Kosmas

Nejstarší český duchovní kronikář Kosmas se narodil nejspíše roku 1045 ve šlechtické nebo kněžské rodině.

Kosmas nebyl žádný bodrý lidový písmák. Naopak, byl to člověk na svou dobu neobyčejně vzdělaný a zcestovalý. Vzdělání nabyl na pražské katedrální škole a studoval též v belgickém Lutychu u jednoho z nejvýznamnějších tehdejších učitelů, Franka Kolínského. Po návratu do Prahy působil jako světský kněz, oženil se s paní Božetěchou a stal se kanovníkem svatovítském kapituly. To byla velmi důležitá funkce: členové kapituly byli významnými rádci panovníka a tedy vlastně více diplomaty a politiky než kněžími. Na diplomatických cestách, konaných ve službách pražských biskupů, získal Kosmas široké zkušenosti a rozhled. Navštívil Německo, dostal se do Itálie i do Uher. Tam, v Ostřihomi, byl také v roce 1099 vysvěcen na kněze.

Dlouhá desetiletí pozoroval, přemýšlel a kladl si otázky o smyslu věcí. Teprve jako stařec se rozhodl napsat kroniku, která je Kosmovým jediným známým dílem. Latinsky psaná Chronica Boëmorum (Kronika česká) je první kronikářské dílo, které nevznikalo z úzkých lokálních potřeb, ale bylo pojato jako dějiny celého národa.

Kosmas zemřel roku 1125 v Praze.

• (Kosmova) kronika česká / Kosmůw letopis český (Chronica Boëmorum) (anotace a ukázky)