Robert Merle se narodil 28. srpna v roce 1908 v alžírském městě Tébeasa. Patří mezi významné historické autory a překladatele.
V roce 1918 se přestěhoval s rodinou do Francie. Zde vystudoval filozofii a anglistiku. Později se stal profesorem a vyučoval. Neseděl nečinně, když vypukla druhá světová válka, ale šel na bojiště, aby mohl bojovat proti zlu. Bojoval v bitvě u Dunkerque, a to v roce 1940, bohužel byl v této bitvě zajat. Díky této špatné zkušenosti napsal své úspěšné dílo Víkend na Zuydcoote, za které získal ocenění, a to Goncourtovu cenu. O pár let později bylo toto dílo úspěšně zfilmováno režisérem Henrim Verneuilem. Byl třikrát ženatý a z těchto manželství měl 6 dětí.
Robert Merle psal především válečné romány, ale i utopie a dokonce sci-fi. Jeho nejvýznamnější díla jsou dozajista válečné romány, kde se zabývá zlem, útiskem, válkami a rozebírá lidskou psychiku. Liší se od ostatních válečných autorů tím, že nepsal o odvaze lidí bojujících proti zlu, ale psal o lidech, kteří byli na špatné straně, avšak nevěděli o tom. Příkladem může být kniha Smrt je mým řemeslem, kde je hlavní hrdina Robert Lang bezcitným velitelem koncentračního tábora.
Merle také sepsal třináctidílnou ságu Dědictví otců, své zřejmě nejúspěšnější dílo, jehož děj se odehrává během 16. až 17. století ve Francii, a to během války katolíků a hugenotů. První díl vyšel v roce 1977 a poslední v roce 2004. Sága velmi dobře vystihuje historii za období francouzského krále Ludvíka XIII. a má kolem 6000 stránek. Stylem nám připomíná příběhy spisovatele Alexandra Dumase. Za poslední díl Meč a láska dostal Merle cenu Jeana Giona.
Napsal také knihu Útok na kasárna, jež vypráví o životě kubánského revolucionáře a prezidenta Fidela Castra.
Merle zemřel v 95 letech na selhání srdce ve svém domě blízko Paříže.
Úspěch je výsledkem řady nezdarů, které je třeba překonávat.
Koření, kterého člověk ve spotřební společnosti spotřebuje nejvíc, je optimismus.
Člověk, jediný z živočichů, který je schopen pojmout myšlenku vlastního zániku, a také jediný, kterého to pomyšlení drtí. Jak podivný tvor – dokáže tak zuřivě sám sebe ničit, a přitom stejně zuřivě lpí na životě.
Se životem to máš jako s prací. Člověk ji má dodělat, a ne všechno pustit z rukou, když mu to najednou nejde.
Říci o Genezi, že je to „nádherná báseň“, znamená až příliš zlehčovat vědecké omyly, jimiž se hemží.
Vstal jsem a začal přecházet po cele sem a tam. Po chvíli jsem se přistihl, že odpočítávám kroky.
Během procesu vykřikl prokurátor: Zabil jste tři a půl miliónu lidí! Požádal jsem o slovo a opravil ho: Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu. V sále se okamžitě ozval hluk a prokurátor křičel, že bych se měl stydět za svůj cynismus. Ale já jsem neudělal nic jiného, než že jsem upřesnil nesprávné číslo.
Robert Merle
