako kůň. Byla to zatracená klika, že jsme přišli na tohohle. Můj agent na něj narazil skoro ihned. Samozřejmě, když se nad tím zamyslíš, Perry, tak to, že měl na sobě sedlo, když zmizel, bylo pro nás opravdu velké štěstí.“

Drake čekal, že Mason informaci ocení. Mason ale neříkal nic.

Drake se zeptal: „Jak se mohlo stát, že se kůň ztratil, když byl osedlán a měl uzdu?“

„Myslel jsem, že se v koních nevyznáš.“

„Vyznám se ale v životě. Když je na koni sedlo, znamená to, že na něm chce někdo jet. Když dáš koni uzdu, značí to totéž. A ta díra po kulce - no, doufejme, že na to budeme mít správnou odpověď dřív, než to vezmou do ruky úřady.“

„Můžeš se spolehnout na toho chlapíka, který sem veze koně, Paule?“

„Věřím mu kdekoli, kdykoli a při čemkoli.“

„A má nějaké podezření, pokud jde o okolnosti, při nichž se kůň ztratil?“ dotazoval se Mason.

„Dej to ‚ztratil‘ do uvozovek,“ pravil Drake. „Ovšem, že má podezření.“

„Jak se jmenoval ten rančer - ten, který toho koně měl?“

Drake se díval do svých poznámek. „Chlapík jménem Nolan,“ řekl.

„Počkej minutku, řeknu ti celé jméno. Frank Loring Nolan. Samozřejmě, Perry, až se můj agent vrátí, budeme mít mnoho podrobnějších informací. To, co teď vím, jsou informace získané telefonicky ve spěšném rozhovoru. Co ale chci od tebe teď vědět je, jak mám odpovídat na otázky, které dostanu.“

„Nolanův pozemek je oplocený?“ zeptal se Mason.

„Sakra, Perry, to já nevím. Můj člověk dostal koně a konec konců, o to hlavně šlo. Jakmile se zmínil o zvláštním kousku kovu v sedle a znamení na zadku koně, uvědomil jsem si, že by bylo dobré, abychom si o tom promluvili na tomhle konci telefonní linky, dříve, až se tady s koněm objeví.“

Mason se otázal: „Paule, kde bych mohl sehnat pozemkovou mapu, z níž by byly patrné rozlohy pozemků a vlastníci půdy v této části země?“

Drake se rozesmál. „Věř tomu nebo nevěř, přímo u mne v kanceláři.“

„Ty ji máš?“

„Mám jich dva tucty. Říkej tomu náhoda! Před dvěma týdny jsem pracoval na případu, při němž jsem potřeboval podrobnou pozemkovou mapu Valley, a tak jsem si je opatřil, aby je moji lidé měli, až tam pojedeme. Když vezmeme v úvahu čas, kdy jsi…“

Mason přerušil detektiva, aby požádal Dellu Streetovou: „Přinesla byste ty mapy, Dello?“

Della Streetová vyklouzla dveřmi do chodby. Drake se všelijak vrtěl v ohromném polstrovaném křesle, aby si našel svoji oblíbenou polohu s jedním opěradlem pod křížem tak, aby druhé opěradlo mu podpíralo kolena. Byl na něj smutný pohled, neboť vypadal mimořádně pesimisticky a měl sebezničující výraz, který by ho v jakékoli společnosti automaticky zatlačil do pozadí.

Della Streetová se vrátila s mapami a Mason si je rozprostřel na stole.

„Ty chceš vyhledat toho Nolana na mapě?“ ptal se Drake.

„Přesně tak.“

„Tam někde jihozápadně od El Centra, kdesi na sever od Black Butte,“ objasňoval Drake. „Tenhle pás území měl můj agent v práci. Tady to je. Po téhle silnici. Vidíš tady tu plošku? Vypadá na čtyřicet akrů - F. L. Nolan - to musí být ono.“

Mason studoval mapu.

„Co je …