Po strništi bos (Zdeněk Svěrák)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Sirob

Teta Ludmila naučila maminku, jak se dělá z řepy sirob. Nastrouhaná řepa se vaří tak dlouho, až zbude tmavohnědá hustá tekutina. Namáčíme si do ní chleba. Je to dobré. Už z toho důvodu, že nebýt mě, tak by to nebylo.

„Tati, ochutnej,“ nabízím otci.

„Tatínek na sladký není,“ řekne maminka.

„Jenom koštni,“ prosím.

Tatínek tedy ochutná. „Nebejt mě, namlsalo by se německý vojsko,“ smáčím další kousek chleba do toho zlatavého medu z řípy.

„Vlasteneckýho zloděje máme,“ ocení tatínek mé zásluhy a mně je sladce na duši.

„Ale boty má jak prase, vlastenec!“ ukáže děda špičkou své protivné hole na moje botky.

Informace

Bibliografické údaje

  • 16. 12. 2024