Zdeněk Svěrák

Podpořte LD sdílením:

Share

[28.3.1936]

Životopis

Populární scénárista, dramatik, herec, spoluautor parodických her Divadla Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák se narodil roku 1936 v Praze.

Svěrák vystudoval Vysokou školu pedagogickou, obor český jazyk a literatura. Po krátkém období učitelské praxe v letech 1958-1961 v Měcholupech na Žatecku působil jako redaktor Československého rozhlasu (1961-1969). Od roku 1969 je ve svobodném povolání s výjimkou let 1977-1991, kdy pracoval jako scénárista Filmového studia Barrandov.

Svěrák je spoluautorem rozhlasových pořadů z fiktivní nealkoholické vinárny U Pavouka, spolu s Ladislavem Smoljakem, Jiřím Šebánkem a Karlem Velebným vytvořil koncepci Divadla Járy Cimrmana. Intelektuální humor s prvky absurdity, grotesky a parodie uplatnil spolu s Ladislavem Smoljakem v řadě her (Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda Na mýtince, Jára Cimrman v říši hudby, Dobytí Severního pólu, Záskok, Švestka, Afrika aj.) i ve filmových scénářích. Je například autorem scénářů k filmům Obecná škola, Vesničko má středisková, Kolja, Tmavomodrý svět, z novějších např. Po strništi bos. Svěrák též píše pohádkové příběhy a písňové texty. V mnohých filmech se uplatnil i jako herec.

Svěrák spolupracuje také s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem (na písních pro děti a hudbě ke svým filmům). Pod pseudonymem Emil Synek psal i texty k populárním písním; nejznámější je Holubí dům Jiřího Schelingera (rovněž na Uhlířovu hudbu).

V roce 2005 byl Zdeněk Svěrák vyhlášen jako 25. v pořadí v divácké anketě Největší Čech. Je zakladatelem nadace Paraple, která pomáhá vozíčkářům.

Dílo

Filmové povídky a scénáře

  • Jáchyme, hoď ho do stroje, 1974 (spoluautor Ladislav Smoljak)
  • Kdo hledá zlaté dno, 1974
  • Na samotě u lesa, 1976 (spoluautor Ladislav Smoljak)
  • Marečku, podejte mi pero!, 1976 (spoluautor Ladislav Smoljak)
  • Ať žijí duchové!, 1977 (spoluautor Oldřich Lipský)
  • Kulový blesk, 1978 (spoluautor Ladislav Smoljak)
  • Vrchní, prchni!, 1980
  • Trhák, 1980 (spoluautor Ladislav Smoljak)
  • Tři veteráni, 1983 (spoluautor Jiří Brdečka)
  • Jára Cimrman ležící, spící, 1983 (spoluautor Ladislav Smoljak)
  • Rozpuštěný a vypuštěný, 1984 (spoluautor Ladislav Smoljak)
  • Co je vám, doktore?, 1984 (spoluautor Vít Olmer)
  • Vesničko má středisková, 1985
  • Případ Platfus, 1985
  • Nejistá sezóna, 1987 (spoluautor Ladislav Smoljak)
  • Narostl mu hřebínek, 1987
  • Utopím si ho sám, 1989
  • Obecná škola, 1991 (anotace a ukázky)
  • Akumulátor 1, 1994
  • Kolja, 1995
  • Lotrando a Zubejda, 1997
  • Tmavomodrý svět, 2000
  • Vratné lahve, 2007
  • Tři bratři, 2014
  • Po strništi bos, 2017

Rozhlasové scénáře

  • Posel hydrometeorologického ústavu
  • Kolo se zlatými ráfky
  • To jeli dva ve vlaku
  • Podzemnice olejná

Knihy pro děti

  • Proč malíři nestačí plnovous?, 1964
  • Lochneska, 1966
  • Jaké je to asi v Čudu
  • Mám v hlavě myš Lenku
  • Když se zamiluje kůň
  • Tatínku, ta se ti povedla, 1991
  • O princezně Jasněnce, 1994
  • Radovanovy radovánky – Jak se Radovan naučil hvízdat a jiné příhody, 1994
  • Radovanovy radovánky – Jak vyzrát na motýly a jiné příhody
  • Zpěvník (spoluautor Jaroslav Uhlíř)
  • Dělání všechny smutky zahání

Knihy pro dospělé

Představení Divadla Járy Cimrmana

Citáty

Láska je nemoc, ale zdravá.

Humor je kvalita, kterou tenhle národ má, a tím řeší své komplexy, svá neštěstí, svou bezmocnost. Mnohokrát ho zachránil a proto bychom si jej měli vážit.

Je to pošetilý a asi marný, ale člověku se líp žije, když na něco čeká.

Když dlouho nepíšu, jsem jako nepromazaný stroj na věty a divím se, s jakou námahou do nich sháním správná slova, jak to skřípe, když je neobratně slepuju, a jak mi to pak při čtení nechutná.

Smoljak mě naučil na spisovatelství to nejpodstatnější: umění škrtat. Dnes škrtám s radostí. A píšu s vědomím, že dobré to bude, teprve až to radikálně seškrtám.

Povídka je záhon, román je pole.

Pohádka, to je raneček moudrosti, který nám tu zanechali předkové, abychom si ho vzali na vandr světem a věděli, jak se rozhodovat na rozcestích. Kudy jít a kudy se nevydat. Pohádka věří, a dokonce přikazuje, že dobro má být pochváleno a zlo potrestáno. Jenže lidský život je krátký a boží mlýny melou tak pomalu, že se takové spravedlnosti málokdy dočkáme. Ale pohádka to všechno stihne. V tom spočívá její blahodárnost.

Nejlépe vychlazené pivo je ze sedmého schodu.

Zdeněk Svěrák

e-knihy

  • 28. 4. 2023