Předmluva
V NÍŽ SE DOKAZUJE, ŽE AČKOLI JMÉNA HRDINŮ PŘÍBĚHU, KTERÝ BUDEME MÍT TU ČEST VYPRÁVĚT, KONČÍ NA –OS A –IS, NEMAJÍ NIC SPOLEČNÉHO S MYTOLOGIÍ.

Přibližně před rokem jsem při pátrání po pramenech k svým dějinám Ludvíka XIV. (Pod názvem Louis XIV. et son siède (Ludvik XIV. a jeho století) vydali původní L.-B. Fellens a L.-P. Dufour v Paříži v letech 1844-1845. Pozn. překl.) v Královské knihovně náhodou objevil Paměti pana d’Artagnana. Toto dílo vydal Pierre Rouge v Amsterdamu – jako většinu prací autorů oné doby, kteří chtěli psát pravdivě, ale nepřáli si odsedět za to delší či kratší čas v Bastile. Protože mě název knihy upoutal, odnesl jsem si ji se svolením pana knihovníka domů a jedním dechem jsem ji přečetl.
Nehodlám zde toto zajímavé dílo rozebírat, a spokojím se s tím, že na ně upozorním ty čtenáře, kteří mají rádi dobové obrazy. Najdou v něm mistrovsky načrtnuté portréty, a ačkoli byly většinou naskicovány na kasárenských vratech nebo na stěnách krčem, poznají v nich, podobně jako v dějinách pana Anquetila (Louis-Pierre Anquetil žil v letech 1723-1806. Je autorem historických prací, především Précis de l’Histoire Universelle (o devíti svazcích, vydáno poprvé r. 1799) a čtyřsvazkové L’Histoire de France (vyšlo ponejprv v roce 1805). Pozn. Překl.) , podobizny Ludvíka XIII., Anny Rakouské, Richelieua, Mazarina a většiny dvořanů oné doby.
Je však známo, že to, co zaujme rozmarnou duši básníka, nebývá vždycky totožné s tím, co zapůsobí na široké čtenářské vrstvy. Proto také, ačkoli jsem se obdivoval jako bezpochyby všichni ostatní dílčím podrobnostem, vyvolala můj největší zájem jedna skutečnost, které si přede mnou zřejmě nikdo nepovšiml.
D’Artagnan vypráví, jak se při první návštěvě u kapitána královských mušketýrů pana de Tréville setkal v jeho předpokoji se třemi mladými muži, kteří se jmenovali Athos, Porthos a Aramis a sloužili v elitním sboru, o přijetí do něhož on sám teprve usiloval.
Přiznám se, že mě ta tři podivná jména udivila a hned mě napadlo, že to jsou pseudonymy, jimiž d’Artagnan zakrývá nějaká snad slavná jména, která si vybrali sami jejich nositelé za situace, kdy z rozmaru, v důsledku nějakého zklamání či hmotného úpadku oblékli prostý mušketýrský kabátec.
Od té doby jsem bez u…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.