T. G. Masaryk

Podpořte LD sdílením:

Share

[7.3.1850-14.9.1937]

Životopis

První československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista.

Tomáš Garrigue Masaryk (též Tomáš Garrique Masaryk) se narodil roku 1850 v Hodoníně. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodičeho nemohli na studiích vydržovat. Proto se od 15 let živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě ve Vídni začal studovat filozofickou fakultu.

Po získání docentury z filozofie se roku 1878 oženil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele. Po celou dobu studia byl Masaryk literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V letech 1879 až 1880 se stal otcem Alice a Herberta. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část přijel Masaryk do Prahy, aby zde přednášel.

Masaryk začal také pracovat na poli politiky. Koncem roku 1890 byl přijat do mladočeské strany, na jaře 1891 získal mandát do Říšské rady (celorakouského parlamentu) a v prosinci 1891 byl zvolen do zemského sněmu. I nadále byl však literárně činný. Napsal mnoho studií i vědeckých statí, inicioval vznik Ottova slovníku naučného a také psal články do odborných časopisů, jako byly „Naše doba“, nebo do novin „Čas“, na jejichž vzniku se aktivně podílel.

Za první světové války Masaryk zaujal stanovisko nezávislosti českého národa a jeho vystoupení ze svazku Rakouska-Uherska. O tento proces se značnou měrou zasadil a po uznání Československa za samostatný stát byl Masaryk 14. listopadu 1918 zvolen prvním československým presidentem.

Dílo

  • Prinzipien der Soziologie, 1877
  • Sebevražda jako masový sociální jev přítomnosti (Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart, 1881)
  • Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, 1998
  • O hypnotismu, magnetismu zvířecím, 1880
  • Theorie dějin podle zásad T. H. Bucklea, 1883
  • Blaise Pascal, jeho život a filosofie, 1883
  • Blaise Pascal a Humeova skepse, 1884
  • O studiu děl básnických, 1884
  • Základové konkrétné logiky, 1885
  • Spor o Kanta, Praha 1885, 1924
  • Slovanské studie – Slavjanofilství I.V. Kirjejevského, 1885
  • O studiu děl básnických II – Příspěvky k estetickému rozboru, 1886
  • Náčrt sociologického rozboru, 1886
  • Versuch einer concreten Logik (Pokus o concretní logiku), 1887
  • Pokus o konkrétní logiku, třídění a soustava věd, 2001
  • Základové konkretné logiky, třídění a soustava věd, 2001
  • Několik myšlenek o úkolech českého studentstva, 1889
  • J. A. Komenský, 1892
  • O Kollárovi, 1893
  • Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození, 1895
  • Naše nynější krise, 1895
  • Jan Hus. Naše obrození a naše reformace, 1896
  • Karel Havlíček, 1896
  • Moderní člověk a náboženství, 1896
  • O nynější evoluční filosofii, 1896
  • O národech jako úvod do filosofie dějin, 1898
  • Jak pracovat?, 1926
  • Palackého idea národa českého, 1912
  • Hus českému studentstvu, 1899
  • Mnohoženství a jednoženství, 1899
  • Nutnost revidovati proces polenský, 1899
  • Význam procesu polenského pro pověru rituelní, 1900
  • O pověře rituelní, 1900
  • Právo přirozené a historické, 1900
  • Hospodářský a sociální význam vzdělání, 1900
  • Osm hodin práce, 1900
  • O oprávněnosti a prospěšnosti osmihodinové práce, 1900
  • Rukověť sociologie. Podstata a methoda, 1900
  • Naše politická situace, 1901
  • Augustin Smetana a jeho filosofie sociální, 1901
  • Ideály humanitní, 1901
  • Otázka sociální, 1896
  • Otázka sociální I
  • Otázka sociální II
  • Otázka sociální III
  • Otázka sociální IV
  • Desorganisace mladočeské strany, 1903
  • Organisujme se ku práci, 1903
  • V boji o náboženství, 1904
  • O svobodě náboženské a volnosti přesvědčení, 1904
  • Národnostní filosofie doby nejnovější, 1905
  • Problém malého národa, 1905
  • Přehled nejnovější filosofie náboženství, 1905
  • Politika vědou a uměním, 1906
  • Zrcadlo katechetům, 1906
  • Inteligence a náboženství, 1906
  • Americké přednášky, 1907
  • Freie wissenschaftliche und kirchlich gebundene Weltantschaung und Lebensauffassung, 1908
  • Věda a církev, 1908
  • Za svobodu svědomí a učení, 1908
  • Student a politika, 1909
  • Tak zvaný velezrádný proces v Záhřebě, 1909
  • Žena u Ježíše a Pavla, 1910
  • Demokratismus v politice, 1912
  • Nesnáze demokracie, 1913
  • Přechod ze střední školy na školu vysokou, 1913
  • Válka a hospodářství, hospodářský boj Anglie a Německa, 1914
  • Problém malých národů a evropská krise, 1915
  • Slované ve světě / Svět a Slované, 1916
  • Spomienky, 1917
  • The New Europe, 1918
  • Rusko a Evropa, 1915
  • Budoucí Čechy, 1919
  • Nová Evropa: Stanovisko slovanské, 1920
  • O bolševictví, 1921
  • Slované po válce, 1923
  • Světová revoluce. Za války a ve válce 1914–1918, 1925
  • Velicí mužové, 1926
  • O ženě, 1929
  • Kult Rozumu a Nejvyšší bytosti, 1934

