27. Nešťastná duše králova
Že byla spáchala to zmordování a že je byla spáchala sama, bez pomoci a účastenství oněch prasečích chlapíků, ježto jsem byl podezíral, to se vyjevilo při dalším šetření. Mariana využila nočního odjezdu těch darebníků (kteří měli možná jiné hříchy na svědomí), aby jim hodila tu věc na hřbet, postavila k Mundanově oknu žebřík, kdyžtě okenice byly ještě zavřeny, po svém činu je otevřela; vyhodila skrze ně Angličanova zavazadla na cestu, nám nabulíkovala, že ti Kubové je byli odnesli, utřela si krev z těla do jednoho prostěradla a skryla do něho dýku, sama pak se schovala pod postel, předstírajíc takřka mdloby při odhalení zločinu, jejž byla sama spáchala s chladnou rozvážlivostí, ana byla probodala nebohého Mundana desíti ranami.
Usoudili jsme, že kdyžtě byla přijela do Mâconu dlouho před námi, nalezla při projíždění městem všechny hospody plné krom Černého koně na předměstí, majíc pak jistotu, že tam budeme nocovat, podplatila pokojskou řečené hospody, aby dala šenkýřovi výpověď, a nastoupila na její místo soudíc, že Mundane, i kdyby snad měl nedůvěru v pocestné, nebude se bát pokojské, neboť je dobře povědomo, že pokojské jsou v tomto království vybírány švarné a mladé, aby za peníze zpříjemňovaly noci zákazníkům. Co se tkne jejího chování a pitvoření při večerním hodování, jejího laškování s Giacomim, se mnou i s Miroulem, jejího tichého rozmlouvání s lasičkou s liščím čumákem, bylo to toliko koketní přetvařování, aby vydráždila Mundana, získala si přístup do jeho lůžka a poté, co ho byla vyčerpala milostnými hříčkami, ve spánku ho zhubila.
Chybovala ve dvou věcech: za prvé (což byl strážný dobře zaznamenal) na rozdíl od Judity obětující Holoferna nepodřezala naráz hrdlo své oběti, i mohl tedy Mundane křičet a poplach ztropit; za druhé nezkusila hned truhlu a domnívala se, že ji bude moci nadzvednout, jakž to byl učinil Mundane, aby vytáhla dopis, jejž tam byl on vložil. Čímž vše přišlo ouplně nazmar, neboť zabila Mundana pro nic za nic a ocitla se sama u velikém nebezpečenství oběšení nebo rozčtvrcení, z něhož se vyvlékla ostatně tuze odvážně, neboť mě lapila jako rybu na těsto a skrze krásnou lest mi uloupila koně, věru jediného ze stáje, kterýž by ji býval mohl dostihnout, kdyby si bývala jiného vybrala.
Nelze vyloučit, že byla hlavou malého houfce, kterýž už od Lyonu nasadil čenich na naši stopu, než soudíc podle našeho počtu a vzhledu sdostatek hrozivého, že štěstěna v boji by nebyla vyrovnaná, rozhodla se užít lsti tam, kde by se nám silou nevyrovnala. A co mne se týče, krom ztráty španělského koně (za něhož jsem zaplatil pět set zlatých, neboť zvíře to bylo tuze krásné a summou rychlé i statné) byl jsem si vědom, že od této chvíle jsem na černé listině mocných nepřátel krále, anžto Mariana nemohla nebýt horlivou stoupenkyní Guise, a kterak jsme viděli, i šelmou krvelačnou při provádění záměrů svého pána.
Zakoupil jsem si s hněvem v srdci nového koně a cestuje tentokráte velikou oklikou, to znamená po malých cestách, dorazil jsem do Paříže bez překážek a bez pohrom a neměl jsem stání, dokavád jsem neodevzdal dopis Navarrského lady Staffordové, s kterouž jsem se opět setkal u maršálky Joyeusové. Za což mi ona vřele poděkovala, aniž projevila takový zármutek nad smrtí Mundanovou, jaký bych si byl přál uhlídat. Než Angličané, zdá se mi, udržují ve svém myšlení více ještě než my rozdíly rodu, postavení a hodnosti, jakž vyplývá z toho, že mají dvojí označení pro šlechtu (tam, kde my máme toliko jedno) - gentry kteráž je níže, a nobility kteráž je výše. Mundane patřil k první a lady Staffordová ke druhé, i pokládala se zajisté za přesmíru vznešenou, aby proň plakala, a prohodila nad ním příležitě chválu toliko uměřeně řkouc, že to byl dozajista urozenec královně ouplně oddaný, nicméně však neopatrný. Rash bylo slovo, jehož použila, projevujíc jisté opovržení, kdyžtě uslyšela z mých úst, že anglický urozenec byl ochoten co kohout obskákat na hospodě pokojskou - a nadto Francouzku.
Byl j…
