Hrabě Monte Christo 2

Alexandre Dumas

69 

Elektronická kniha: Alexandre Dumas – Hrabě Monte Christo 2 (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: dumas02 Kategorie: Štítky: , , , ,

Popis

E-kniha Alexandre Dumas: Hrabě Monte Christo 2

Anotace

Klasický historicko-dobrodružný román o zradě a spravedlivé pomstě je i barvitým obrazem francouzské společnosti 1. pol. 19. stol. Boj o moc, peníze a slávu vedl k nespravedlivému obvinění a uvěznění mladého námořníka Edmonda Dantése, který přišel o čest a milovanou dívku Mercedes. Byl uvězněn ve francouzské ostrovní pevnosti If, kde mu byl velkou oporou a učitelem jeden z vězňů – vzdělaný abbé Faria. Po čtrnácti letech Dantés z vězení dramaticky uniká a díky odkazu abbé Farii získává značný majetek. Jako hrabě Monte Cristo se vrací do rodného města a s pomocí nových přátel, šlechtického titulu a hlavně peněz postupně odhaluje viníky a trestá bezpráví, přičemž jeho skutečná totožnost zůstává až do poslední chvíle utajena. V Paříži pomstu na všech účastnících dávné zrady završil. Po dokonané pomstě, která mu nepřinesla očekávanou úlevu a která zasáhla i do života nevinných mladých lidí, se vrací na ostrov ve Středozemním moři, kde se osudy všech hrdinů naposledy prolnou v gestu smíření.
Druhý díl se zaměřuje na Edmondův útěk z vězení a jeho proměnu v tajemného a mocného hraběte Monte Crista. Po létech strávených v žaláři, díky štěstí a vynalézavosti, uniká ze svého vězení. Edmond se zmocňuje pokladu na ostrově Monte Cristo, což mu umožňuje stát se nesmírně bohatým. S touto nově nabytou silou se vydává zpět do Paříže, aby se pomstil těm, kteří ho zradili a připravili o život, který mu měl patřit.

O autorovi

Alexandre Dumas

[24.7.1802-5.12.1870] Francouzský prozaik a dramatik kreolského původu, vlastním jménem Dumas Davy de la Pailleterie. Byl synem divizního generála za Francouzské revoluce a vnuk markýze de La Paillerie a černošky. Narodil se roku 1802 ve Villers-Cotteréts a zemřel roku 1870 v Puys v Normandli. Patřil k čelným francouzským spisovatelům v pohnutém období romantismu. Byl z nich nejplodnější, jak dosvědčuje na tři sta...

Alexandre Dumas: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

2

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Hrabě Monte Christo 2“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

III.
OSLNĚNÍ.

Slunce dostoupilo asi třetiny své dráhy a jeho květnové paprsky, teplé a životodárné, opíraly se o skály, které rovněž nezdály se necitelnými k jeho teplu; tisíce cikád, skrytých ve vřesu, vydávalo jednotvárný, nepřetržitý bzukot; listí myrt a oliv se chvělo a šelestilo téměř kovovým zvukem; každý Dantesův krok po vyhřáté žule plašil ještěrky, podobné smaragdům; v dáli bylo vidět poskakovat po nakloněném svahu divoké kozy, které lákaly sem někdy lovce: slovem, ostrov byl obydlen, rušný, oživen, a přece cítil se tam Edmond sám v ruce boží.

Cítil nejasné pohnutí, ne nepodobné trošce bázně: byla to nedůvěra, vzbuzená jasným světlem, které i na poušti vnuká pocit, že pátravé oči jsou na nás upřeny.

Pocit ten byl tak silný, že ve chvíli, kdy se chtěl dát do práce, Edmond se zastavil, odložil motyku, vzal pušku, vystoupil naposled na nejvyšší bod ostrova a tam objal dalekosahajícím pohledem vše, co ho obklopovalo.

Ale, musíme to říci, jeho pozornost nepřivábila poetická Korsika, jejíž i domy mohl rozeznati, ani téměř neznámá Sardinie, jež tvoří její pokračování, ani Elba gigantických upomínek, ani konečně ona neznatelná linie, táhnoucí se na obzoru a odhalující vycvičenému oku námořníkovu nádherný Janov a obchodní Livorno; ne: byla to brigantina, vypluvší za úsvitu a tartana, jež právě odjela.

První se ztrácela v úžině Bonifacia; druhá, berouc se opačným směrem, plula podél Korsiky, kterou chystala se obeplouti.

Ten pohled Edmonda ubezpečil.

Obrátil tedy zrak na předměty, jež obklopovaly ho blíže; viděl se stát na nejvyšším, kuželovitém bodě ostrova, křehká socha tohoto obrovského piedestalu; pod ním ani člověka; vůkol něho ani bárky: nic, než azurové moře, které přicházelo bít do základny ostrova, již tento věčný náraz krášlil stříbrnou třásní.

Sestoupil tedy krokem rychlým, ale přes to plným opatrnosti: bál se v takovémto okamžiku velice nehody, již tak obratně a šťastně napodobil.

Dantes, jak jsme již pravili, šel po opačné stopě podle záseků, vydlabaných na skalách, a viděl, že tato stopa dovedla ho k zátoce, skryté jako lázeň antických nymf; tato zátoka byla dosti široká u svého začátku a dosti hluboká ve svém středu, takže malá lodice druhu speronar mohla tam vplouti a skrýt se tam. Pak, sleduje nit logických vývodů, nit, pomocí které Faria tak důmyslným způsobem vodíval ducha labyrintem dohadů, přišel k názoru, že kardinál Spada, v jehož zájmu bylo zůstat skrytu, přistál v této zátoce, ukryl v ní svou lodici, sledoval linii, udanou záseky, a na konci té linie zakopal svůj poklad.

Tento předpoklad dovedl Dantese zpět k okrouhlému balvanu.

Jedině toto znepokojovalo Edmonda a mátlo všecky jeho představy o silách – jak bylo možno bez použití značných sil vztyčit tento balvan, vážící snad padesát či šedesát centů na onen podstavec, na němž spočíval?

Náhle se Dantesovi rozbřesklo. Místo aby byl vztyčen, pravil si, byl možná spuštěn.

I vyskočil Edmond nad balvan, aby vyhledal prvotní jeho stanoviště. A skutečně viděl…

Mohlo by se Vám líbit…