Citáty

Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.

Ježíš, ne Caesar.

Cit určuje naše ideály, z citu pocházejí motivy našeho usilování, ale správné prostředky musí určovat rozum a jen rozum.

Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český.

Žena mužovi je úplně rovná, jen rozdíl fyzický budiž uznáván: ona je slabší.

Válka je zlo, a velké zlo; život nečestný je horší.

Člověk, který rezignuje, má mnohem větší vůli než sebevrah.

Podstata demokracie je v administraci a samosprávě. Demokracie není panování.

Nic není velké, co není pravdivé.

Filozofie je pokus o jednotný názor na svět a život, přírodu a ducha.

Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání.

Člověckost není abstrakce trůnící někde v říši pomyslů nad skutečnými lidmi…

Demokracie pravá spočívá v mravnosti.

Člověk, který má chaloupku, nemůže pracovat takovými prostředky, jako ten, kdo má palác; ale je otázka, nemůže-li být člověk v chaloupce šťastnější, vzdělanější než člověk v paláci. Ovšem běda mu, bude-li se opičit po tom, kdo má palác.

Nebát se a nekrást.

Halda vysvědčení ještě nezaručuje vzdělanost a dokonce nenahrazuje přirozené nadání. A nezapomínat na požadavek mravní, učenost, doktorské zkoušky nenahrazují slušnost, čestnost ani statečnost.

To, co poznáme, je nepatrné ve srovnání s tím, co nepoznáme. (Ano, Masaryk)

Otrok nikdy a nikde nepracuje rád a úspěšně.

O hranice se nejedná, o hranice se střílí.

Neztrácej se ve vzpomínkách na slavnou minulost, usiluj o slavnou přítomnost, nedrž se jen hesel a slov, ale věcí, neboť pak můžeš věci zlepšovat a dávat do pořádku, nelítej v oblacích, ale drž se své země, je nejjistější a nejnepochybnější. Ač čemukoli sloužíš, drž se reality.

Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.

Hádanky jsou staré a odpovědi k nim jsou také staré. A mnohé ty odpovědi jsou dobré a správné. Ale tobě budou správnými, když je pochopíš sám a v okolnostech svých, jen sobě vlastních.

Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.

Kritika není negace.

Demokracie nepanuje, ale opravuje.

Když si sednu na Hektora (třináctiletého hnědáka z Uher), jako když vklouznu do starých bot.

Mezi láskou k národu, láskou k vlasti a humanitou není rozporu; mezi moderním nacionalismem a humanitou bývá.

Láska je klecí, v které umírá se za štěstí.

Než lidé nedovedou milovat sebe. Chytráctví a vypočítavost není ještě sebeláskou. Miluj sebe a starej se o sebe. Nechtěj stále oblažovat, jen dělej svou povinnost.

Cit ani vůle nejsou argument, chybí-li rozum.

Lid je jediný zdroj veškeré státní moci. Ano, ale jednotlivec nesmí se schovávat za lid a za masu.

Zvyk se odklidí zase jen zvykem.

Láska ukazuje člověku cíl jeho života. Rozum ukazuje prostředky, jak jej uskutečnit.

Jen ta práce je plodná, která je radostná. Jen ta práce je radostná, která je dobrovolná.

Láska musí být soustředěna. Milovat všechny stejně nelze.

Humanitní program neučí být pasivní, ale učí bránit se prací.

Lhostejnost je horší než nevědomost. (Ano, Masaryk)

Manželství čisté jest nejdůvěrnějším přátelstvím – je to vrchol spojení, naší dobou tak pěstované a chválené, asociace duší. Nemůže být intimnější asociace, než mezi mužem a ženou. Manželství ženě i muži má být vyšším vývojem. V manželství začíná se nový život.

Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.

Veliká láska, láska bez výhrad, láska celého člověka k celému člověku, nemůže pominout léty ani smrtí.

Pravda, myslet bolí. (Ano, Masaryk)

Člověk si musí najít svou cestu. Jestli ji opravdu hledá, najde ji velmi brzy. Potom se jí ale už musí držet, nebo zabloudí.

