Literární směry: Středověká literatura

Středověká literatura vznikala po pádu Západořímské říše v roce 476 a pokračovala až do 15. století. Je úzce spjata s křesťanstvím, feudalismem a rytířskou kulturou. Vznikala v Evropě v různých národních jazycích i v latině.

Charakteristika směru

Středověká literatura má dvě hlavní linie: duchovní a světskou. Duchovní literatura se zaměřovala na náboženská témata, obsahovala biblické texty, kázání, hymny a legendy o světcích. Světská literatura zahrnovala rytířské eposy, hrdinské písně a romány. Důležitým žánrem byla epická báseň, která oslavovala rytířské ideály, například francouzská Píseň o Rolandovi nebo anglický Beowulf.

Středověká literatura kladla důraz na morální poselství a často se odvolávala na křesťanské hodnoty. Mnoho děl mělo alegorický charakter, kde postavy a události symbolizovaly abstraktní pojmy jako dobro, zlo, hřích nebo ctnost.

Jazyk a stylistické prostředky

Jazyk středověké literatury se vyznačuje rozmanitostí. Na počátku středověku byla dominantním jazykem latina, ale postupem času se začaly objevovat literární texty i v národních jazycích, jako je starofrancouzština, staroangličtina či staroněmčina. Metafory a symboly byly běžné, zejména v náboženské literatuře.

V rytířských eposech a hrdinských písních se často používaly typické literární prostředky jako epická přirovnání, popisné katalogy postav nebo zbraní a opakování. Veršované formy měly přísnou metrickou strukturu, často s rýmovanými strofami.

Etymologie pojmu

Termín „středověk“ pochází z latinského „medium aevum“ (angl. „medieval“), což znamená „střední věk“. Tento název vznikl v renesanci a označoval období mezi pádem Říma a začátkem novověku, které bylo vnímáno jako přechodná fáze mezi antikou a renesancí.

Zpět na přehled Literárních směrů, epoch, skupin a hnutí

Kompletní knihy z tohoto lit. směru ke stažení (ePub, PDF, MOBI):