65. Titul barona
Bylo nám třeba pěti dnů k cestování do Blois, a pravdu pověděno mohli bychom tam dorazit rychleji, kdyby Quéribus byl méně starostliv toho, aby si činil pohodlí na zastávkách a aby na nich vyhledával příjemnosti a radovánky, v nichž měl zalíbení.
Neměl jsem být poznán ligisty, i byl jsem požádán, abych vstoupil do města až v noci a skrze bránu těsně obsazenou francouzskými gardisty, jimž se Quéribus dal poznat díky královskému potvrzení, jehož byl nositelem. Item byla navzdory pozdní hodině a svitu pochodní a luceren převeliká tlačenice a sem tam přebíhání koní, nosítek, kočárů a vozů po ulicích města Blois, poněvádž vedle pěti set poslanců shromážděných zde pro zasedání stavů pobývalo tu při té příležitosti tolik vysokých pánů, kardinálů a biskupů spolu s koňstvem, lidem služebným a zbrojnými doprovody, že toliko zázrakem by se tu mohl ještě špendlík ubytovat. Já pak jsem si činil jakési starosti stran noclehu, kdyžtě Quéribus mi pravil, že král se o to postaral a že se mám s Miroulem obrátit na Hostinec u dvou holubů, kde celé jedno křídlo je zabráno pro dvanáct urozenců z jeho gardy čtyřiceti pěti, nemohouť všickni spát na hradě.
Musel jsem sdílet jizbu se dvěma z nich, kteříž měli v noci dbát o mou bezpečnost, měli mě zavést k bradýři, aby mi obarvil vlasy, knír a vous na černo, a měli mi opatřit strůj podobnou jejich, abych byl od nich k nerozeznání, až ráno půjdou konat službu u krále, byloť příčinou mého obarvení netoliko zakuklení mé tváře, nýbrž i to, aby se má světlost přesmíru neodrážela od jejich temnosti, těch čtyřicet pět byli totiž gaskoňci a takřka všichni snědé pleti a černých vlasů a vousů, jakž jsem uhlídal, kdyžtě jsem se mezi ně přimísil. Vyjma Laugnaka, kterýž mě byl, vzpomínáte-li si, hrubě zastavil a prohledával u dveří králových při mém návratu z kraje guyennského, neznal jsem nikoho z oněch čtyřiceti pěti, kteříž měli výslovný zákaz stýkat se s kterýmkoli obyvatelem ve městě jakož i u dvora, aniť se směli držet a navštěvovat toliko mezi sebou, aby se zabránilo jejich podplacení či jedem otrávení, nebo alespoň aby z nich nikdo netahal rozumy. Z té příčiny, a aby se předešlo tomu, že by byli lapeni do tenat nějakou chlípnou intrikou nebo že by se z nadměrné vilnosti oddali znásilňování, vévoda z Epernonu, či za jeho nepřítomnosti jeho správce Revol (kdyžtě ten ještě nebyl státním sekretáriusem) či za jeho nepřítomnosti nějaký další zástupce jim dodávali prodejné láryně, jejichž mocnou kohortu vídal jsem každé pondělí vstupovat do našeho křídla po celý čas, co jsem byl na Hostinci u dvou holubů. Tato kohorta byla od kuropění do noci zřídkakdy bez díla a její některé příslušnice, pokládajíce mě za jednoho z těch urozenců, mi občas nabízely své služby, ježto jsem odmítal, nemaje chuť na lásky prodejné a venkovské, bylyť tyto holčice dcerami z loirských vesnic klesnuvšími do městských nevěstinců, kdyžtě se jim nadulo břicho a kdyžtě byly z té příčiny farářem vyhnány ze své farnosti.
Dva Gaskoňci, kteříž mě přijali ve své jizbě a kteříž se jménem zvali pánové z La Bastide a z Montseris, oba dva tuze vznešení a tuze šmízoví, jsouce mladší synové z málo bohatého kraje, byli by na mě kose pohlíželi a ještě hůře mě přijali, jakž jsem uzřel hned při vstupu, nebýt toho, že jsem byl z kraje languedockého a že jsem je byl hned od počátku oslovil mluvou tuze blízkou jejich, což je naladilo a vzbudilo ke mně i k Miroulovi jejich důvěru a přátelství, poněvádž pohrdali všemi dobrými lidmi za řekou Loirou tou měrou, jakž byli v opovržení u nich.
Item byli v opovržení a dokonce v nenávisti z té příčiny, že Liga a Guise, považujíce čtyřicet pět za nepřístupný val mezi králem a jejich záměry, byli by je nejraději viděli u všech čertů, a Belhavá a její kazatelští kněžíci vymýšleli na ně nesčíslně klamstev, tvrdíce mezi jinými hrůzami, že se v noci plíží po Paříži jako krvelační tygři, podřezávají pocestné a vrhají je do řeky Seiny, a zahrnujíce je navíc nadávkami, neboť je nazývali královými …
