Případ jackpot

Erle Stanley Gardner

99 

Elektronická kniha: Erle Stanley Gardner – Případ jackpot (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: gardner26 Kategorie:

Popis

E-kniha Erle Stanley Gardner: Případ jackpot

Anotace

Detektivní román. Důmyslná zápletka, neúprosná logika, strhující dynamika děje i překvapující závěr. Napínavé příběhy E. S. Gardnera se v mnoha zemích světa těší velké oblibě; populární je zejména nesourodá dvojice detektivů Berta Coolová a Donald Lam.
Šarmantní Donald Lam se líbí ženám a trochu na to při své práci hřeší. Tentokrát se však zdá, že se skutečně zamiloval – a málem ho to stojí život. Příběh je zasazen do prostředí heren a kasin Las Vegas, které přímo nahrává podvodům a vraždám. Neohrožený Lam se proto musí ponořit do vyšetřování zcela nad rámec svých povinností… Jeho šéfka, korpulentní a rázná žena, obvykle nemívá pro milostné výstřelky svého zaměstnance žádné pochopení. Nečekaně se však i o ni začne zajímat galantní obdivovatel a ona roztaje. Nebo snad narazila jenom na vychytralého zločince, který ji chce obalamutit…?

O autorovi

Erle Stanley Gardner

[17.7.1889-11.3.1970] Erle Stanley Gardner byl americký spisovatel detektivních románů, který publikoval také pod pseudonymy A. A. Fair, Carleton Kendrake, Kyle Corning a Charles M. Green. Narodil se roku 1889 v Maldenu (Massachusetts). Původně pracoval jako právník, což mu poskytlo cenné zkušenosti a inspiraci pro jeho literární tvorbu. Od roku 1933 se začal naplno věnovat psaní detektivek a díky své neuvěřitelné...

Erle Stanley Gardner: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

4

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu

Spill the Jackpot

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Případ jackpot“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

KAPITOLA 6

 

Koktejly nijak nepřispěly ke zlepšení atmosféry. Philipa Whitewella se zmocnila sentimentalita a dával najevo světobol. Jeho otec se na mě stále díval jako hráč pokeru na muže, který strčí doprostřed stolu vítěznou sestavu, když předtím ohlásil, že je plonk. Berta se snažila nad námi vznášet jako holubička míru a udržovat věci v hladkém běhu a dokazovala, jak báječná dokáže být, když musí.

Pro Bertu to byla nová role, stejně nezvyklá jako její relativně štíhlá silueta, kterou nám předváděla. Whitewell jaksi uspěl a zhypnotizoval ji. Náhle si uvědomila skutečnost, že je žena. Bylo třeba vyčkat, jak to zapůsobí na její obchodní úsudek. Až se nově objevený romantický povahový rys Berty Coolové střetne s její podnikatelskou chamtivostí, bude to určitě veliký třesk.

Osobně jsem se držel zpátky, nechával jsem si věci pro sebe a byl jsem ochoten mluvit o politice a zbrojení, ale vyhýbal jsem se hovoru o Corle Burkeové.

Povečeřeli jsme. Noc byla horká. Kolem pouličních lamp bzučel v soustředných kruzích hmyz. Okna i dveře byly dokořán. Domorodci i velké hloučky turistů proudili kolem jen v košilích s krátkými rukávy. Dokud jste se neopřeli o polštáře tak, že k vám nemohl vzduch, necítili jste, že se potíte. Když jste se zase potom narovnali, uvědomili jste si najednou, že máte vlhkou košili. Jinak suchý vzduch odpařoval pot, hned jak vznikl.

Whitewell zaplatil účet šekem. Zatímco čekal na drobné, Philip mi řekl: „Lame, dost na vás spoléhám.“

„Děkuji.“

„Najdete Corlu?“

„Zaměstnává nás váš otec,“ řekl jsem mu na to.

„Ale já vám nerozumím. On přece chce Corlu najít, viď, tati?“ Whitewell pravil: „Jistě, Philipe, pokud se to dá zvládnout za rozumnou dobu i cenu.“

„Ale nechápeš, tati, že to nemůže být záležitost peněz? Za tím něco je, něco zlověstného, něco strašného…“

„Nemluvme o tom, Philipe, dokud zažíváme večeři.“

„Ale slíbil jsi mi, že necháš pana Lama – to jest paní Coolovou a pana Lama – na tom pracovat?“

„To budeš muset, Philipe, ponechat na mém úsudku.“ Pohlédl přes stůl na mě. „Lame, jestli dokážete najít ten dopis a jestliže ten dopis ukáže definitivně, že Corla odešla dobrovolně, myslím, že Philip i já bychom to mohli považovat za závěr vaší práce.“

„Chceš říct, že nepřijmeš žádný názor, který bych si mohl o dopise udělat?“

„Myslím, že ten dopis bude mluvit sám za sebe.“

„Ale tati, nemůžeš to přece takhle nechat. Musíme Corlu najít. Musíme!“ Číšnice přišla s drobnými. Whitewell jí dal obvyklé desetiprocentní spropitné a strčil si zbytek peněz do kapsy.

„Nejedla jsi ani zdaleka tolik jako obyčejně. Není něco v nepořádku s tvou chutí k jídlu?“ zeptal jsem se Berty.

„Ne. Prostě nemám tak velký hlad. Ne že bych n…