Člověk má jednat, jako by záleželo na všem. Ale v jeho nitru sedí malý Buddha, kterému nezáleží na ničem (Hovory s TGM) – orientální rčení

Život se nedá slovy dostatečně vyložit, jen žít.

Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity.

Iluze máme každý, ale je otázka, mám-li vědomě dělat někomu iluzi, to jest lhát.

Demokracie je úsilí proti nadpráví, proti násilnosti.

Lidé chtějí žít a nedovedou se odtrhnout od smrti.

Neomylnictví je projevem nevzdělanosti a polovzdělanosti a právě demokracie musí být ba stráži proti politickému povýšenectví. (Ano, Masaryk)

Slušný člověk pomáhá vždy tomu, kdo toho nejvíc potřebuje. To se nám vrátí. Vždyť přece stojí za něco, že máme ve světě pověst slušných lidí.

Člověčenstvo je organizace z národů, ne ze států, stát je něco umělého, historického, národ je něco přirozeného.

Náboženství je život pod zorným úhlem věčnosti.

Popravy jsou ty nejďábelštější druhy zabití, poněvadž je schvalují lidé vládnoucí – s úplným klidem a rozmyslem, s dostatečnou lhůtou pro udělení milostí, pod ochranou bodáků. Jsou to nejsurovnější zbytky středověké inkvizice.

Politický program z přemýšlení, z myšlení historického, není slepou empirií, nýbrž zdůvodněným přesvědčením, a přesvědčení není slepé.

Je-li moc pravdou a právem, pak ovšem politika se stane částí zoologie – a basta!

Láska pravá spočívá na naději.

Člověk mnoho vydrží, má-li cíl.

Materialismus je vždycky reakce proti reakci.

Svoboda je stejně těžká jako povinnost. Cítíme, že vůle bolí. Chtít je práce. Rozhodovat unavuje. To je tvoření něčeho nového. Záviděl jsem za války vojákům, že se jim poroučelo. Že mohli jen poslouchat a nemuseli rozhodovat. Já jsem musel rozhodovat, ba i poroučet, stále. Nejen myslit, ale strašně chtít. (Hovory s TGM)

Je velice snadné kázat nenávist proti cizímu. Je mnohem těžší poznávat, kritizovat, zlepšovat své vlastní.

Špatné překonávat dobrým – to není tak těžké, ale těžko je překonávat dobré lepším.

Člověk je tím, co vyrábí.

Knihami jsme spojeni s duchy všech národů a dob. V dobře vybrané knihovně – jako ve věčnosti. (Ano, Masaryk)

Když Pražané tu sochu odstranili, jsem rád, protože ta socha byla politickou potupou pro nás. (o Mariánském sloupu).

Naděje v život věčný je základem naší víry životní. Víry říkám proto, že na víře je založený život a práce.

Cit se tedy mění – a odsud spory. Otcové a děti si vždycky trochu nerozumějí.

Nedovedeme-li milovat nepřítele, buďme k němu aspoň spravedliví.

Člověk, lopotíc se od rána do večera v továrně, v pisárně, při knize – ten není nebezpečný! Nebezpečí začíná, když práce není, a začíná u bohatých.

Kdyby si lidé dovedli rozumět, měli bychom demokracii jedním rázem; bez vzájemného pochopení a bez tolerance není svobody.

Člověk bez národa byl by ničím.

Mravnost dnes znamená do velké míry mravnost politickou. Nedělejme rozdíl mezi politikou a mravností.

Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.

Budoucnost patří střízlivým, totiž těm, kdož se rozhodli pro vyšší, mravnější světový názor a způsob života.

Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.

Cíl náš musí být určitý, a pak silný cit půjde za ním. Jen citem a instinktem se nedostaneme nikam. Praxe bez teorie není možná.

Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi.

Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji.

Dělej, pracuj, dokud tvé minuty plynou.

Mravnost je poměr člověka k člověku.

Já mám v zapomínání svou metodu; co už je odbyto, vyhodím z hlavy, abych ji měl volnou a čistou: jako když se dělá pořádek na psacím stole.

Ježíš podával náboženství čisté, nerozhárané, klidné, jasné, nemlhavé.

Představa o nutnosti chytrácké diplomacie se přežila; lidé počínají chápat, že lež je hloupá a zbytečně komplikuje a zdržuje jednání. Pravda je ve všem, i v politice, nejpraktičtější.

Diletantismus je rakovina nejen rozumová, ale i mravní, má špatný vliv na charakter.

Máme dvě veleobce, které překážejí normálnímu vývoji demokracie: Kocourkov a Hulvátov. (Ano, Masaryk)

Lev je lvem i v kleci, nestane se oslem.

T. G. Masaryk

e-knihy

  • 30. 4. 2023