Je to vražda, říká Selby

KAPITOLA 7

Selby zavolal šerifu Brandonovi a zeptal se ho: „Víš už, co soudí doktor Trueman o Browerově případu?“

„Jo, právě jsem s ním mluvil. Co tomu říkáš?“

„Podle mě je to vražda.“

„Poslouchej, Dougu, musíme s tím rychle pohnout,“ řekl Rex. „ Lidi z Blade nám budou šlapat na paty“

„To je v pořádku. Dá se čekat, že sem tam nějakou slízneme. Ale pojďme zpracovávat všechny indicie, abychom pořád zůstávali o krok napřed. Spojil ses už s tím sanfranciským optikem?“

„Jo, poslal jsem mu telegram.“

„Radši ho zavolej a pokus se ho popohnat. Třeba od něho získáme nějaké informace. A ještě něco. Třistatřiadvacítku měl nějaký Leslie Smith s chotí z Hollywoodu. Řekl jsem Cushingovi, aby nám z hotelových záznamů zjistil adresu. Prosím tě, zeptej se na to a zavolej hollywoodské policii, co je jim o těchto lidech známo. Pokud to nevyjde, zatelegrafuj na dopravní inspektorát a zjisti, jestli nějaký Leslie Smith z Hollywoodu vlastní automobil, a jaká adresa je uvedena na registračním osvědčení. Koukni se také, jestli někdo nenechal v některé garáži poblíž hotelu auto na jméno Leslie Smith.“

„Mohli samozřejmě používat smyšlené jméno,“ upozornil šerif.

„Stejně to zkus,“ řekl Selby „V tomhle případě bychom neměli opomenout sebeslabší nitku. Nejsme všemocní, to od nás nikdo ani čekat nemůže. Spousta vražd zůstane neobjasněna, a to i ve velkoměstech, kde mají velice výkonné policejní sbory. Musíme ale hledět, abychom nešlápli vedle v nějaké drobnosti, a nenahráli tak reportérům z Blade na smeč. Představ si, jak bychom vypadali, kdyby Blade odhalil pachatele, zatímco my bychom stále ještě tápali v temnotách.“

„Rozumím,“ pronesl Brandon pochmurně. „Nech to na mně. To si piš, že nezůstane kámen na kameni.“

„A ještě něco,“ řekl Selby. „Až zmáčkneš Cushinga, patrně ti poví o jisté filmové herečce, která byla v té době v hotelu. Tohle můžeš pustit z hlavy Momentálně nemůžeme potřebovat, aby se to rozmázlo v novinách, a já jsem ve styku s jejím agentem. Budou tady u mě v kanceláři dnes večer v osm. Zjistím, jestli nás to musí zajímat, a dám ti vědět.“

„Fajn,“ řekl Brandon, „tak já jdu makat. Ty zůstaň u sebe a já ti možná už za půl hodiny přijdu povědět, co jsem zjistil.“

Jen státní zástupce zavěsil, přinesla mu sekretářka telegram od policejního náčelníka z Millbanku v Nevadě. Stálo v něm:

ODPOVÍDÁM NA VÁŠ TELEGRAM MARY BROWEROVÁ VÝŠKA 162 CM VÁHA 78 KG ÚŘEDNĚ UDÁVANÝ VĚK 52 NAPOSLEDY VIDĚNA PŘI ODJEZDU DO RENA NA LETADLO DO LOS ANGELES SDĚLILA ZNÁMÝM ŽE MANŽEL ZEMŘEL V JIŽNÍ KALIFORNII OBLEČENA HNĚDÝ KOSTÝM HNĚDÉ RUKAVICE TMAVOHNĚDÝ KABÁT S LIŠČÍ KOŽEŠINOU STOP CHARLES BROWER FARÁŘ MÍSTNÍHO METODISTICKÉHO KOSTELA VÝŠKA 171 CM VÁHA 68 KG OČI ŠEDÉ VYSEDLÉ LÍCNÍ KOSTI VĚK PODLE CÍRKEVNÍCH ZÁZNAMŮ 56 ZDRAVÍ NEVALNÉ NEDÁVNO ODJEL AUTOMOBILEM ZN CHEVROLET Z R 28 SPZ 65438 OBLEČEN MODRÝ SERŽOVÝ OBLEK MĚKKÝ LÍMEC MODROBÍLÁ KRAVATA TABÁKOVÉ POLOBOTKY MALÁ TROJÚHELNÍKOVÁ JIZVA ZA PRAVÝM UCHEM PO ZRANĚNÍ PŘI AUTOMOBILOVÉ NEHODĚ PŘED TŘEMI LETY DALŠÍ ÚDAJE NA POŽÁDÁNÍ

