Pošta od Mary (James Patterson)

Kapitola 106

Čím víc jsem toho slyšel, tím víc jsem pochyboval, že by si Mary ty tři úplně vymyslela. A začínal jsem se bát, co se s nimi asi stalo.

Celé odpoledne jsem se snažil děti vystopovat. Z databáze jsem získal dlouhý seznam dětských obětí, které měly na svědomí vražedkyně. Někde jsem slyšel a četl, že v krádežích v obchodech a zabíjení vlastních dětí drží americké ženy krok s muži.

Pokud to byla pravda, představovala ta silná, obsáhlá zpráva jen polovinu všech zaznamenaných dětských vražd.

Zaskřípěl jsem zuby, doslova i v přeneseném slova smyslu, a znovu si ty tragické údaje prošel.

Tentokrát jsem hledal jen několikanásobné vraždy. Tím jsem si trochu usnadnil práci.

Hned mi před očima vyskočilo několik z těch známějších jmen. Susan Smithová, která v roce 1994 utopila své dva syny, Andrea Yatesová, jež zavraždila svých pět dětí po letech boje s psychózami a vážnou poporodní depresí.

Seznam pokračoval dál a dál. Žádné z těch pachatelek nebylo možné považovat za oběti, ale dominance vážných duševních poruch byla zjevná.

Smithová a Yatesová měly obě diagnózu klinické poruchy osobnosti. Bylo snadné si představit, že totéž mohlo platit i pro Mary Wagnerovou, ale spolehlivá diagnóza by mi nejspíš zabrala víc času, než spolu strávíme.

To jsem měl také na paměti při svém několikahodinovém pátrání.

Otočil jsem další list a bohužel našel, co jsem hledal. Trojnásobnou vraždu ve vermontském Derby Line druhého srpna 1983. Všechny tři oběti byly sourozenci:

Beulac Brendan, 8 let Beulacová Ashley, 5 let Constantine Adam, 11 měsíců.

Vrahem byla jejich matka, šestadvacetiletá žena s příjmením Constantinová.

A křestním jménem Mary.

Ověřil jsem fakta v místních médiích z té doby.

Objevil jsem článek z Caledonian Recordu, který vyšel v roce 1983 ve vermontském St. Johnsbury.

Byla tam i zrnitá černobílá fotografie z procesu s Mary Constantinovou na lavici obžalovaných.

Tvář měla hubenější a mladší, ale ten vzdálený, kamenný výraz byl nezaměnitelný, pohled, který měla, když nechtěla nic cítit nebo cítila příliš mnoho. Proboha.

Žena, kterou jsem znal jako Mary Wagnerovou, zabila před více než dvaceti lety své děti, ale teď, jako by o tom už nevěděla.

Ostrčil jsem židli a zhluboka se nadechl. Dosáhl jsem středu labyrintu. Teď bylo načase začít hledat cestu ven.