Pošta od Mary (James Patterson)

Kapitola 27

Vypravěč ale věděl, že přesně takhle se to neodehrálo.

Samozřejmě že neměl v úmyslu povědět L. A. Times a policii všechno, ale jen to, co potřebovali vědět, to, co mělo být v příběhu, jehož autenticitu měli potvrdit.

Byl to skvělý příběh, i když by ho neměl chválit sám. Mary Smithová! Bože. Klasický horor, jeden z nejlepších.

Když už je řeč o příbězích, sám jeden onehdy slyšel „test psychopatů“. Měl člověku prozradit, jestli má myšlení psychopata. A ten příběh se vypráví takhle. Jedna žena se na pohřbu své matky seznámila s nějakým mužem a hned se do něj zamilovala. Neznala však jeho jméno, telefonní číslo, nic. Pár dní po tom ta žena zabila svou sestru.

A teď ten test. Proč sestru zabila? Když odpovíte správně, uvažujete jako psychopat.

Vypravěč samozřejmě správně odpověděl. Okamžitě na to přišel. Ta žena svou sestru zabila… protože doufala, že se na pohřbu znovu setká s mužem, kterého milovala.

Poté co zabil Marti LowensteinBellovou, byl Vypravěč celý bez sebe, ale věděl, že se musí ovládat. Musel udržovat zdání.

Proto si pospíšil zpátky do práce.

Chodil po kancelářské budově v Pasadeně a povídal si se spolupracovníky, kteří ho k smrti nudili, víc než kdy jindy. Chtěl jim vyprávět o tom, co se právě přihodilo, o svém tajném životě, o tom, že nikdo z nich nechápe, jak je chytrý, jak dokonale umí plánovat a vraždit.

Bože, jak to slovo milovali ve všech podobách ten a ten je vrah, tamten měl vražedný úsměv, jiný by pro něco vraždil ale všechno to byly jen ubohé kecy.

Všichni ti lidé byli zbabělci. Netušili, co obnáší skutečné zabíjení. On však ano.

A věděl ještě něco moc se mu to líbilo, dokonce ještě víc, než čekal. A byl v tom dobrý.

Zachvátila ho touha vytáhnout v kanceláři pistoli a začít střílet po všem, co by se pohnulo nebo jen ceklo.

Ale byla to pouhá fantazie, krátké, neškodné zasnění. Nemohlo se to vyrovnat skutečnému příběhu, jeho příběhu, Maryinu příběhu, který byl mnohem lepší.