Selby se zadíval na telegram, přikývl a prohlásil: „Tak tenhle policajt je chlap na svém místě.“

Amorette Standishové bylo na hlase znát, jak je zvědavá. „Pochyboval jste, jestli je to opravdu paní Browerová?“

„Pochyboval,“ odvětil.

„A co ten mrtvý?“ zeptala se. „Byl to pan Brower?“

„Myslím, že ne. Ta paní to popírá a popis nesouhlasí. Zavolejte koronerovi a požádejte ho, aby se podíval, jestli nemá trojúhelníkovou jizvičku za uchem, jak to stojí v telegramu. Patrně ji nenajde, ale stejně si to musíme ověřit.“

Sekretářka si vzala telegram a odešla. Selby vstal a začal neklidně přecházet po kanceláři. Po chvíli usedl za psací stůl a načrtl telegram policejnímu náčelníkovi do Millbanku v Nevadě.

„Zjistěte pokud možno,“ psal, „jestli má Brower přítele, pravděpodobně faráře mezi pětačtyřiceti a pětapadesáti lety, výška 168 cm, váha 58 kg, křehké postavy, tmavé vlasy na spáncích prošedivělé, na temeni a v týle prořídlé, se zájmem o fotografování, asi několikrát marně zkoušel prodat hollywoodským filmařům scénáře, naposledy oblečen v dost obnošený černý kabát obšitý čamarami, lesklé černé kalhoty, černé šněrovací boty, oči modré, plaché vystupování, puntičkářsky přesná výslovnost, jako by byl zvyklý mluvit z kazatelny, vlastní přenosný psací stroj, telegrafujte odpověď co nejdřív, důležité, díky za spolupráci.“

Selby předal text telegramu Amorette Standishové k odeslání. Telefon zazvonil, ještě než byla za dveřmi. Vzal do ruky sluchátko a zaslechl hlas šerifa Brandona.

„Mám pro tebe čerstvé zprávy, Dougu,“ řekl šerif.

„Zjistil jsi, kdo to je?“

„Ne, ještě ne.“

„Mluvil jsi s tím optikem v San Franciscu?“

„Mluvil. Dostal můj telegram, ale měl moc práce, a tak do záznamů jen zběžně nakouk. Nic tam nenašel. Mám ten dojem, že se nijak zvlášť nesnažil. Spucoval jsem ho a nakázal mu, aby zkontroloval každý předpis, když bude potřeba. Říkal, že je to dost běžný předpis. Nakázal jsem mu, aby vypracoval seznam všech pacientů, kteří měli takový předpis, a zaslal mi ho telegraficky.“

„A co dál?“ zeptal se Selby. Brandon ztišil hlas.

„Hele, Dougu,“ začal opatrně, „opozice po nás vyjela.“

„Tak mluv,“ vyzval ho Selby

„Jerry Summerville, co šéfuje v Blade, sem importoval z Los Angeles experta na řešení záhadných případů, jistého Carla Bittnera. Je to proslulý reportér, spolupracuje s různými losangeleskými deníky. Nevím, kolik to stojí, ani kdo to financuje, ale Summerville mu dnes ráno zavolal, a už je tady Vyptával se koronera a snažil se něco vyrazit z George Cushinga.“

„Co mu Cushing řekl, nevíš?“

„Nevím. Na Cushinga sehrál pěknou habaďůru. Představil se jako zvláštní vyšetřovatel a vyvolal v ně…