Dlouhý, široký a krátkozraký (Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak)

6. OBRAZ

Předscéna

BYSTROZRAKÝ: Neklesejte na mysli, přátelé, už tam brzy budeme.

ZLATOVLÁSKA: Já jsem tak unavená. Ty velké nohy tak bolí.

JASOŇ: Mlč, Zlatovlásko, zpátky už půjdeš na malých nožkách.

KRÁL: Víš jistě, Bystrozraký, že nebloudíme?

BYSTROZRAKÝ: To vím jistě. Tudy jsem se něco nachodil.

KRÁL: Ba právě. Mám dojem, že kolem tohohle stromu jdeme už potřetí.

JASOŇ: Neměli bychom se raději někoho zdejšího zeptat na cestu?

ZLATOVLÁSKA: Tamhle zrovna někdo jde.

(Jasoň popojde, aby se podíval. To splete Bystrozrakého.)

BYSTROZRAKÝ: Je to zbytečné, ale když jinak nedáte… (K Jasoňovi:) Koho to vidí mé bystré oči? Není to pocestný…

ZLATOVLÁSKA: Vždyť je to princ Jasoň!

(Mezitím z druhé strany vejde pocestný.)

BYSTROZRAKÝ: Není to pocestný.

(Ke králi:) Není to pocestný?

KRÁL: Není to pocestný!

BYSTROZRAKÝ: Není to pocestný.

(Zlatovlásce:) Není to pocestný? Není to pocestný.

(Pocestnému:) Není to pocestný? Není to pocestný.

VŠICHNI: Je to pocestný!

BYSTROZRAKÝ: Je to pocestný! (Sáhne pocestnému na oděv.) Podle houně soudím, že jsme na Lašsku. Tuž vitam če do nas. Vitam če. Dobry den, mačičko, tuž jak?

Žaden člověk neuvěři,

jak se šveci myju.

Hlavu strči do putenky,

po řici se biju.

(Pocestný mlčí.)

BYSTROZRAKÝ: Kaj sme su to je? Co ty si za chachar?

Švec prašivec, kopytem se žehna,

panaboha nězna.

Do pieruna!

Ale tuž nešedče hevaj v kuchyni, pojče do izby, Marika odskočila do masařa. Hned budě naspadek. (Pocestný se sebere a odejde.) Je to tak, jak jsem říkal. Jdeme správně a jiná cesta tam prý ani nevede. Za mnou, přátelé!

(Všichni odejdou. Drsoň je jako vždy skupině v patách.)