Ples u vévodkyně (Robert Merle)

POZNÁMKA

Autor připojil k francouzskému vydání poznámku, v níž považoval za důležité zevrubněji vysvětlit dva pojmy, ze kterých se ve francouzštině skládá název tohoto románu - La volte des vertugadins. Co je tedy volte a co vertugadin?

Volte či česky volta je tanec v třídobém taktu, který je méně skočným předchůdcem valčíku. Výraz volte přetrval ve francouzštině v jezdectví, kde označuje úplnou obrátku koně v polovině manéže.

Vertugadin - v našem překladu vyztužená suknice - se objevuje v 16. a 17. století a zpočátku označuje vycpávku, již elegantní dámy nosily na bocích, aby se jim šaty od pasu vzdouvaly. Zanedlouho se začalo výrazu užívat přímo pro označení této části šatů.

Ze zdokonaleného vertugadinu se v 18. století ve Francii stává panier, v doslovném překladu koš, jako předchůdce crinoline - krinolíny devatenáctého století. Šíře vyztužené suknice, která ovlivnila i šířku křesel, označovala také společenské postavení. Vyztuženou suknici nosily pouze urozené dámy a zámožné měšťky. Dívky a ženy z lidových vrstev se musely spokojit se spodničkou - cotillon, volně splývající podél těla, která byla méně nákladná a vhodnější k práci.

Z toho je patrno, že francouzský výraz běhat za každou spodničkou měl původně zcela konkrétní význam, který se později vytratil. Šlechtici a bohatí měšťané se běháním za spodničkami pouštěli do snazších a méně nebezpečných dobrodružství, než kdyby šlo o vyztuženou suknici. Nehrozilo jim, že věc skončí soubojem nebo soudním sporem.

Půvab spodničky spočíval i v tom, že někdy odhalovala nožku. Což se La Fontaine až příliš zjevně nekochá popisem chůze malé Perrettky, nesoucí na hlavě krajáč mléka? Kterak kráčela dlouhými kroky, oděna toho dne lehce v krátkou prostou spodničku a nízké střevíce, by se cítila pohodlněji…

Z čehož by se dalo usuzovat, že všední spodnička, a zimní tím spíše, mohla být i delší.

Jelikož vyztužená suknice nohy před pohledy zcela ukrývala, domýšlely si některé dobré duše lákavou etymologii: vertugadin prý znamená vertu garder, cosi jako strážce ctnosti. Ve skutečnosti však pochází slovo vertugadin ze španělského verdugo, které mimo jiné označuje bič, stopu po biči, pohmožděninu, hrdelní trest či kata. Z toho bychom mohli dospět k závěru, že co se pohodlí a příjemností týče, dokonce i ve Španělích by někdy urozené dámy byly daly přednost tomu, oblékat se jako jejich komorné.