Sigrid Undsetová

Norská spisovatelka, známá svými historickými romány zasazenými do středověkého Norska.

Sigrid Undsetová se narodila roku 1882 v Dánsku, ale vyrůstala v Norsku. Její otec byl věhlasný norský archeolog a probudil tak v Sigrid zájem o norskou historii a o četbu staroseverské literatury. Sigrid vystudovala obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako sekretářka, než se stala spisovatelkou na plný úvazek.

Romány Undsetové se často zaměřují na silné ženské postavy a historickou přesnost. Její nejvýznamnější dílo “Kristin Lavransdatterová” je rozsáhlý románový cyklus, který získal mezinárodní uznání. Nobelovu cenu obdržela v roce 1928 za své výjimečné historické romány.

• Paní Marta Oulieová (Fru Martha Oulie, 1907)
• Na úsvitě (I grålysningen, 1908)
• Šťastný věk, 1970 (Den lykkelike alder, 1908)
• Příběh o Ljotovi a Vigdis, 1987 (Fortellingen om Viga-Ljot og Vigdis, 1909)
• Mládí (Ungdom, 1910)
• Jenny, 1933 (Jenny, 1911)
• Chudé osudy (Fattige skjebner, 1912)
• Jaro, 1929 (Vaaren, 1914)
• Povídky o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu (Fortelinger om kong Arthur og riderre av det runde bord, 1915)
• Střípek kouzelného zrcadla (Splinten av troldspeilet, 1917)
• Moudré panny (De kloke jomfruer, 1918)
• Ženské stanovisko (Et kvindesynspunkt, 1919)
• Kristina Vavřincova I., 1931 (Kristin Lavransdatter I., 1920)
• Kristina Vavřincova II., 1932 (Kristin Lavransdatter II., 1921)
• Kristina Vavřincova III., 1935–1936 (Kristin Lavransdatter III., 1922)
• Olav Audunssön v Hestvikenu, 1935–1936 (Olav Audunssøn i Hestviken, 1925)
• Hořící keř, 1932 (Gymnadenia (1929) a Den braendende busk, 1930)
• Gymnademia, 1931 (Gymnademia)
• Ida Alžběta, 1937 (Ida Elisabeth, 1932)
• Simonsen, 1932 (Simonsen)
• Etapy (Etapper, 1933)
• Jedenáct let (Elleve aar, 1934)
• Věrná manželka, 1939 (Den trofaste hustru, 1936)
• Norští svatí (Norske helgener, 1937)
• Autoportréty a krajiny (Selvportretter og landskapsbilder, 1938)
• Thojdolf, 1939 (Thojdolf)
• Madame Dorthea, 1946 (Madame Dorthea, 1939)
• Návrat do budoucnosti (Tilbake til fremtiden, 1942)
• Kateřina ze Sieny (Catherina av Siena, 1951)
• Články a projevy (Artikler og taler, 1952)
• Bílé orchideje, 1948
• Byla jsem nevěrná, 1976
• Šťastné dny, 1990

Je dobré, když se neodvážíte něco udělat, pokud si myslíte, že to není správné. Ale není dobré, když si myslíš, že něco není správné, protože se to neodvážíš udělat.

Neexistuje neštěstí, kterému by se dalo utéct. Je to jako chtít utéct rozzuřenému psovi.

Po všechny své dny jsem toužil jít stejnou měrou po správné cestě i po své vlastní bludné cestě.

Ve věku čtrnácti let je dívka zralá pro manželství.

Sigrid Undsetová